Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž jsou velcí
Autor
Radovan Jiří Voříšek
Minulost nočních vstávání.
Nesnášel jsem ty chvíle náhlých probuzení. Mohl jsem si do zblbnutí opakovat, že to je láska, a ta křivda je ve mně. Ve vteřině probuzení vím, co jsem zač. Otec zelenáč. Po tolikáté tápat hrubosrstou tmou keři ostružin ke řvoucí postýlce. Jak ty jejich zpětné háčky úporně táhly do postele.
Teď mám život jako před tím.
Stýská se.
13 názorů
Evženie Brambůrková
před 9 měsíciNa to se nezapomene.
Tak na tohle už jsem málem zapomněl. Klukovi bylo v březnu 18.
A vyjádřil jsi to originálně, trefně, suprově... :)
Radovan Jiří Voříšek
před 9 měsíciJanino a Tondo - dík
Radovan Jiří Voříšek
před 9 měsíciKočkodan - jasně, Old Shattrhand je mi vzorem
Mariane, dík za sounáležitost a zastavení
Radovan Jiří Voříšek
před 9 měsíci8hanko, dík
My už je máme všechny 4 z domu a jen ten nejmladší ještě nemá děti ... a podobné to je částečně i s tou vzdáleností - dcera žije s rodinou ve Francii - 1 200 km z Brna. Je to radost, když se sejdeme, už je nás osmnáct.
neveľký text, obsah obrovský významom...nekonečne blízky...aj mne je smutno...
z detí sú dávno dospelí, starší má už syna a ja vnúčika, delí nás veľká vzdialenosť, spoločný týždeň preletel prirýchlo...mikdy nebude dosť spoločného času aj keď ho aspoň cez telefón vidím, počujem...
Z každého greenhorna se může stát zkušený stopař, který rychle a bezpečně najde cestu k postýlce. Víc bych k tomu asi raději neříkal; to je, jako kdyby nevidomý mluvil o barvách...
Je to tak... tyhle chvíle časem teprve nabývají na chuti, jako víno.
Antonín Bogar
před 9 měsíciMusel jsem si to přečíst několikrát.