Srát na lži

hmmmmmmmmmmmmmmmmmm,... a hmmmm :))

ovšem my jsme součástí takového světa, někde nepředstavitelně daleko uvidí náš svět svítit, až dávno nebude :D

díky Evži ;)

Představa vesmíru a jeho rozlohy, dávno zhaslých světů, které jsou mrtvé a my je ještě vidíme zářit, mi způsobí velký pocit vlastní titěrnosti. 

myslíš mimo mísu?:-))))...nikoliv

to je to tak dobrý? myslel jsem že je to mimooooooo : D:D

díky iví ;)

pánijo, Aru....*/***********

:)

proto je to v tý kategorii Hiakova, kdybych si myslel, že je to něco extra, dal bych to třeba jako "miniatury, hříčky", nebo "volný verš", komentuješ něco co jako "mimo" je už tak zařazeno, že je mimo

zvedavec, když máš směr a smysl, pak naděj pro tebe má smysl, kdo žádný smysl nemá nekrmí se nadějí, že se něco změní, naopak pokud dokáže takový stav přijmout, může v něm najít jisté zvláštní kouzlo. nejspíš je to celé nepochopitelné a nesrozumitelné, chlívek "mimo" má svůj význam ;)

tím že použiješ TAB... nic nevyřešíš, bude to stejná sračka

svým způsobem Pavle, o tom píšu :)

díky Biskupe ;)

Aru, odkazovala jsem uživatele Safiána v rámci stručného vysvětlení právě na výpis kategorií.  

Vnímam dve rôzne kategórie nádeje/"nádeje":

1. Prvá: sem patrí klamstvo, ohlupovanie/samoohlupovanie, pretvárka, manipulácia,...

2. Druhá: nádej ako vízia, ktorá pomáha tvoriť nové

Keď budem vidieť autobus, ktorý už stojí na zastávke a ja sa nachádzam o kus ďalej, ak si poviem, že je to pohaslá hviezda, a autobus tak či tak nechytím, lebo šofér, aj keď ma zbadá, aj tak škodoradostne odíde, kým ja dorazím, tak autobus celkom iste nechytím.

Ja sa ale rozbehnem. A zväčša, aj keď nie vždy, šofér počká.  A máme napokon obojstranne dobrý pocit, pocit, že stalo čosi dobré.

---

Včera sme stavali oddelený priestor pre kuriatka a ich kvočku. Máme pletivom obohnanú konštrukciu skleníka, ale mám tam staršie kuriatka. Potrebovala som tieto menšie oddeliť, lebo ich kvočka napádala tie strašie kuriatka.

Len som nevedela, ako to urobiť. Naopak, videla som, že nejako to urobiť musím, situácia si to vyžaduje. Boli tam rôzne problematické časti... Tak som sa s pocitoim nutnosti chytila nádeje, a začala som. Do poobedia sa dielo podarilo. Aj s pomocou manžela, aj s rôznymi improvizáciami. Som naprosto spokojná.  Najdôležitejším "stavebným prvkom" ale v tomto prípade bola nádej, že nejako sa to podarí (a budúcnosť bude lepšia, ako terajší stav).

Jedna z nejlepších co jsem od Tebe četl. Upínáme se k nadějím, ke kterým se upínali jiní a život si jde dál svou cestou a je svým způsobem krásný.

hezký obrazy... :)

nevím jestli krásný, nakonec dozáří každá hvězda, v podstatě žijeme v hrozném světě zániku, ale většina lidí si to nepřipouští, pro ty ostatní se staví blázince :D

co která kategorie znamená je rozepsaný přímo na Písmáku, nevím co ti psala Silene, ale popis kategorie "mimo" končí otazníkem, jestli autor stojí o kvalitativní hodnocení.

co se týče nevážných kategorií, pro mě použitelné zůstávají hlavně "blbůstky" a "jen tak pro radost" a potom "mimo". chybí mi tu více zábavných kategorií, ale chápu že kdo píše do "vážně míněné prózy/poezie", že ostatní kategorie nereflektuje jako platné pro literární web, kam běžná sociální interakce nejspíše nepatří, ale pouze literární kritiky?

Krásný, i když už vyhaslý hvězdy!

Na hladině se ještě zatřpytí

a tvá báseň se blýskne! ;)

Aru, podle mě je tu kategorií až příliš. Kdyby mě Silene neupozornila, co kategorie MIMO znamená, nevěděl bych to dodnes. Dál jsem tvému výkladu  neporozuměl. 

komentáře mi nevadí, spíše je tu u mě klábosení, jelikož i Písmák je sociální web, proto nevážné a mimo kategorie ;)

Safiáne, je tu hrozně málo kategorií, v  zábavných jsou pro mě jenom dvě na poezii a potom tato kategorie, což je zoufale málo, nerozčleňuju to kanonicky, ale jak Písmácké mantinely dovolí. do vážných kategorií dávám v podstatě prózu, aby čtenář poznal co má před sebou. dřív jsem používal miniatury/hříčky, ale ač hříčka, je to neznámo proč ve vážně míněné poezii, což nechápu

díky Prométhee, neboj není co rozbít, už je vše rozbité, proto jsou v básni hvězdy zhasnuté a zřícené - není kam mířit, ani se za čím hnát, je to tak trochu moje životní filosofie. definice naděje mě napadla nedávno, že je to jedna z velkých lží lidstva, z těch hnusných, nakonec to vykrystalizovalo tady, ono se sice hodně "propaguje" žití v přítomnosti, ale nakonec když je příležitost hned se připlácne naděje, ale ta se nikdy neslučuje s aktuální přítomností, jelikož je to změna stavu, který aniž by se o cokoli opíral je přesto určen že se uskuteční, což je nesmysl, falešní dobráci rozdávají naději (která se změní v úzkosti, zklamání, deprese...), ti skuteční dobráci žijí v tom bahně, které mají a nakonec se z toho můžou časem i radovat, když přijmou co je :D

Aru, když dáš kategorii MIMO, tak podle její definice nechceš být hodnocen, výběrován, ani obtěžován komentáři. Myslel jsi to tak? Přesto ti řeknu, že je to pěkná básnička a dám ti tip.

to je ono Goro, díky, mě ten výraz připadal divný, ale pořád jsem nemohl přijít na to čím to je, to tam bylo před tím jiné slovo, ale výsledek byl také divný ;)

díky Benetko ;)

Krásný je povšechný dojem... nic konkrétního nevypovídá, jinak docela podařené...

Nemá být, Aru: o budoucích přítomnostích, - o budoucích přítomnostech,

naděje říká že budoucí přítomnost bude nutně lepší než současná přítomnost, ale takhle to nefunguje, pak přijde zklamání a fronty u psychiatrů

jo, trochu se ty zrezlý kola rozběhly,

díky ;)