někdy

Nádherné...*

Mám tvoje komentáře ráda právě proto, že jsou spontánní. Nemohou urazit, nejsou útočné ani ubližující, nemáš to v sobě :). Pokud se někdo cítí tvým komentářem ublížený, bude problém asi někde jinde. Považuju si u tebe to, že neřešíš žádné kdo je s kým a pro koho, jsi sama za sebe, to je tak "uklidňující".

Někdy se mi píšou komentáře dobře a někdy ohryzuju pomyslnou tužku a nakonec od toho uteču.

prastaré nesmysly nebe :))

v době elektřiny

Jsem si takřka jist, že by dílko vzbudilo zájem i dědy Komárka. ;-)

Když umře Dody, brečím také. A když v noci praská v nábytku, schovám se pod deku. A věřte mi, že s věkem se to nezlepší. Snad, kdybych hůř slyšela :-)

Čo sa týka poézie, riadne nasýtené a vytríbené texty.

Alegno, ty jsi jedna z dobrých duší Písmáku. Ještě, že jsi, myslím, chyběla bys.. Nevím proč, někdy si vzpomenu na skřítka Dobyho. Jak jsem brečela, když umíral a nechtěla, aby to někdo viděl. Snad neurazím, někdy mám nešikovné komentáře...Ale vždycky píšu to, co mi naskočí jako první. 

Eben je krásné slovo. Občas slýchám zvuky, co nejsou praskot v nábytku a vídám rychlý pohyb, nevím komu patří, jen mám z toho dobrý pocit.