O věčném babišovi

"Budeme spolu mluvit na rovinu. Slovo populista je dobrý tak maximálně k tomu, abys s nim vodpálkoval kokota, co má jinej názor než ty. Je zřejmý, že mi všichni sme populisti. A kdo nechce, toho spolupracovníci donutěj. Protože když ho nedonutěj, nikdo je nebude brát vážně a propadnou, jednoduchý. Tvoje přirozenost nás nezajímá, co je přirozený tady určujeme my, jasný? Předevšim si pamatuj, že existuje určitej předepsanej jazyk, kterym se mluví k veřejnosti. Ten už ti přiřaděj, podle toho do jakýho mikrofonu a k jak moc tupý veřejnosti zrovna mluvíš. Kdo neni schopnej mluvit k veřejnosti správnym jazykem, neni důvěryhodnej a propadne, jednoduchý. Veřejnosti samozřejmě neřikáš věci, který by mohly většinu lidí nasrat, vo to se ani nepokoušej, ty ty lidi potřebuješ na vlastní straně a nic nasratoidního nemáš šanci prosadit, ty můžeš řikat lidem jenom věci, který už slyšeli, ty sou pro ně dobrý, nebo který připomínaj něco co už slyšeli a sou na to připravený, ty sou potenciálně dobrý, vo nic víc se nepokoušej, všechno neznámý je pro lidi zlo, to ti řikám předem, když zajdeš moc daleko, propadneš, jasný? A je u prdele že seš blázen, rozumíš? Stejně potřebuješ oslovit lidi a aby se to povedlo, musíš použít jim známý kódy, díky kterejm na ně budeš působit seriózně, jednoduchý. Pamatuj si, že upřímností nikoho nezaujmeš, lidi sou zvyklý se pohybovat v předem známejch ideovejch schématech, upřímnost je akorát zbytečně mnohoznačná, tou leda všechny nasereš, upřímnost je neznámej jazyk, na kterej lidi nejsou zvyklý, jasný?"