Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívka a moře - Zraněný žralok, manty a vodnáři II.

29. 10. 2022
9
44
505
Autor
Andreina

Jsou na světě ještě místa, kde má příroda přednost před lidskou chamtickostí. I když se to může zdát podivné jedním z nich je oblast státu, u něhož by to člověk nejméně očekával.

Zraněný žralok, manty a vodnáři

(září – říjen 2003)

II.

 

Byly to kruté dva týdny a jen díky pevné vůli, spojené s vyhlídkou na potápění u Eritree, vydržela denně cvičit. Zpočátku ji Zrzoun jemně masíroval a rozhýbával nohu a rameno. Měli se rádi, i když nevynechali jedinou příležitost k rýpnutí nebo pošťouchnutí. Teď ho chvílemi nenáviděla. Se zaťatými zuby svírala okraje lehátka, aby nekřičela bolestí, když jí natahoval nohu.

„Prcku, jestli ti to pomůže, můžeš mě mlátit. Aspoň nebudeš tak napjatá,“ navrhoval, když viděl, jak trpí.

Po týdnu se začaly dostavovat výsledky. Bolest ustupovala a rameno i noha získaly bývalou pohyblivost. Rovněž přibrala i na váze. Byl čas postoupit dál.

 

Vždy snila o potápění a k tomu je potřebná dobrá kondice. Začala s cvičením na základní škole, pokračovala během učení, po odjezdu do Austrálie i na Mary. V mikrosvětě, jakým je loď, se nic neutají a jednoho dne ji překvapil Zrzoun nabídkou, zda si nechce osvojit bojové umění.

Sám ovládal několik stylů. Prckovi vzhledem k drobné postavě navrhl Wing Chun, upřednostňující mrštnost před silou. Vzal to za správný konec, když kromě fyzické průpravy kladl důraz na meditaci vedoucí k sebeovládání a soustředění. Razil zásadu, že boj řídí mozek a tělo instinkty, do nichž se nemá míchat. Reakce mají probíhat přímo oko – ruka nebo noha.

Výcvik probíhal od ledna a dívka byla dobrou žákyní.

 

Zrzoun rozhodl, že dalším krokem bude návrat k začátkům výcviku. U Ichtyla prosadil cvičení ve vodě, která Prckovi pohyb ulehčovala. Zdravotní stav rychle spěl k normálu. Počátkem září nabrala původní váhu i sílu a byla schopná jít pod vodu.

Vědci z Ricardova institutu v té době již opustili Mary. Loď zamířila k souostroví Dahlak u pobřeží Eritrey, země v oblasti nazývané Africký roh. Dva velké a stopětadvacet malých ostrůvků oddělených mělčinami a útesy tvoří Dahlak Marine Park. Kromě čtyř jsou všechny ostatní neobydlené.

Do jisté míry si místo zachovalo punc panenské přírody. Počátkem devadesátých let během války mezi Etiopií a Eritreou se pobřeží téměř vylidnilo a ustal rybolov, který již nebyl obnoven. Po ukončení konfliktu vyhlásila vláda území za národní park. Díky tomu zde žije ke čtyřem stovkám různých živočišných druhů. Potápění je povoleno pouze v doprovodu strážců rezervace.

Oproti Egyptu, který se také snaží bránit drancování dna moře, ale za úplatek je možné vyzvednout nebo ulovit v podstatě cokoliv, eritrejští průvodci jsou nesmlouvaví a tresty přísné. Je znám případ italského miliardáře, který se vypravil v noci na vrak pro suvenýr. Kromě propadnutí luxusní jachty ve prospěch státu, si odseděl půl roku v místním vězení za pokus o uplacení hlídky.

Šéf s Plešounem hned po zakotvení v přístavu Massawa vyrazili nahlásit správě parku příjezd a vyfasovat průvodce. Účast Plešouna byla nutná kvůli znalosti arabštiny. Eritrea nemá oficiální úřední jazyk, ale používá se arabština, angličtina nebo domorodá tigrajština a jeden nikdy neví na koho narazí. Většina z pěti milionů obyvatel ovládá domorodé nářečí a k tomu jakž takž jeden z těchto jazyků.

