Nad hroby draků

díky ti vesuvanko ;)

Krásně napsané :-))) ***

díky dievča ;)

krásne*

malé děti ještě nezpracované názory na to co je možné a možné není je mohou vidět nejsnadněji, pak přírodní národy nezasažené naší civilizací a tam kde tradice přežila, jako je Island, ale i tam mi připadá, že je lidé pomalu ztrácejí.

jsou to jako dva světy, jež měli k sobě dříve blíž, než dnes a lidé k nim měli snadnější přístup.

já sám je sice nevidím, ale o jejich existenci jsem přesvědčen :))

"to že něco nevidíme, neznamená, že to není" ;)

asi by ti poradil spíš nějaký šaman

Aru,to je zajímavé vysvětlení. Možná je nevidíme. Tak nad tím se musím zamyslet. Na leckterých ostrovech Oceánie mě považují za bílou kahunu, v některých arabských zemích zase za Sahiru a kolegové dávají pozor, aby mě náhodou v silně katolickcý zemích neupálili. Tak do prkýnka!!! Proč je nevidím?  

co jsem našel, tak sami Číňané odvozovali svůj původ od draků a kde co tam má přídomek dračí (ostatně i jeden slavný zelený čaj se nazývá Dračí studna), plus draci tam hrají velkou roli,... jestli to je jako se skřítky a vílami, tak draci nikam nezmizeli, ale jenom jsme ztratili schopnost je vidět

Aru, ten kapesní dráček je nádhernej, až na malý detail, chybí mu křidýlka. To je stejné, jako t "draci" na komodách. Velký jsou, běhat taky umí, o tom žádná, ale ta křidýlka...

Kamamuro, pěkně jsi se pokusil zahnat Arua do kouta s fackou, ale pokud již filosofujete, je opravdu facka tlesknutí nebo jenom plasknutí?

ahoj iví, díky moc, občas se mi to i vlastně šťastným omýlkem povede :))

Aru......parádně jsi se rozjel......další z tvých....a.moc krásná.....*/*******************

napadlo mě, že odpověď by mohla být také neodpovědět :))

- je to jako u těch psychologů, neodpovíš co si myslíš, ale přemyšlíš co považuje za správnou odpověď, ten co ti otázku položil, ať už si myslíš cokoli :D:D

nic nezakládám, neboť se nikam nehrnu, neboť nic nedělám, neboť jsem všechno už dávno vzdal, nyní čekám, až se život prožene jako motýl, kterého sežehne první mráz, mohl bych být kýmkoli i nikým :D

Tak mír? ;-D Kdyby už kjógenovému byznysu v Čechách třicet let nevládlo to příšerné snobisko jménem Hubert Krejčí, mohli jsme si spolu založit módní japonizující divadýlko. ;-) Rázem by bylo na rýžové koláčky, tempuru i saké pro všechny. (Sakra, já už mám zas hlad ;-D

:D jsi vykuk :))

Sedící Aru sedí se zenovým mistrem Chaofengem v zahradě s jezírkem, ve kterém se prohánějí zlaté rybky. Aru připravuje čaj, v kotlíku probublává voda, která napodobuje nedaleký vodopád, jež klesá do hluboké propasti, kde lze tušit jezírko v kterém se koupe nahá dívka a poté nálévá mistrovi i sobě do rozromile droboulinkých šálečků.

==========================================

Zenový mistr Chaofeng: Jak zní tlesknutí jedné ruky?

Sedící Aru: (Přemýšlí o koupajicí se dívce dole v jezírku a dolévá hostu čaj) Nezní.

Zenový mistr Chaofeng bez varování se napřáhne, ale Sedící Aru se přitiskne k zemi a ruka ho mine. Oba se tomu zasmějí.

No a nebo je ve zdánlivé paradoxnosti toho příběhu obsaženo nějaké mnohovrstevné, komplikovanější sdělení. Myslím, Aru, že s prostou výrokovou logikou bys ve školách čchanu a zenu pravděpodobně moc nepochodil - skoro by z toho byl pěkný kjógen:

===============================================

Tleskající Aru

Osoby: Aru, zenový mistr

Lokace: Zahrada s jezírkem, ve kterém se prohánějí zlaté rybky, pokud zbydou peníze na pár rozkvetlých sakur, tím lépe. 

Pozadí: Akvarelová malba hory Fudži

===================================

Zenový mistr: Jak zní tlesknutí jedné ruky?

Aru: Není to náhodou omyl? Jednou rukou se přece tleskat nedá, potřebujete něco, o co tlesknete, většinou druhou ruku, ale možná by fungovala i stěna, stůl, podlaha, ale to už by pak nebylo tlesknutí, ale spíš plácnutí...

(Než stačí Aru dokončit úvahu, zenový mistr mu bez varování vrazí s hlasitým plesknutím příšernou facku, Aru se kutálí z kamených stupňů vedoucích k jezírku, ale protože jsme v pohádce, tak se odráží legračně jako gumový míč, a nic se mu samozřejmě nestane)

Zenový mistr (natahuje tetrálně uši, volá za kutálejícím se Aruem): "Neslyšel jste něco, gaijin-san? Musel to být asi vítr, uši už mi neslouží jako zamlada..."

(Aru se posadí a snaží si zatlačit velkou růžovou bouli připomínající maják policejního auta). 

(Spustí hudba, přibíhají tanečníci držící na tyčích tradičního Azurového draka, hrají bubny taiko a šamiseny, vše končí divokým mumrajem, a padá opona.)

===============================================

tak to myslím, že se přidal na stranu draka ;)

myslím si, že se motáme v překladu, který nepochopil originalní čínskou verzi, nebo ten příběh nepochází vůbec z Číný, mistra v zabíjení draků tě dělá právě zabíjení draků, pokud není žádný zabit, není možne být "v zabíjení draků nejlepší", ale pouze nejlepším šermířem. ostatně tušené nepochopení, které tu je naráží na to, že čínští císařové se považovali za draky a syny nebes a sami Číňané za potomky draků, navíc drak je v Číně nejposvátnější zvíře, těšil se velké úctě a je i v Čínském horoskopu, plus čínský drak je dobromyslné a vlídné stvoření.

shrnuto a sečteno, pověst o šermíři nemůže být z Číný a vymyslel ji někdo, kdo nechápe jaký význam maji draci v čínské kultuře

díky moc Evži ;)

Geralt se určitě nejmenoval, ten přece kontrakty na draky zásadně nebral, a při střetnutí s tím zlatým alias slovutným pánem erbu Tři Kavky dokonce přece bojoval na jeho straně, dokud zas nenaletěl té své milované černovlasé megeře ;-)

Nejlepším bijcem draků být mohl, protože mohl mít nejlepší techniku, reflexy a fyzičku. Možná dokonce, že byli draci v té době pouze vyhynulí, protože gilda drakobijců byla tak nesmírně zdatná, že je vyhubila - a stejně předávala dál své tajné umění dalším generacím, pro případ, že by se nějaký zapomenutý drak odněkud vynořil. Jsem si jist, že kdyby k tomu došlo, tak hrdina našeho příběhu díky svému špičkovému výcviku doslova zazáří! ;-)

Moc krásné.

nejmenoval se náhodou Geralt? :D

pokud žádného nezabil, nemohl být v tom nejlepší, i kdybys měl sebevětší a sebenádhernější nádoby na vodu, pokud by jsi je nikdy nenaplnil, nebudeš nejlepší prodavač vody :))

ten šermíř byl ve skutečnosti největším přítelem draků, ale zdatně to tajil :D

Já přidám oblíbenou čínskou historku (zřejmě už se opakuji, ale vždycky jsem jako podomní vypravěč hřešil na to, jak krátkou má většina lidí paměť).

"Byl jednou jeden šermíř, který se deset let usilovně zdokonaloval v umění zabíjet draky. Přestože nakonec dosáhl mistrovství, a byl v zabíjení draků nejlepší na celém světě, za celý svůj život nenašel jedinou příležitost, jak své umění uplatnit v praxi."

Otázka zní - bylo podle vašeho názoru takové studium ztrátou času? ;-D

no, tenhle zůstal v kapesní verzi :))

Aru, připomněl jsi mi kolegu, s kterým jsem kdysi měla konflikt a musel nás opustit. Oproti ostatním členům posádky měl jedinou odbornost - pilot miniponorky. V tom byl jednička, ale jinak nepoužitelný. Svůj odchod mimo jiné zdůvodnil, že nechce, aby nás jednou i s ponorkou schroupl megalodon. Na upozornění, že megalodoni vyhynuli již před dvěma miliony let odpověl, že jeden určitě přežil a čeká někde v hlubinách, aby se se mnou mohl setkat. A myslel to naprosto vážně.

Stejně tak i já věřím, některý z draků musel někde přežít a hledat nikdy nepřestanu. 

nezemřeli tak docela, žijí v mýtech a příbězích, občas přicházejí do snů těm které si vybrali, jiní zasvětili celý život jejich hledaním, které se stalo marným a frustrujícím, někteří vlastní klíče o kterých nemají ani tušení a pak jsou tu nemnozí, kteří mají víc než tušení...

díky ti moc ;)

Krásné, přímo na Tip.

Kdysi tu byli, krásní a obrovští. Nezbývá než hledat, věčně hledat po cestách zániku, kam mohou jen ti, které vede světlo a neznají domov.