Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVítr jménem Jaromír
Autor
zeleda
Dnes v noci, opět po delší době, jsem otevřel útlou knihu vašich básní - Vítr, jménem Jaromír - abych přišel na jiné myšlenky. A rázem jsem se přenesl do zcela jiného světa. Těžko se mi o tom píše. Nechci, aby z toho vyšlo nějaké nasládlé klišé.
Emoce na mne působí, ať už otevřu některou z vašich knih, či básně Nezvalovy, Antonína Sovy, Josefa Hory, Charlese Baudelaira, či Julia Słowackého. Ale i jiných tvůrců. Je to něco, co člověka chytne za srdce a dlouho a dlouho tam zůstává.
V jedné eseji píše na webu jakýsi anonymní autor o vašich básních, že jsou:
„ve své velikosti stručné a krátké jako malý letmý polibek, jako políbení z lásky, na které člověk dlouho vzpomíná, a vrací se k němu jako v pohádce pro živou vodu.“
Krásně vyjádřeno. Originální metafory, zvláštní, poetická atmosféra okamžiku, láska k přírodě, k Moravě a zvláště k rodnému kraji. Nejsem schopen to lépe vyjádřit.
Půlnoc už sice minula, ale ty poetické verše mě donutily, si ještě nalít sklenku červeného, abych mohl s Vámi ještě chvíli popíjet a souznít. A užívat si vzbuzených emocí. A také si vzpomenout na třebíčské Nezvalovy oslavy v květnu 1962, kde jsem vás mohl při odpolední slavnosti ještě na živo vidět a po boku jedné mladičké třebíčské dívenky se zaposlouchat do vašich veršů. Bylo mi tehdy sotva osmnáct let a o svých pár básních, které jsem poslal do nezvalovské soutěže, jsem si nedělal žádné velké iluze. Svůj silně chraplavý hlas jste tehdy omlouval svým trafikantem, což vzbudilo všeobecné veselí a uvolnilo to až příliš slavnostní atmosféru v sále.
A já se těšil na večerní rande s onou třebíčskou dívenkou, v lesíku Na Hrádku, vysoko nad městem, nad dole protékající Jihlávkou.
4 názory
Přátelé, díky za vaše ohlasy. Asi jich moc nebude, chodím sem jen občas. Jsem ještě na jednom seniorské serveru a moc času nemám. Dopisuji další knihu a připravuji druhé, rozšířené vydání své publikace o judu. Tak se omlouvám.
Ráda jsem četla nejen o tvém setkání /myslím s p. Skácelem:-)/ před lety... tiše závidím.