Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLes zavírá větrem listí
Autor
Philogyny
Les zavírá větrem listí
pak už jen tma, no
Nutíš mě pít pít pít z pítek ptáků dlaněmi
ty tmo všelijaká němá
po břicho plná můr
umrlců
ty jedna tmo
je v tobě chladno vítr fouká oknům na obličej neprůsvitný mráz
na dno se usídlil křižák samotář
omotává podsvětím křídla much tanečnic
trpká tmo co v tobě nahá nalévám z konvice červené šípky
pak tě na chvilku uvidím: máš žaket a tváříš se provinile
pojď si sednout nastavím ti sokolnickou rukavici abys tak nebolela zatnutými pařáty
čepičkou z mědi a cínu předpovíš budoucnost
pak mi budeš onikat
sráz za láskou spouštíš na podlahu bosýma nohama jako štvanou zvěř
každý rok za dnem měníš tváře
někde tam přepsalas můj obličej
moje tmo to tys byla sen i kat
24 názorů
pro Silene
Chodím teď někdy svojí starou cestou kolem krmelce doleva. Ale mám strach. Když se setmí. Za svý psice. Cítím je tam, divočáky a vidím stopy. Jdu rychle a říkám noha. Znají mne. I tón mýho hlasu. Jdou vedle mne. Frýda má zlatý pohár za norování. Ale nechci, aby šla. Neučila ji ani na divočáky. Zabili mi kdysi Agara. Je to na dýl.
Nalévání šípků, což bych vytěžila ještě v příslušné dvojznačnosti, a přepis obličeje. Břicho takto s podzimem samozřejmě odkáže mysl k Blatnému.
pro lawenderr
Ta pítka s dlaněmi jsou důležitá víc, než jsem si myslela. Došlo mi to včera. Něco se stalo. Děkuju Ti moc, že pořád jsi. :)
pro trojort
Naskočilo mi v lese. Rychle se stmívalo, foukal silný vítr. V dálce mezi stromy probleskovala světélka. A když zafoukal tím jedním směrem, tak listy a větve zavřely... :)
pro Štírka
Poslední roky jsem v ní byla pořád, ty noci sama v lese. Člověk pak vidí věci jinak, po svém. Děkuji za zastavení, udělalo mi radost.
pro Alegna
Včera jsem ještě seděla u rybníčku s krátkými rukávy, kvetou tam ještě a dozrávají měsíční jahody i ty blatouchy doslova svítí... Byl krásný den. Baru pro změnu zvracela, asi zase vyhrabala uleželou kost, tak nešla les, co už. Já moc a moc děkuju za ten krásný komentář, nikdy nevím, co odpovědět a takhle to dopadá... :)
pro Gora
Já si toho považuju, tak nějak mi naskočilo, že po celé ty roky jsi vždycky potichu upozornila, když měla přeťuk a napsala, když se ti líbilo, jenom tak. Nemusela jsem být u tvých básní. A toho já si vážím, moc. A tak hezký den, snad bude. :)
pro e.eucrow
Máme to tak nějak nastejno, myslím. A já děkuji!
tma není kat, jen to v ní. Pokouším se v ní neztratit hlavu, se neztratit :) ... ale jsou tam i ty pítka ...
blacksabbath
20. 10. 2022tma dvojitá......stačila by jedna.....*/***********************
Evženie Brambůrková
20. 10. 2022Prostě nádhera.
Ty jsi kouzelnice slov... i tu tmu přemluvíš do světlejšího odstínu...
Tolik tolik toho v pár řádcích stihneš, tma se x krát promění, napíše své příběhy a její francouzská hůl - čas - stihne zatím změnit cokoli, i naše tváře... Možná nerozumím tak jak mám ale prožitku to nebrání...
Báseň o tmě nepředstavuje co se týče kvality světlou výjimku, tvoje tvorba je tradičně moc dobrá.
Bude teď delší a delší na úkor světla a studit bude.
Tvoje obrazy vytvářejí silnou atmosféru, rozumím si jim po svém, tvoříš pro věci, situace i emoce nový, snový, poetický, někdy křehký, jindy tvrdý slovník a občas je v něm obé zároveň ....
Taky tě s oblibou čtu a nikdy nevím, co čekat... dnes zaujala personifikace tmy a neobvyklá slova, obraznost.