Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNarodili se s maskami, odešli bez nich
Autor
Aru
Padají říše, státy i celé civilizace,
z oblohy srší oheň -
400 let odkapával čas,
tanec smrti vešel mezi nás.
Věk Bohů i hrdinů
a z dračích trůnů
největší válečníci
trhají svět na kusy.
Co nového vzejde z popelu?
18 názorů
Pěkný! Já v tom jasně vidím Bílou horu, ale může to být mým "zaujatým protestantstvím..." Přeji vše dobré!
návštěvu Tolkiena jsem nečekal iví,
jsem asi jedinej, kdo ho nečetl a ani nic moc neviděl filmů na jeho motivy :D
děkujuuuu :)
Oheň již nehoří
spálená je zem
Ti co přežili
hledí ke slunci
...
:D
From the ashes a fire shall be woken, A light from the shadows shall spring; Renewed shall be blade that was broken, The crownless again shall be king.
Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle; až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem.
popol všeličo vyčistí (aj mastné hrnce=nádobí alebo myšlienky) ... ale najprv musí niečo ľahnúť popolom
je tam všechno napsaný, tedy po těch dvou odstavcích jsem už jenom koukal na displej a se zíváním si říkal "že s tím už nic dalšího asi nevymyslím," ale je tam všechno podstatný ;)
no, Kamamuro, musím dát za pravdu tvé ženě, přílišná komplikovanost odradí čtenáře, rozhodně ji poslouchej ;))
když bych to vysvětlil, tak jednak to ztratí onu auru tajemnosti a pak bys řekla jen, že je to strašná naivní blbost :)
annie, ano, ke zcela konkrétní době se to vztahuje, ovšem teď nyní jen jako fouknutí do odkvetlé pampelišky to je :D
víc neprozradím ;)
děkuju
Vztahuje se to k nějaký konkrétní události nebo je to mýtus? Nebo zobecnění? Je to pěkně dramatický, tip a.
Ačkoliv své básně zásadně veřejně nevykládám, protože mi to připadá, že báseň výkladem ztrácí na dimenzích a potenciálu, (jakmile jednou objasníš, jak jsi to myslel, tak už se s tím všichni spokojí a nikdo nepřemýšlí nad vlastními interpretacemi a nepřináší nové úhly pohledu, uhly na malování a uhlí, čímž chudne báseň, autor i obec čtenářská).
Tobě to ale na požádání vyložím, protože jsi můj dobrý kamarád (aspoň myslím, kdybych se mýlil, tak se můžeš odhlásit), jako jsem to vyložil během své dubnové transformační krize své ženě, a ona mi pak říkala: "No úplně jsem se v tom ztratila, ale jak to takhle vysvětluješ, tak ano, to dává smysl, i se mi to jakoby líbí, trochu teda, ale je to strašně složité, proč to píšeš tak překomplikovaně, každej nad tím nebude dumat celé noci jako ty, já bych z toho taky byla normálně zmatená, a to tě znám dvacet let, co lidé, kteří k tomu přijdou jako slepý... já nevím, třeba k houslím!?"
A měla pravdu, žena moje krásná, drahá, jako vždy. Kdybych jí já jen častěji a lépe poslouchal, nemusel jsem mít dnes 188 kilo a mohl jsem mít třeba jachtu, malý ropný vrt, pár dětí navíc, mansardu někde na venkově, manažerský džob a solidní renomé, místo jalového bloudění tmou mezi přízraky z jiných dob a světů...
Ale to už jsem zas odbočil, to už je jiná pohádka...
Chtěl jsem, Aru, napsat v reakci novou báseň, ale když jsem budil opatrně své Múzy, tak mi jedna řekla: "Co zas chceš? Di spát, dyť vidíš, že je venku tma, né?", převalila se, a chrápala jako starý dřevorubec dál, zatímco druhá mě beze slova flákla po hlavě prvorepublikovým těžítkem zobrazujícím sprintujícího běžce protrhávajícího cílovou pásku s nápisem "Veselá mysl - půl zdraví!", a spala taky dál.
Co naplat, kde nic nejni, ani Baal-Zebboth nebere (a že ten bere vždycky, když je co sebrat, to mi věř), nejni inšpirace, nejsou veršíky, a tak jsem zašustil archivem a rozhodl jsem se odpovědět svou nejstarší zde publikovanou básní, kterou už jsi (podle záznamů) četl, ale která se sem tak nějak hodí. Aspoň mě připadá, že jsem jí napsal na stejné téma - v roce 2004, po návštěvě chrámů v egyptském Luxoru a Karnaku, kdy jsem byl celý pryč z pouště, horka, a starobylých obelisků, mezi kterými se hemžili jako pilní mravenci současní obyvatelé, kteří neměli s jejich staviteli vůbec nic společného (ač pořád chtěli bakšiš, nevím ani přesně proč. Asi si mysleli, že jsme bohatí. Asi jsme i byli, ve srovnání s nimi...)
Tedy - báseň následuje, a promiň, že není zbrusu nová, ale zánovní, ale mě přijde jako skoro moje nejlepší, a nikomu se nelíbí, a to mě trochu mrzí, znáš to. Možná je ale objektivně špatná, tak v tom případě promiň. Múzy teď už budit nechci, jednak mě nebaví dostávat pořád přes držku, a jednak je stejně budu muset vzbudit kvůli Ťapšlapovi, protože zítra už mě bude uhánět naše drahá kamarádka Blacksabbath. Ťapšlap, Ťapšlap, jak tohle dopadne...