Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka a moře - Zraněný žralok, manty a vodnáři III.
Autor
Andreina
Zraněný žralok, manty a vodnáři
(září – říjen 2003)
III.
Vyplavali asi padesát metrů od Mary. Zamířili k lodi, kde stál na zadní palubě šéf s průvodci, a o něčem diskutovali. Po chvíli k nim pohlédl jeden z černochů.
„Shark!“ vykřikl.
Šéf chvíli sledoval ploutev rozřezávající hladinu několik metrů za potápěči, než mávl rukou: „Šedej útesovej, poraděj si s ním.“
„Tihle napadnou člověka zřídka, ale opatrnost je na místě. Kromě dozoru odpovídáme za bezpečnost vašich lidí a nechceme mít problémy,“ oponoval druhý strážce.
„Čočko!!!“ zavolal šéf a vytrčil paži k potápěčům, kteří se mezitím přiblížili na poloviční vzdálenost.
Přestali plavat a pohlédli směrem, kam kapitán ukazoval. Zatímco žralok celou dobu udržoval konstantní vzdálenost, nyní nepatrně změnil směr, aby nedošlo ke kolizi. V pomalém tempu začal kolem potápěčů kroužit.
„Čočko, plav napřed,“ požádala kolegu.
„Prcku…“ chtěl zřejmě oponovat, ale nedostal šanci.
„Prosím, plav napřed,“ skočila mu do řeči tónem, který na prosbu nevypadal, tak raději poslechl.
Počkala až vyleze na plošinu a začala opisovat kruhy po žralokově boku. Během plavání se k němu pomalu přibližovala.
„Proboha, co provádí?“ vyjekl průvodce, který jako první žraloka zahlédl. „Nařiďte, ať okamžitě vyleze na palubu.“
„Nic se neděje,“ uklidňoval ho šéf, „rozumí žralokům a pozná, kdy hrozí nebezpečí. Chvíli si budou hrát, než ho pošle pryč.“
Většina mořských tvorů má charakteristické rysy, podle nichž dokáže zkušený pozorovatel rozeznat jedince téhož druhu. Již při prvním přiblížení dívka poznala žraloka, který je poctil návštěvou na útesu a zdrhl. Zřejmě se mu rozleželo v hlavě, že útěk je projevem strachu nebo zvítězila zvědavost. Po chvíli vzájemného zkoumání natáhla ruku k tlamě, kde zahlédla cosi nezvyklého, ale ucukl a zpomalil, aby ji na oplátku šťouchl čenichem do ramene. Tak se chovají, když testují kořist. Vysloužil si za ochutnání takový pohlavek, že další pokusy vzdal.
Krátké přiblížení stačilo, aby zjistila, co má žralok za problém a zamířila k lodi: „Spusťte plošinu pod hladinu, hoďte mi nástavec harpuny s uspávadlem a Ichtyl ať si připraví nádobíčko k operaci.“
„Co se děje?“ zajímalo průvodce.
„Má v tlamě hák, kterej sám nevypadne. Musí mít problém s příjmem potravy,“ rozvedla původní informaci, „připravte se, dovedu ho nad plošinu, tak aby nezdrhnul.“
Šéf přeložil průvodcům, co se děje a během několika minut byli připraveni. Jedinou potíž působila nedůvěřivá paryba, která před plošinou uhýbala. Zřejmě ji znervózňovala řada lidí připravených na nejnižším schodu, aby se na predátora mohli vrhnout.
Po chvíli kroužení kolem zádi se Prckovi konečně podařilo žraloka nasměrovat nad plošinu. Potom šlo vše ráz na ráz. Těsně za hlavu dostal pigáro ze stříkačky vybavené pružinovým systémem. Ve stejném okamžiku se na něho vrhli Zrzoun, Čočka, Ichtyl a šéf. Pozadu nezůstali ani strážci parku. Zároveň Plešoun zdvihl plošinu těsně pod úroveň hladiny. Pumpička již stál připravený na schodech s hadicí, aby během zákroku proplachoval pacientovi žábry.
Uspávací prostředek zabral během několika vteřin. Všichni si oddechli, nejnebezpečnější část operace proběhla úspěšně. Zrzoun držel otevřenou tlamu a doktor zkoumal zranění. Se zákrokem si musel pospíšit, protože sedativum bude účinkovat jen tři minuty.