 

Stejně jako na jaře u souostroví Bissagos i zde šéf zakázal vstup do vody. Tentokrát si ani dívka nedovolila příkaz neuposlechnout, i když moře lákalo. Od nešťastné události na vraku Chrisoula pod hladinou nebyla a měla parádní absťák. Když se kapitán s Plešounem odpoledne vrátili v doprovodu dvou průvodců černé pleti, seděla na spuštěné plošině s ploutvemi na nohou a brýlemi v ruce. Doufala, že jí dovolí alespoň nahlédnout k útesu.

„Nemusíš koukat tak ošklivě, ve vodě jsem nebyla,“ spustila, když se na ni šéf zamračil.

„To doufám, tady by to mohl bejt velkej malér.“

„A nemoh by ses zeptat, jestli můžu? Aspoň na chviličku. Jen juknu, jak to tam vypadá a hned budu zpátky. Už jsem se nepotápěla celou věčnost,“ žebronila.

„Prcku, proto bych byl radši, abys počkala na zejtra. Samotnou tě nepustím a nevím, co tihle dva. Dneska s potápěním nepočítali.“

„Řeknu Čočkovi, ten mi doprovod neodmítne,“ navrhla a ukázala na průvodce stojící opodál, „mluvěj anglicky?“

Šéf přikývl a než stačil otevřít ústa, vychrlila na průvodce svou prosbu. Chvilku spolu cosi brebentili v arabštině, ale nakonec souhlasili s půlhodinou. Zavolala na Čočku, a než přiběhl, ještě dostala ponaučení, co ve vodě nesmí.

 

Rudé moře je ráj potápěčů a souostroví Dahlak klenot. Kousek na severozápad se nalézá súdánská lokalita Angarosh, kde lze narazit na žraloky útesové, bělocípé, šedocípé a velké skupiny kladivounů. Připlouvají do mělčích vod ve skupinách až padesáti jedinců. Mnoho zabloudí i do Dahlak Marine Park. Díky rozmanitosti podmořské fauny a přísně regulovanému počtu turistů je zde neruší žádné vnější vlivy. Na setkání s těmito dokonalými tvory se těšila nejvíc.

Pod hladinou našli svět, jaký lze přirovnat k časům, kdy Eva s Adamem žili v ráji. Dokonce ani vraky lodí, které tu během staletí ztroskotaly, scenérii nerušily. Moře je přijalo a většina nebyla pod porostem korálů nebo sasanek téměř viditelná. Splynuly s útesem, co byl kdysi jejich zhoubou.

Proplouvali s Čočkou kolem útesu mezi hejny malých odranců, štičkovců, kněžíků, klaunů a sapínovců. Dokonce i ježíci, kteří běžně další jedince svého druhu moc nemusí, plavali zde mírumilovně vedle sebe. Snad z každé pukliny vykukovala minimálně jedna muréna a našli místo, kde se jich v jedné díře tísnilo pět.

Hejna štíhlých barakud kroužila zdánlivě netečně nedaleko útesu. Zatím se nepodařilo podivné chování vysvětlit. Byly zaznamenány případy, kdy stovky jedinců sevřených v těsném hejnu opisovaly mnoho hodin kruhovou dráhu bez zjevné příčiny.

U dna narazili na několik trnuch zahrabaných částečně v písku a číhajících na kořist. Jako na módní přehlídce se pyšně nesli perutýni, jedni z nejnebezpečnějších tvorů všech moří. Jedovaté ostny skryté mezi pestře zbarvenými závojovitými ploutvemi jim zajišťují mimořádné postavení. Nemají téměř přirozené nepřátele a v posledním desetiletí jsou postrachem především Atlantického oceánu, kde se silně přemnožili. Jed je natolik silný, že i v ulomeném ostnu zůstává aktivní po mnoho hodin.

 

Z vymezené půlhodiny zbývala čtvrtina, když se dívka konečně dočkala. Jako přízrak vyplul z hlubiny dvoumetrový žralok šedý útesový. Přesně ten druh, s nimiž se potápěla v úžině u pobřeží Austrálie. Měl stejně tmavou odtokovou hranu ocasu, ale podstatně světlejší konec hřbetní ploutve.

