Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVZPOMÍNKY NA PÁRU
Autor
vesuvanka
Vzpomínky na vlaky a nádraží mám z raného dětství. Bydleli jsme poblíž žižkovského nákladového nádraží v Praze. Můj o devět let starší bratr miloval parní lokomotivy a tak mě často bral s sebou na "mašiny“. Mně byly tehdy čtyři roky. Naše cesta vedla podél zahrádkářské kolonie a pak „kozí stezkou“ do kopečka na most nad nádražím, kde jsme postávali a čekali na vlak, který přijížděl po jednokolejce od Malešic. Byl slyšet z dálky a když se blížil k mostu, měla jsem z černého kouře zprvu strach a zavřela oči. Ovanul nás příjemně teplý a voňavý kouř. Ano, mně ten kouř voněl. Pak už jsem se nebála a na další lokomotivy se těšila. Bratr znal jednoho výpravčího, s nímž si občas o mašinkách popovídal, a tak se dozvěděl, že některé starší typy budou vyřazeny. Tak jsme se s jednou starou lokomotivou, která přijela naposledy, rozloučili, já se slzami. Jednou stalo, že na moje velké žadonění mě výpravčí vysadil do lokomotivy ke strojvůdci. Svezla jsem se jen několik metrů za most, viděla přikládání do kotle, a byl to pro mě úžasný a nezapomenutelný zážitek.
Nádraží v Praze - Bubenči (skica)
Díky bratrovi jsem si lokomotivy také zamilovala. Dodnes slyším charakteristické zvuky nárazníků při "šíbování", které jsme také se zájmem pozorovali. Bohužel žižkovské nádraží už je dávno opuštěné.
Cestovali jsme výhradně vlakem, a to i později s našimi dětmi, auto jsme neměli a ani jsme je nechtěli. Cestování vlakem je nejen pohodlné, ale člověk má možnost pozorovat, poznávat a doslova vychutnávat krajinu, kterou projíždí. I když jezdí po určité trati opakovaně, krajina je pokaždé trochu jiná a má co nabídnout. Ve vlaku přichází inspirace, občas se rodí básně a dokonce se dá i kreslit, třeba jen na koleně.
Vlak pod Hazmburkem
Poslední moje vzpomínka na cestu „párou“ je z jedné červnové neděle roku 1985. Vraceli jsme se z Plzně do Prahy, a jaké bylo naše překvapení, když na druhém nástupišti Hlavního nádraží (tehdy ještě Gottwaldova nádraží), odkud byly vypravovány vlaky do Prahy, stál vlak s dřevěnými vagóny a parní lokomotivou. Cesta byla úžasná, děti nadšené. Tehdy se totiž konala poslední celostátní Spartakiáda, a proto byla doprava posílena historickými vlaky.
Často jsme chodívali na výstavy historických lokomotiv, které se konaly v Holešovicích a v Kralupech nad Vltavou. Své kouzlo mají i lokálky - červenobílé motorové vláčky a ráda vzpomínám na červené „Hurvínky“, v nichž byla kamna.
Nádraží a procházky podél tratí potěší i po stránce botanické. Byla jsem překvapena bohatou květenou, kterou bych nazvala „železniční“. Rostou zde teplomilné druhy, které dobře snášejí sucho. Pro zajímavost uvedu jen některé podle barev květů:
žluté: podběl lékařský, mochna přímá, kozí brada pochybná, čilimník rakouský, rukevník východní, divizna malokvětá, pupalka dvouletá, lnice květel (běložlutý)
růžové: konopice úzkolistá, sléz pižmový, čičorečka pestrá
červené: mák vlčí, mák rolní
fialové: bodlák nící, pcháč bělohlavý, pilát lékařský (tmavě fialový), chrastavec rolní (světle fialový)
modré: čekanka obecná, kakost luční, hadinec obecný (modronachový), bělotrn kulatohlavý (světle modrý)
Poslední jmenovaný hadinec obecný (Echium vulgare) (obrázek vpravo) je jednou z nejčetnějších rostlin našich železnic.
Na závěr přidávám verše, inspirované cestou vlakem:
PARNÍ
Ve vzpomínkách
krajina v záři červánků
a modravá silueta
kopců v dáli
Den zmožený žárem
ukládal se ke spánku
a žluté květy
pupalek u trati
se probudily
do soumraku
Rychle se přežene
a do ticha burácí
srdce rozžhavených
uhlíků a síla páry
se svatozáří jisker
po sobě zanechá
vůni dálek
Zmizela v kouři
ztratila se v kraji
její obraz žije
jen čas neúprosný
po kolejích
běží dál ...
