Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdykde 74.
Autor
Benetka
Donekonečna.
Řikám a píšu Ti: Ľúbim Ťa!
Ale vlastně Tě skoro vůbec neznám. Iba že si to najkrajšie dievča ktoré som kdy stretol! Bodka.
Vím. Trapně se opakuju. Polehčující okolností snad může být jen že: Opakování je matka modrosti. A modrá je dobrá! Jak známo...
Dnes když jsi za mnou přišla tak... Hmmm... Kozičky Ti čněly do špičky. Mimojiné. A mimojiné bych Ti to taky mohl říct aniž bys mě umlátila válečkem na nudle ale! Neřekl. Namísto toho jsem Tě začal škrabkat na zádíčkách a Ty jsi předla ako mačička! To mám rada!!! Vydechla jsi. A já v ten moment mohl umřít! No ale neumřel. Namísto toho se Tě zeptal ( skoro bez postraních myšLenek a oumyslů :) : A co máš ještě ráda?!
Tvoje zasmání a výraz v očích a na rtech... To je jako z té reklamy na másterkárd:
K NEZAPLACENÍ!!!
5 názorů
Takové hezké chvilky jsou jako korálky. Jen je navléknout.