Chvíli kroužil kolem potápěčů, které si zvědavě prohlížel. Když se přiblížil, natáhla k němu paži a jemně přejela dlaní po drsné kůži nad prsní ploutví. Mrskl sebou a zmizel v modři. Zklamaně se otočila k Čočkovi, který si poklepal na čelo. Rukou sevřenou v pěst se vztyčeným palcem dal znamení k vynoření.

„Prcku, dostaneš někdy rozum?“ zakroutil hlavou, když byli nad hladinou. „Chápu, že máš ke žralokům důvěrnej vztah, ale mazlit se s nima snad nemusíš.“

„Byl tak krásnej. Škoda, že zdrhnul, mohli jsme si trochu pohrát.“

 

- pokračování -


44 názorů

Delfín
04. 11. 2022
Dát tip

I když nejsem blecha, víš,

srdci mému též jsi blíž!

:-D


Andreina
04. 11. 2022
Dát tip

Mě mají všecha zvířátka ráda, dokonce i blechy, tak mou krev necucaj.


Delfín
04. 11. 2022
Dát tip

O jméno se nehádám. Ale dej si na ně pozor, Andrejko! 


Andreina
03. 11. 2022
Dát tip

Mirku, vidíš, je to tak, jak říkám.


Delfín
03. 11. 2022
Dát tip

I růže, jinak zvána, voněla by stejně a její trny by stejně zraňovaly ruku toho, kdo by ji chtěl utrhnout...

Takže to, jak někdo ty vodní tvory pojmenoval, je fuk. Krtonožka taky není příbuzná krtka! Je to hmyz a podle jejích nor vynalezli prý stereo!

Důležité je, že sladkovodní perloočky, které jsme si ve škole i pěstovali pro rybičky a i se přesvědčili, jak zatočí s hnilobnými bakteriemi, jsou lidem neškodné, kdežto ti mořští korýši mohou způsobit problém stejně jako některé medůsy aj. Nebo i ty blechy písečné!


Andreina
03. 11. 2022
Dát tip

Mirku, nerozporuji existenci těch korýšů, ale pojmenovávání.


Delfín
03. 11. 2022
Dát tip

Andrejko, narazil jsem i na diskuzní fóra na stránkách o letoviscích v Bulharsku, Thajsku aj., kde taky popisovali podobné zkušenosti a varování místních. 


Andreina
02. 11. 2022
Dát tip

Mirku, je mi jedno, jak tyhle prťavoučké korýšky nazvala ČT, ale do do blech mají přes půlku zeměkoule. Např. blecha se živí krví, korýši jsou mrchožrouti. V žádném směru nemají tyto dva druhy nic společného, takže žádné mořské blechy. Otázkou je, jestli tomu hochovi nesmrděly nohy takovým způsobem, že je korýšci považovali za mršiny. 


Delfín
02. 11. 2022
Dát tip

Andrejko, i tam jsou ty blechy a dokonce i koušou. A mají nějakou látku, co brání srážení krve, takže zas můžeš přilákat žraloky. A ti by pak asi nebyli tak přátelští! https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2205313-mlady-australan-vylezl-z-more-s-nohama-pokousanyma-do-krve-zrejme-utocily-morske-blechy

Nebo tam, kde se pohybuješ, budou blechy písečné! https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Blecha_p%C3%ADse%C4%8Dn%C3%A1


Andreina
01. 11. 2022
Dát tip

Evžo, záleží na tom kde. Jsou v moři naprosto sterilní místa a o jednom takovém vložím povídku při příští návštěvě. Ale jsou taková jako třeba souostroví Dahlak. Tak nějak si představuji, že to kdysi vypadalo v ráji.


Pod vodou je asi dost rušno.


Andreina
01. 11. 2022
Dát tip

Mirku, proto mám raději slanou vodu.



Andreina
31. 10. 2022
Dát tip

Mirku, já ne, mají blechy.


Delfín
31. 10. 2022
Dát tip

Chtěl bych být veverkou...


Andreina
31. 10. 2022
Dát tip

Mirku, to víš, že je mám také ráda.


Delfín
31. 10. 2022
Dát tip

Ano, taky, Andrejko! Myslel jsem, že i ty!

Nejsou boží?!

;-)


Andreina
31. 10. 2022
Dát tip

Stanislave, je to tak, i tragédie pro lidi, může přinést mořských živočichům větší šanci na život.