Podle všeho se žralok nedávno stal obětí bezohledného rybáře a měl v tlamě dokonce dva háky. Menší se zbytkem šňůry by časem vypadl sám. Větší byl kdysi součástí háku k zachytávání lodí. Rybář ho vrazil žralokovi do tlamy při pokusu vytáhnout úlovek z vody, ale zuby rozdrtily dřevěnou násadu. Ostrá špice pronikla spodní čelistí, a zbytek bránil úplnému dovření tlamy.
Hák byl venku během minuty. Ichtyl prohlédl vnitřek tlamy, zda někde nejsou stopy po dalším zranění, ale žádné jiné nenašel. Na místě zůstal Zrzoun, který díky obrovské síle měl žralokovi zabránit, aby se zranil o schody, až bude přicházet k sobě. Ve vodě mu dívka pomůže odplavat, až klesne plošina do větší hloubky.
„Ukažte mi hák,“ požádal průvodce Ichtyla, a po pečlivé prohlídce oznámil výsledek zkoumání, „tohle používali místní rybáři před zákazem rybolovu. Pokud vím, podobný tvar s ostnem na konci jinde nenajdete. Předáme ho policajtům. Snad najdou násadu i ruku, která ji držela. Toho člověka bych rád potkal dřív, než skončí za katrem.“
„Pytláci?“ zajímalo Ichtyla.
„Určitě,“ přikývl druhý strážný, „jsme vděčný za rychlý zásah, protože žralok by určitě uhynul.“
„Mně neděkujte,“ mávl doktor k plošině, kde se právě žralok probral a po několika zmatených pohybech sklouzl do vody, „bez ní by to tak jednoduše nešlo. Dovedla ho až na operační stůl.“
„Bylo to hodně nebezpečné. Mohl být vyhladovělý a zaútočit. Měla vůbec tušení, co se mohlo stát?“
„Tak se jí zeptejte,“ odvětil se smíchem Ichtyl a přivolal dívku.
„Děkujeme za pomoc, jste odvážná,“ černoch jí podal ruku, „ale neměla jste tolik riskovat. Zranění z něho mohlo udělat zabijáka.“
„Ale kdepak,“ zasmála se, „byl jen vyděšenej a zmatenej, co se děje. Neublížil by mi. Stačil jedinej pohlavek a byl jak beránek.“
Teď se zasmál i druhý průvodce: „Zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by pohlavkoval žraloka, ale nebezpečné to bylo. Nemůžete přece vědět, co se mu vylíhne v hlavě.“
„Já to vím,“ pokrčila rameny.
Černoch se udiveně obrátil na Ichtyla: „Vy tomu rozumíte?“
„Ne,“ zavrtěl doktor hlavou, „ale ona po jednom setkání s některým z mořských tvorů ví o něm víc než jiní za roky studií.“
- pokračování -
31 názorů
Evženie Brambůrková
01. 11. 2022To je dobře, že jsi mu pomohla.
Aru, a víš, že takové prkotiny neřeším? Jsem tam, kde jsem, to co jsem a tělo mám jaké mám. Jsem s ním celkem spokojená až na jednu drobnost, chybí mi k úplné spokojenosti žábry.
no jo, ale co to je člověk? ty víš odkud pocházíš, než jsi se tady narodila v tomto životě? běžná praxe tohoto období Země je, že to plno lidí neví ;)
to že máš teď lidské tělo není zárukou, že jsi vždy žila na Zemi ;)
Maruško, je to jednoduché jako u dětí. Instinkt řekne kdy pohladit, a kdy jednu vrazit.
dievča z lesa
31. 10. 2022Vy tomu rozumíte? ... Ne. ... stačí, keď Prcek naisto vie, kedy má žralokovi nadeliť pohlavok***
Andreino, kdybych si pamatoval cokoli, bylo by to o tolik jednodušší, ale takhle... :)
v jistém smyslu myslím z toho co se domnívám, že máš pravdu a aby se to tu srovnalo, že odejdeme a necháme to tu dětem, jak říkáš Gaie ;)
leč dokud jsme zde, spíše se neví, možná tuší, kdo je kdo :))
Aru, je to tak, jen si myslím, že to možná bude už bez našeho druhu. Úleva pro matičku Gayu a její děti.
Stanislave, někde v hloubce duše jsem vždycky byla přesvědčená, že pomáhat těm tvorům, které jinak lidé většinou pronásledují je moje povinnost. Nemůžu za to, prostě to tak je nastavené.
