Linda: Řádný díl V. - Lindy není nikdy dost!!!!!

Co žila Linda na Zchátralé mýtince a vykonávala dětskou práci řádné barmanky v putice U Žraloka se svou bandou pirátů, vlastně rybářů původně, tak ji život připadal o dost nudnější a po večerech se dívala na fotku na které byl zachycen Vrtiška s Ferdou a zamilovaně vzpomínala na jejich detektivní dobrodružství.

"Jó, to byly časy, to jsem se nemusela skrývat v pohádce a řešili jsme velkolepý záhady. Co asi tak Jiří dělá? U pětihlavýho Durnehviira, takovejhle život stojí za trojitej pendrek!" Mrštila Linda utěrkou tak silně o bar, až se líně sesunula na zem.

No ano, co vlastně Vrtiška dělá? Po dvojité svatbě Runy s Pidim a Obra Vaška se Sněhurkou z P(r)opletených pohádek se Vrtiška vrhnul na ten největší případ ve svým životě a to najít Lindu! Za asistence Ferdy.

Jednoho večera oznámila Linda, že už nemůže být kde je, jednak nebyla v příběhu, kdy drak Alduin spálil Zchátralou mýtinku na popel, jednak ji život za barem moc nebavil. Napekla celý plech buchet, ale nikomu nic nedala, zabalila si je do batůžku, rozloučila se se všemi a vyrazila s horalkama na nohou a Pohorkou v ruce ji cesta rychle ubíhala, až se konečně cítila opět volná jako jarní vítr po ránu, kdyby zrovna nesněžilo. Když nemůže mít Jiřího, tak myšlenky na něho zažene aspoň samotnou cestou.

Vrtiška mezitím usilovně pátral, až narazil na jednu vypálenou školu, před kterou stály malé děti s malýma svíčičkama a každé mělo na bundičce připnutou fotku své školičky, dokud byla úplně zdravá, tak hezky rodiče svoje děti vystrojily, aby tam mohly stát od rána do večera každý den. Mezitím na lešení na škole si dělníci dávali spokojeně svoje vychlazený, aby škola nebyla až tak rychle uzdravená a lidé se mohli koukat na utrpení dětí, jak chudáčci nemohou do své školy se v radosti a veselí učit. Vrtiška svým ostrozrakým instinktem a všetečnými otázkami, které si bordel-schématicky poznamenal do deníčku hned poznal dílo Lindy a neomylně veden Ferdovým čmuchalským nosem šel za Ferdou, který ještě stačil označit roh školy, že je to jako na místě činu vyřízený. Ferda dočmuchal až k řece, kde stopa zmizela.

Linda šla a šla tak dlouho, až úplně prochodila ty svoje horalky a... nejdříve ji odletěla pravá horalka z nohy a prosvištěla těsně nad hlavou veverky Terky:

"Krucihernajsfagot, co to máš za křusky, málem ze mě byly dvě."

Linda sotva nabrala vzduch do plic k odpovědi, když odletěla i druhá horalka z nohy a neomylně si to zamířila do nedalekého království dobrého krále Vínovlnolaměje, kde způsobila dopadem zemětřesení a zhroucení království do hlubin dočasné nicoty.

"Jejda," vyhrkla Linda, "raději se zdekuju, ne že mě naprášíš malá zrzko." Terka jen zírala s šiškou v papulce, kterou zrovna ohryzávala na Lindu s nelíčeným úžasem nedostávající se jí slov.

Vrtiška si samozřejmě věděl rady, měl od Ťapšlapa ještě kousek vousu, který dostal pro všechny náhody. Uštrikovali s Ferdou motorový vodní skútročlun, protože každý štrikoval něco jiného.

"Safra Ferdo, jak jsme to štrikovali?"

"Haf? Haf!" Odpověděl Ferda, naskočil na svoji polovinu skútročlunu, kterou nastartoval. Vrtiška dal přednost svému pohodlnému sedátku a jemu se také podařilo nastartovat. Vyrazili obrovskou rychlostí vpřed, dělali kolem řeky tak obrovský vlny, že zmáčeli nejen všechny okolo řeky, ale i obyvatele vzdálenějších měst a tak, než bys řek' král Vínovlnolaměj byli na Zchátralé mýtince na kterou se zrovna řítil drak Alduin a tak bylo potřeba dát prostor v příběhu reklamní vsuvce s Lindou.

"Řítí-li se na vás drak, máte několik možností," ukazovala Linda okousanou elektronickou tužkou na promítací plátno za sebou konsorciu podnikatelů na poradě - 'Jak se ubránit drakům!?'

"Můžete např. začít bezmyšlenkovitě ječet," pokračovala Linda a svítila tužkou jednomu posluchači do očí, "nebo jste Dovahkiinem a pak jste v suchu, nebo se prostě můžete s drakem normálně domluvit."

Po shlédnutí reklamní vsuvky Vrtiška zamával na Alduina s tím, že do tohoto konce příběhu nepatří. Drak prosvištěl rychlostí jednoho Alduina kolem nich, nabral je jako pasažéry na záda a spálil Zchátralou mýtinku, jak je psáno jinde a zeptal se jich na jaké zastávce je má vysadit. Ferda zadal neznámou polohu Lindy, kam Alduin neomylně letěl.

Linda zatím mizela z horalkového místa činu, když kolem ní se přehnal dračí stín.

"A safra! Dostali mě, pořídili si na mě draka, teď budu muset tu školu začít splácet." Stála Linda bezradně a pozorovala přistávajícího draka, jenže jaké bylo její překvapení to byl jenom, tedy jaký jenom, tfuj. Byli to prostě nejlepší detektivní parťáci, Ferda,

"Haf," a Vrtiška. Linda úplně zrudla. Vrtiška k ní došel ve svém baloňáku, kvůli kterému ho tak obdivovala, poklekl před ní, Ferda duchapřítomně ještě stihnul švihnout Jiřímu pod koleno kapesník, aby si ho nezamazal a Jiří otevřel připravenou krabičku s prstenem. Linda se konečně dočkala šťastného konce, neb nabídku na sňatek přijala.

Tak dlouho po sobě ti dva toužili, až se našli, to je prostě osud a ten je potřeba respektovat, Linda mohla být konečně šťastná s Jiřím a hlavně mít krásnou svatbu, to je to nejdůležitější ve vztahu.