57 názorů
Entropia, děkuji za přečtení a milou odezvu. Posílám Ti odkaz na Seniortip, kde byl článek s obrázky uveřejněn a já jsem ho zde zkopírovala. Na odkazu se Ti obrázky zobrazí. Toho nákladového nádraží je velká škoda. Budova nádraží bude doslova utopena mezi moderními stavbami. O schválení stavebního zákona jsem slyšela. Díky za upozornění na petici. Také si moc přeji, aby se to dalo zastavit.
Taky pamatuju parní lokomotivy. Pěkný text i báseň, škoda, že mi nenaskočily obrázky. Jo. Nákladové nádraží už není, co bývalo. Šla jsem přes bývalý železniční most na Husitské. Ten pocit, že si z něj přelezeš rovnou na pavlače. Z kolejnic mezi Koněvovu a Vítkovem je teď cyklostezka. Aspoň něco. Nákladové nádraží se změní k nepoznání. Byť jde o funkcionalistickou památku, bude obestavěna luxusními byly a kancelářemi. Na internetu už koluje petice s názvem "Chceme lepší nákladové nádraží". Bohužel byl schválen nový stavební zákon, jestli jsi o tom neslyšela. Teď budou moci developeři stavět i v chráněných krajinných lokalitách. Kéž by to šlo zasravit.
Jardo, děkuji za přečtení, Tip a za milé přání. Také Ti přeji stálé zdraví :-)))
Radovane, děkuji za přečtení a milou odezvu i Tip :-))). Těší mě, že Tě dílo vrátilo do dětství. Tvoje básnička o "páře" je jistě hezká. Pokud bys ji náhodou objevil, ráda si ji přečtu.
Radovan Jiří Voříšek
05. 07. 2021chtěl jsem ti tamdát básničku o "páře", ale nemůžu ji najít
tak aspoň - díky, taky jsem se vrátil do dětství
Pavle, děkuji za stavení a Tip :-))). Tvoje vzpomínka mě rozesmála :-)))
Chodíval jsem s dědečkem na nadchod nad tratí a čůral jsem lokomotivám do komínu, jako chlapeček jsem si to mohl dovolit.
Zeanddrich E.
08. 06. 2021:). Hezké to je:)
Musaši, děkuji za prohlédnutí obrázků a pomyslný Tip :-))). Hadinec mám moc ráda, fascinuje mě barva jeho květů. To je prima, roste i mezi kolejemi na vašem nádražíčku. Je to skutečně taková železniční rostlina.
Tak tedy ještě pomyslný tip za obrázky. Zaujal mě i modrý hadinec. Ten roste mezi kolejemi i na našem nádražíčku.
Musaši a Honzo, dodatečně posílám přímý odkaz na článek na Seniortipu, odkud jsem ho zkopírovala a kde se vám obrázky zobrazí:
Oskare, děkuji za zastavení a milou odezvu a vzpomínku z dětství na mašinky:-))). Jiskry vyletující z komína za šera jsem také ráda pozorovala.
Oskar Koblížek
04. 06. 2021Také jsem s tátou chodíval na mašinky. Trať byla asi 300 m za naším domem. Nejvíc jsem se těšil na pozorování při setmění, kdy z komína vyletovaly i jiskry. Pravda, občas zapálily místní suchou stráň, ale to holt k tomu patřilo. :-) Díky za obrázky.
Přemku, mám radost, že se Ti obrázky na seniortipu otevřely a děkuji za krásnou vzpomínku, kterou jsi mně tam napsal. Zanechala jsem Ti tam komentář.
Jano Díky, obrázky se mi otevřely. Nechal jsem ti tam komentář se vzpomínkou.
Přemku, děkuji za přečtení a Tip :-))). Posílám Ti odkaz na článek na Seniortipu, kde byl uveřejněn, snad se Ti otevře i s obrázky:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=6217
KayTee a Maruško, děkuji za přečtení a milou odezvu :-)))
KayTee, já jsem na Písmáku začínala - už je to neuvěřitelných 17 let, a jsem mu věrná :-)))
Maruško, přesně tak, na parní lokomotivy se nedá zapomenout :-))).
Evženie Brambůrková
01. 06. 2021Je to stále krása. My, co jsme to zažili, nezapomeneme.
Krásné počtení a ještě krásnější vědomí, že i když člověk po letech zavítá na Písmáka, tak jeho duše, Vesuvanka, je pořád zde ❤️
Květoni, děkuji za zastavení a milá slova :-))). Těší mě, že se Ti líbí i obrázky. Měli jsme v příbuzenstvu také ajznboňáka, ale bohužel jsem ho neznala (už nezastihla). Byl to bratr mého dědečka, který pracoval jako výpravčí na Hlavním nádraží v Plzni někdy ve čtyřicátých letech. Vyprávěl mi o něm můj, o devět let starší bratr.
Květoň Zahájský
01. 06. 2021Jsa potomkem několika generací ajznboňáků nemohu jinak, než přidělit dílu plný počet tipů. A obrázkům taky.
Láďo, děkuji za zastavení a milou odezvu ke vzpomínce i obrázkům :-))). Ano, "páry" měly své kouzlo. Je velká škoda, že se parních lokomotiv po jejich vyřazení z provozu zachovalo moc málo. Bohužel většinou byly buď sešrotovány anebo skončily někde na vedlejší nepoužívané koleji, kde postupně zrezivěly a zarostly bujnou vegetací. Přiotom by to byly jedinečné technické památky.
dievča z lesa, děkuji a mám radost, že se Ti obrázky líbí :-)))
dievča z lesa
31. 05. 2021to je nádhera ... ďakujem vesuvanka
Honzo, Nikolasi, Marti, Helen, Aničko a ivi, děkuji za zastavení a milou odezvu i Tipy, moc jste mě potěšili :-))).
Helen, nádraží v Bubenči je kresba černou propiskou.
Ivi, díky, budu se těšit :-)))
Renato, díky, možná, že to bylo tehdy s osvětlením Rumunska a Jugoslávie stejné.
Honzo, nevím v čem je chyba, že se Ti obrázky nezobrazily nebo zmizely a jak jsem si všimla, nejsi sám - dievča z lesa obrázky také neviděla. Na Písmáku jsou obrázky vidět - článek i s obrázky jsem zkopírovala z portálu Seniortip.cz, kde byl uveřejněn. Všechna díla, která tu mám s obrázky, kopíruji z tohoto serveru, kde mám i fotogalerie, na něž tu občas přidávám odkazy jako pozvánky na virtuální výstavy. Díky i za radu přihlásit se na portál i60, ten portál znám, ale moc mě neláká.
Vložím ještě odkaz na článek na Seniortipu:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=6217
avízo pro dievča z lesa
Tak tomu říkám Materiál! Vzpomínka, poučení, báseň, krásnej obrazovek doprovod... Moc pěkný. Tip a.
blacksabbath
31. 05. 2021Jani...já už jsem před nádražím dlouho nebyla.....naposled tam lokomotiva nebyla....nebyl:-(((( a....až půjdu kolem...kouknu a dám zprávu:-))))))
Helen Zaurak
31. 05. 2021Pěkné a milé vzpomínání! Také jsem odjakživa milovala cestování vlakem, myslím, že to máme podobné, milá Vesuvanko :-) Děkuji, ráda jsem četla.
P.S. Velmi se mi líbí skica nádraží v Praze Bubenči, tipla bych si, že se jedná o perokresbu, výtečné!! :-)
moc vše líbilo, i já zažila konec vlakpárové dopravy, bylo to kouzelné, stejné jako tvoje zážitky ***
Jako děti jsme jezdili o prázdninách k tetě na Slovensko ještě vlakem co jezdil na páru a vždy to byl zážitek.
Jano, bohužel, obrázky zmizely, určitě krásně pasují k tvému textu a pěkné básni. Aby obrázky na Písmáku zůstaly, je nutné vkládat jejich adresu z nějakého webu. Já vkládám obrázky buď ze svého webu oknodosveta.webnode.cz, nebo nyní hlavně z rozsáhlého seniorského portálu i60, kde jsem přihlášený a kam vkládám své články. Není problém se tam přihlásit a nemusíš ani články dávat. Stačí, když si založíš fotogalerii a z ní pak můžeš přes adresu obrázku dávat své fotky na Písmáka a uvidí je všichni. To platí i pro ostatní, kteří neví, jak obrázky do Písmáka dávat.
Milane, mám radost, že se Ti líbí obrázky i básnička. děkuji :-)))
Renato, děkuji :-))). Právě to spaní ve vlacích bylo dobrodružné, i když já sama jsem toho moc nenaspala, zato jsem se dívala na krajinu. Do Bulharska jsme jeli v roce 1982, a když jsme projížděli Rumunskem, byla všude tma, ale místy bylo vidět do Jugoslávie, a tam se všude svítilo.
Theo, děkuji, mám radost, že se Ti líbilo.
ivi, ještě se vracím - vzpomínám si, že před nádražím v Českých Budějovicích stávala někdy v sedmdesátých letech stará parní lokomotiva, která byla pak odvezena do Lužné k opravě, ale nevím, zda byla vrácena.
Myslím, že jsem zapomněla poslat avíza, takže teď posílám všem.