Kočkodánku, už Tvé veršíky míří k ostatním, aby byly uchovány pro další generace (pokud tedy náhodou třeba někdy nepůjdou ke dnu s naší lodičkou).
Aru, mám pocit, že to, co uvidíme, nebude vůbec nic hezkého. Lidstvo čeká pořádný sešup a pořád si to nechce uvědomit.
Ireno, pro záchranu psa jste museli s manželem ukázat velký kus odvahy, protože jste nevěděli, jak se takový vyděšený nebožák zachová. Klobouk dolů.
Květoň Zahájský
31. 10. 2022Ty musíš mít karmu na rozdávání.
Čočka s Prckem plují k lodi,
jak to v mořích někdy chodí,
objeví se ploutvička,
zrak černého človíčka
za dvojkou ji první spatří,
tlak se u něj s dvě stě bratří,
strach je vidět na očích,
dívka velmi rychle pozná
(ví to jistě, žádné možná),
je to starý známý
šediváček žraločí,
a má něco v puse,
jako reflex mámy –
pomoci mu musej!
Nebývá to zhusta hračka,
zdaří se však uspávačka,
pacientu na palubě
lidské ruce sahaj v hubě,
má tam chudák svinstvo ňáký,
konkrétněji hned dva háky,
doc ho od nich osvobodí,
der Hai může potom z lodi,
plave nejdřív líně,
pln vděčnosti v šíše,
o lidech teď ví, že
nejsou všichni svině.
naopak, čím šílenější psychopaté, tím víc je probuzených, kteří jsou připraveni se probudit, a těch co vřeští šíleným obdivem je o to míň, čím víc vřeští :D
lidé dlouho spí, tak probuzení trvá dlouho, ale zdá se mi, že z 1,5 miliardy lidí, před sto lety skokem na už dnes 8 miliard je tu hodně návštěvníků pro vyjímečný zážitek, tak uvidíme/uvidí se :))
Čtu s velkým zaujetím... takové musíš mít i ty, když ze všech sil pomáháš s pomocí dalších bezbranným tvorům.
Můj, asi nejodvážnější, kousek se s tvým nedá srovnat, ale tuším, jak ti bylo. Jeden vlčák před lety měl hluboko v krku vzpříčený zlomený klacík a dusil se. Manžel mu držel čelisti a já strčila ruku do psího chřtánu a vyndala klacek. Vlčák byl týraný pes labilní povahy.
Jamardi, jasně, že bez štěstí nic nejde, ale s odvahou to také nesouvisí. Daleko důležitější je schopnost porozumět tvorovi, k němuš se chceš přiblížit.
Aru, máš pravdu a je smutné, že v tom jedenadvacátem to pravděpodobně bude ještě horší. Lidé jsou nepoučitelní.
no jo, no jo, kde se rozevře svět lidí a přírody, tam si ty dva světy přestávají rozumět. pokud vím, ještě sto let dozadu bylo o hodně víc lidí spjatých s přírodními silami a duchem přírody jako takovým, než přišlo báječné dvacáté století
Alegno, to je to nejmenší, co lze udělat. Každý zachráněný tvor se počítá, i když jich ubývá mnohem rychleji.
Ivi, máš pravdu, ale moře kolem Japonska jsou již skoro vylovené a čínské k tomu nemají daleko. Také Islanďané a Norové nejsou zrovna zářným příkladem chování, jak opatrovat to, co v severním Atlantiku ještě zbývá. Ujídáme si budoucnost.
Přiznávám, že při čtení zapomínám, že je to realita. Nejen, že mi to vše přišlo vzrušující a úžasné, ale navíc mě dojala starost o mořského tvora.
blacksabbath
30. 10. 2022ale nevzdáváš to - snažíš se....život lidí a tvorů moře by měl být oboustranně prospěšný a vzájemně inspirující....jinak pácháme svým přístupem k přírodě kolektivní sebevraždu.
Ivi, jestli toho rybáře našli samozřejmě nevím. Možná vím opravdu víc než ostatní, hlavně to, že bojuji marný boj podobně jako tisíce podobných lidí, co se snaží o nemožné. Boj, který se nedá vyhrát, protože zlaté tele musí být nakrmeno vždycky jako první a na ostatní nezbyde.
blacksabbath
30. 10. 2022Ty Prcku.....mám husinu a musím udělat stojku, aby mi - slzy - natekly zpět do očí....díky!!!!!....víš víc než...."jiní za roky studií.“......snad toho hajzla najdou.........