Andreina
31. 10. 2022
Dát tip

Mirku, ty ses do těch veverek snad zamiloval.


Sama existence národního parku Dahlak Marine je pozoruhodnou ukázkou toho, jak ozbrojený konflikt mezi lidmi může mít paradoxně pozitivní vliv na přírodní prostředí.



Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Veverušky jsou super.



Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Mirku, jen některých se už asi zřekla, protože se intenzivně snaží o matkovraždu.


Delfín
30. 10. 2022
Dát tip

Andrejko, Příroda je matkou všech tvorů...


Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Kočkodánku, opět jsi nezklama a díky za další dílko do sbírky.


Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Mirku, trochu bych to poopravila - lidské dítě, které záhy překonalo hranici od lidí ke zbytku živočišných druhů.


Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Ireno, je fakt, že žraloci mívají úplně jiné zájmy, ale taková nepřístojnost se jim nechá většinou vysvětlit. Jsou to nakonec celkem rozumní tvorové.


Andreina
30. 10. 2022
Dát tip

Alegno, perutýni jsou sice na pohled krásní, ale je to krása, která zabíjí. Kromě toho bývali doma v Indopacifické oblasti  a některý blbec je vypustil v Karibiku, kde se úspěšně množí dál do Atlantiku a vše spěje k ekologické katastrofě. Kromě několika druhů žraloků tam totiž nemají přirozené nepřátele.


Kočkodan
30. 10. 2022
Dát tip

Za pomoci Zrzka

sbírá dívka síly,

tělo (teď sulc nebo prejt)

zase pevný musí bejt,

z cvičení chce někdy blejt,

bolest trhá žíly,

sladké jako zmrzka

ty dny nejsou vůbec,

obr zas ne blbec,

P. však v sobě dusí hate.

Rehábka se podařila,

všude kolem „voda živá“,

na hodiny půlku

smí být s Čočkou dole,

oči padaj z důlků -

té havěti kolem...

hurá, vidí šediváka!

k pohlazení přímo láká,

i když krátké, bezva vjem,

on projevil nezájem.


Delfín
29. 10. 2022
Dát tip

Prostě dítě matky Přírody, ještě dost nepolidštěné...;-)


Gora
29. 10. 2022
Dát tip

Nevím, jestli by se žralok nejvíc ze všeho zajímal o tvoji duši a úmysly. Jen ti přeju hodně štěstí!


Alegna
29. 10. 2022
Dát tip

Zase jsem o něco chytřejší, perutýny si budu pamatovat. Bylo fajn se zase vrátit pod vodu, viď.


Andreina
29. 10. 2022
Dát tip

Aru, Tvá slova do kamene vytesat. Stoprocentní pravda.


Andreina
29. 10. 2022
Dát tip dievča z lesa

Maruško, možná geny, ale spíš důvěra, že s každým tvorem se dá vyjít, pokud je člověk vyrovnaný, klidný a bere ho jako sobě rovného.


Andreina
29. 10. 2022
Dát tip

Mirku, nikoliv okouzlená, ale pořád ještě naivní.


Aru
29. 10. 2022
Dát tip

super, zdravá a čilá ;))

jo, určitě, smutný je život všech, kteří si hrát neumějí/zapoměli


mazlinkanie so žralokom má Prcek v génoch ... a za to môže čarodejka príroda***


Delfín
29. 10. 2022
Dát tip

Okouzlená duše...


Andreina
29. 10. 2022
Dát tip Aru

Jaroslave, každý tvor si umí hrát, jen u lidí to bývá občas problém. Nevím proč, ale někteří se za to stydí.


Andreina
29. 10. 2022
Dát tip

Ivi, kdo mě zná tvrdí, že mě nic takového do smrti nepotká a já se modlím, aby to byla pravda. Prý jsem si dokázala uchovat duši dítěte, a jestli to tak opravdu je, tak můžu říct, že lituji všechny, kdo ten dar ztratili.


revírník
29. 10. 2022
Dát tip Gora

No jo, pohrát. Jako s kotětem.


blacksabbath
29. 10. 2022
Dát tip Aru

„Prcku, dostaneš někdy rozum?“...odpovím si sama...nedostaneš.....máš dar!!!!!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru