Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDračí pohádka pro malé i velké dráčky
28. 11. 2021
12
22
717
Autor
Aru
Vzdáváme se veškeré odpovědnosti za případné chyby v textu :))
Malý dráček ležel v postýlce a tak mu zářila očka, že to nevypadalo, že by v dohledné době usnul pro jeho maminku, která seděla vedle něho. Maminka plivla na knot svíčky, aby ji rožnula, malý rád spal se světýlkem, bubáci tak zůstávali v uctivé vzdálenosti v protilehlých koutech od postýlky.
"A co pohádka?" Pronesl dráček se šibalským úsměvem zachumlaný do peřinky. Maminka si vzdychla, viděla že bez pořádnýho příběhu neodejde, leda za křiku a slziček.
"To bylo dávno," začala a položila ruku na peřinku pozornému posluchači, "tak dávno, že mnozí zapomněli kdy se to stalo, žila byla v předaleké zemi jedna dračí princezna."
"A jak se jmenovala, mami?"
"Jmenovala se Ranåir."
"Júúú."
"Byla dcerou mocného vládce, jež vládl celé věky a sami lidé ho měli ve velké úctě. Malá Ranåir si nejraději hrála v zahradě květin za zámkem, která hýřila všemi barvami co jich květiny znají a když některé odkvétaly, jiné už se chystaly ukázat se ostatním kolegyním. Při jedné procházce se zvlnila tráva a princezna spatřila malinkou bytůstku, která se ale před ní hned schovala, přesto neunikla pozornosti princezny. 'Kdo jsi?',pronesla princezna ke keříku, kde tušila hosta. 'Jenom myška', ozvalo se z keříku. 'Ale myšky nemluví', odpověděla mu Ranåir, 'Co ty víš.' Dostalo se jí odpovědi. Princezna z toho moc moudrá nebyla, ale ať obcházela keřík jak chtěla dokola, nikoho nevyšmejdila."
"To byl skřítek!" Ozval se malý nespavec.
"Ty jeden a co když to byl jenom pytel zrní?" Snažila se ho maminka zmást, ale malý se začal smát.
"Ne ne, byl to určitě skřítek." Trval si na svém.
"No tak dobře."
Maminka se nadechla a pokračovala ve vyprávění.
"Byl to skřítek a..."
"A jak se jmenoval?" Skočil jí do řeči dráček.
"Ty nedočkavče," usmála se maminka a pohladila dráčka po papulce.
"Jmenoval se Elfínek a byl to skřítek lesní. Měl rád všechny stromy a starostlivě je opatroval. Taky měl rád kytičky. Protože byly tak barevné. A ta jejich vůně. Jak mohl, strčil do nich nos a vdechoval vůni tak dlouho, až se mu z ní točila hlava."
"A jak to je dál? Co princezna?" Přerušil znovu dráček maminku.
"Ty nezbedo, jestli mě budeš pořád přerušovat, nikdy ti pohádku nedopovím!" Durdila se naoko maminka.
Dráček pokrčil ramínky a přitáhl si peřinku až pod bradu.
"Já už budu tiše poslouchat, maminko," šeptnul a upřeně se díval na maminku.
"Tak," pokračovala dračí maminka, "jestliže elfí skřítek vystoupí ze stromu, má k tomu různé důvody: Například, když vidí člověka, kterého má rád, vystoupí proto, aby mu byl blíže a vyjádřil mu své potěšení. Já jsem také často, když jsem byla malá, sedávala pod stromem, čekala na nějakého elfínka a když vystoupil a projevoval mi náklonnost, měla jsem obrovskou radost.
A tenhle Elfínek už delší dobu pozoroval princeznu. Líbilo se mu, že nešlape na kytičky a netrhá větve stromů, že také, jako on, čichá ke květinkám a vůbec, že žádným rostlinkám neubližuje a tak vystoupil ze stromu, kde bydlel a......."
"Maminko, že on si bude s princeznou hrát?"
"Už mě zase přerušuješ, ty šotku," podívala se maminka na dráčka a v očích měla jiskřičky, "když tedy vyšel ze stromu, spatřila Ranåir malého chlapíka v zelených, poněkud zašlých šatičkách. Ranåir si dala způsobně ručku před pusinku, aby se hned nezačala smát nad tím zvláštní chlapíkem, přece jenom byla zvyklá na eleganci a noblesu, ten ale na nic nečekal a vzal ji do kola na tancování."
"Aby ji tak neutancoval." pronesl mrňous už se zíváním.
"Jak by nás draky mohl utancovat skřítek," dala se maminka do smíchu, "princezna spíš málem utancovala Elfínka, který sebou plácl na zem a jenom vykuleně se divil. Ranåir se smála až se za bříško popadala. Pak se ale koukla na skřítka a povídá:
'Jsi v pořádku? Nestalo se ti něco?' Skřítek si ohmatal nožička a ručičky, zakroutil hlavou. Zdálo se, že všechno funguje tak jak má.
'Ne, nic mi není, jenom... My jsme spolu tancovali a ještě jsme se sobě ani nepředstavili. Já jsem skřítek Elfínek,' dodal a oprášil si kalhotky.
'Já jsem dračí princezna Ranåir,' představila se dračí slečna.
'Budeme spolu kamarádit?'
'To bychom mohli,' zhodnotil situaci Elfínek.
'Můžeme, protože já už tě delší dobu pozoruju a proto vím, že máš ráda stromy a kytky a to je pro mě moc důležité. Já totiž ochraňuju všechny rostliny, víš?' "
'Já jsem dračí princezna Ranåir,' představila se dračí slečna.
'Budeme spolu kamarádit?'
'To bychom mohli,' zhodnotil situaci Elfínek.
'Můžeme, protože já už tě delší dobu pozoruju a proto vím, že máš ráda stromy a kytky a to je pro mě moc důležité. Já totiž ochraňuju všechny rostliny, víš?' "
Dračí maminka se koukla na malého nezbedu. Už chvíli se jí zdálo, že je nějak moc potichu. Že ani nedutá.
Bodejť by dutal, když už spal jako dřevíčko.
22 názorů
Říkaj o mě, že jsem nikdy nedospěla a s ohledem na to, jak miluji pohádky, to bude asi pravda. Takže moc díky.
jjj...pohádek není nikdy dost!!!!!.....jsem zvědavá, jak to bude dál:-))))))
tak túto rozprávočku si prečítam aj večer .... a možno aj zajtra a pozajtra ...***
"Ty nezbedo, jestli mě budeš pořád přerušovat, nikdy ti pohádku nedopovím!" Durdila se naoko maminka.
Naběhlá žíla na čele rodiče ve mně přece jen vyvolává určité pochybnosti, zda bylo ono durdění skutečně pouze hrané...
jo, mě to taky Ryanair nabízelo, ale nedal jsem se :))
to je šecko OsmiHanko ;)
díky ti
čítala som pôvodne princezná Ryanair a celkom mi to k lietajúcej dračej princeznej sedelo:)
Ale nezaspala som, ešte kúsok, prosííím...
Tak dobrou noc, už se mi zavřela očka :-)))