Evi, Jarmilo, Irenko, Luboši, Musaši, Diano, dievča z lesa, Liduško, Dášo, Hamare a ivi,
děkuji za zastavení a milá slova, moc mě těší, že se vám moje vzpomínka na parní lokomotivy s malým botanickým doprovodem líbila :-))). V šedesátých letech jsem chodívala na procházky podél trati vedoucí z Plzně Bolevce do Třemošné (směr Žatec) s atlasem rostlin, ale všechny se mně nepodařilo určit. Mnohé rostly v kolejišti mezi pražci a tam bych si netroufla vkročit anebo se dokonce zastavit a listovat v knize, byla to a je i dnes hodně frekventovaná trať :-))). Poslední parní lokomotivy jezdily v Plzni v sedmdesátých letech, výjimkou byla vlaková souprava tažená párou v roce 1985 v době konání spartakiády, na niž jsme měli štěstí. Historických jízd jsme se nezúčastňovali, byl o ně obrovský zájem a nás odrazovala představa, že bychom ve vlaku celou cestu stáli. Občas jsme si na některém nádraží počkali na projíždějící historický vlak a zamávali.
Luboši, děkuji za připomínku Antonína Dvořáka - to byl velký milovník parních lokomotiv. Zaujal mě jeho citát: "Všechny svoje symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu."
Irenko, na vlčí bob (lupinu) jsem přímo u tratí nenarazila, ale hojně byl pěstován na zahrádkách v různých barevných variantách od odstínů modré a modrofialové až po tmavě a světle růžovou a téměř bílou. Rostliny se ze zahrad rozšířily do okolí, kde zplaněly a pak se jim vrátila původní modrofialová barva. Na obrázky pošlu ještě zvlášť odkaz, snad se zobrazí.
Milane a Aru, děkuji za zastavení a Tip :-)))
Taky si vzpomínám, jak jsme jeli s rodiři jako děti vlakem do Rumunska a do Jugoslávie. Bylo to velké dobrodrůžo, protože se ve vlaku spalo. Vlak táhla parní lokomotiva a my koukali z okna, museli jsme si nasadit sluneční brýle, aby nám nevlítl do očí popílek z kouře lokomotivy.
Hetké vzpomínání.
Thea v tramvaji
31. 05. 2021Já ti to normálně závidím :) Parní vlaky znám jen z filmu!
Vyprávění se ti povedlo. Přeneslo mne v čase. Obrázky vidím, takže taky super a báseň na zalvěr moc pěkná, něžná. Takže povedený trojboj :)
blacksabbath
31. 05. 2021Janííííí.......to je parádní....jeden neví co se mu víc líbí...:-))))).....Jjjjj.... .parní vlaky.....ty jsem jako dítko taky milovala a co jsem se s nima najezdila k babičce.......já obrázky vidím ( na Irču mám mail.... přepošlu jí je...o ty nesmí přijít.....:-))))))
Janičko, krásné vzpomínání, kresby, obrázky, báseň.....potěšila jsem se, děkuju :-)
dievča z lesa
31. 05. 2021pôvabné a obšírne parné rozprávanie ... obrázky nevidím ... hadinec sa mi v plnej kráse ukázal v duchu
Tip za článek i za básničku. Obrázky se mi ale nezobrazují.
U nás na Moravě se nějaká ta parní lokomotiva občas na kolejích objeví a je legrační , jak se k ní hned seběhnou děti a fotí si s ní selfíčko.
Jani, tohle by si precetl s obrovským zájmem vlakový nadsenec Antonín Dvorák. Ale ani muj interes se nerovnal nule. ;-)
P. S. Pri tvorbe komentáre jsem jako obvykle nebyl pod parou.
Jani, i když mi obrázky bohužel zůstaly utajené /starý PC/, vyprávění mne moc zaujala - také mám k dráze blízko... a u dráhy jsme mívali i starou zahradu, takže jsem tebou jmenované květiny pozorovala... tenkrát v Chebu tam ještě zářil nádherný vlčí bob:-))
Báseň je nejen nádražácká, ale i nadčasová.
Moc pěkné vzpomínky, obrázky i básnička :) Ty se máš, že ses projela v lokomotivě! Okolo trati to máš perfektně zmapované. :)
Na cestování vlakem mám také hodně vzpomínek, protože jsme také neměli auto a jezdila jsem též vlakem do školy. Na páru se pamatuju jen z raného dětství, a to že když se nestálo dost daleko od lokomotivy, v určitém okamžiku nebylo kromě páry vidět vůbec nic, což bylo z pohledu dítěte zajímavé. :)
Zdravím Ťa, milá Janka
Nádherné dielo si nám tu tentoraz (opäť) preložila a z toľkých strán si nám priblížila železnice
Mimoriadne ma uútalo toto Tvoje komplexné dielo, vďaka