Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sea tak jsem napsala
Autor
Philogyny
Má tolik vad, že ji nemůžu nechat uchovnit, řekl porotce a začal jmenovat jednu po druhé.
Bože, o takových jsem ani neslyšela. Proč má můj pes kapří hřbet, sraženou záď, krátké tělo, široký krk, proč má úzkou mordu,
velkou mozkovnu, špatný počet zubů a kulhavou nohu? Nepravidelný krok? Olysalé uši. Vidíte to? Natírejte je sádlem.
Má snad všechny vady světa.
To jsem ještě neviděl.
Barunka Charmline …
Přešlechtili ji.
Pak zvedl oči. ------------
Projděte se ještě jednou.
Nejde to.
Ty jeho vypadaly víc nešťastně než našich šest dohromady.
Frýda byla výborná. Pojmenoval ji po mé tetě a pak podal. Některé věci zabouchnou šuplík zevnitř.
I neklid má svůj řád.
Prastará rasa drsnosrstých jezevčíků standart s něžnýma mandlovýma očima vraha.
Půjčovaly jsme si je, už tenkrát.
Máš falešnou březost a mléko teče. Chceš na klín. Chceš moji přítomnost.
Nenávidíš všechny psy až na Frýdu a Frýdu a usrkáváš moje latté z šálku s jeleny.
Teď ležíš v tichu na kapačkách.
Odběry krve odběry krve odběry vpichy
v mým břichu v mý hlavě ty
Každé ráno vytírám zatajenou loužičku.
„Barunko co je to?“
„ Fuj.“
Zpod postele vykukuje čumák. Loudíme navzájem lásku. Scénický tanec pro dva s vejcem na konci čepice.
„Smím prosit?“
Chuť lusku zeleného hrášku prohřátého sluncem. Tvůj čumák s mojí mordou na skus.
Spíš a já píšu.
Zabalím dnešní den do chuti třešní. Do šumění listí. Do vánku nesmrtelnosti. Umím to, když chci.
Ráno jsem stála vysoko na žebříku. Tahala přes něj větve s měsícem, nechtěl se pustit oblohy.
Ty jsi stála dole, jako vždycky a dávala pozor na každý můj pohyb. Očima. Celým tím malým tělíčkem.
Čtyři kila lásky. Čtyři pecny svatojánského chleba. Čtyřikrát se nebát.
Popáté budeme stát u branky Zahrady. Budeme ji otevírat harmoniku po tátovi.
Tvůj růžový stendt vyčuhující z nohy. Moje ruce, když tě nosím.
Jednou ti to všechno povím. A budu přitom recitovat Máchův Máj.
Jen hlupáci skáčou ze svých mrakodrapů kvůli prachům.
20 názorů
pro Rhodesie
Nikdy mě žáden nekous, kromě mý Frýdy, prokousla mi dlaň. Je to divoženka, pořád bojujeme, kdo je vlastně hlava smečky... :) Děkuji.
Dobrý!
Taky mám moc rád psy. A je jedno, jestli má jedno ucho nahoru a druhý dolů...
každý člověk se srdcem na pravém místě má to svoje chlupatý štěstí s věrnýma očima...a je jedno, jestli pajdá nebo je princezna se zlatou hvězdou...láska je láska
Nevím co bych tu, pod takovou odezvou, ještě napsal abych někoho neopakoval a tak se jen přidávám s tipem.
Krásný text. Mám ráda psy a mám ráda lidi, co mají rádi psy. A taky miluju nedokonalost. Často mám taky všechny vady světa ;)
pro Evženie
Tak jsem psala a psala a všechno pryč...já jen, že takoví se mají možná někdy líp, než ti šlechtění a přešlechtění, co putujou od výstavy k výstavě... Děkuji ti.
Můj Bilbo je malý pejsek s podkusem, křivou nohou a cukrovkou. Ale jsme pořád spolu a máme se rádi. :-)
Pro Benetlka
U nás taky i křečci. Ale ten poslední utek z kočárku, jak ho kluci vozili, nastěhoval se do šatní skříně a prožral oblečení. Nakonec se mu staly osudnými velké červené korále, jednou kuličkou se udusil. Ksysáček provedl něco podobného, nastěhoval se do šuplete s doklady a rozcupoval všechno. To byl panečku pelech. Vylezl mi na rameno a během vteřiny mi překous drát od sluchátka, to už mi moc zábavné nepřišlo. Teď už bezdrátové pecky..... :) Děkuji, tolik hlasů, co si s tím počnu? Taky mě to tu někdy mate a zuřivě hlasuju přes mob furt dokola, směju se...
Krásné. Křehké. Něžné - svým způsobem.
Každého toho blbého křečka co mám a umře mi opláču. Bulím jak nějaký bulimik. A pejska... Nemůžu mít.
Mám rád kočky, ale psy ještě o chomáč psích chlupů víc. Souhlasím s názorem, že oni jsou lepší lidi.
A také souhlasím s Jardou Revírníkem.
pro lawenderr
Určitě ano, já si tu pořád něco načítám, je zvyklá. A strašně moc ráda se kouká na filmy se psy. Koukáme i do noťasu spolu, má ráda Mrtvou nevěstu, to je ta kreslená pohádka pro dospělé děti a tedy i pro psy. :)
pro revírník
Děkuji. Moc. Některé věci nejdou člověku vzít. Ten můj les a psi jsou jedna z nich.
pro Alegna
Je to tak, já vnučce koupila štěně k narozeninám, pak morče, králíčky, ti padli za vlast, ale řvala tak, že se jelo pro dalšího a slepices kohoutem i kurníkem, aby mohla sbírat vajíčka. Osazenstvo kurníku se už změnilo nejméně třikrát. Mi bylo strašně moc líto toho kohoutka, byl takový radostný a krásný, A pak hrst peříček bez hlavy. Chodí jim tam kuna i liška. Les je pořád blíž... Děkuji :)
určitě rozumí ... když jí všechno vyprávíš, i ten Máj dá :) až bude líp. Bude
Neujíždíš a nepatetizuješ, je to originální a tvoje, stejně jako všechno tvé psaní. Klikaté zákruty duše.
Upřímné a plné lásky, přeju ať je dobře.
Vnučka byla ještě hodně malá, když babička a děda z Příbrami měli hrubostrstého jezevčíka Montíka a my měli bišonkopudla Čárlího, nemůže si pamatovat, zná jen z fotek a přesto říká, můj Montík a můj Čárlík ....
pro Gora a Radovan
Děkuji za čtení a komentář. Napsala včera, když mi ji Jindra dovezl z kapačky. Pak si to po sobě četla a říkala si, jestli neujíždím a nepatetizuju. Ale napsala tak, jak cítím.
Radovan Jiří Voříšek
12. 07. 2023síla, aplikovatelné i do posuzování lidí