So

Měl jsem plány. Sezobaly je vrány. Jako z pole hrách. Marně plácám po strunách. Ty tóny jsou marné. Marné zcela jako mého žití cela. Do okna se měsíc drze dere. Drze - až ke mně do postele. A já přitom čekal Tebe! Milá... Jak vlastně vypadáš? Už ses mi dlouho nezjevila...

Už jsi doma z té umouněné Ostravičky?!

Miláčku?

Jako kdybych směl se ptát. Kurva drát.

Miláčku.

Jakobych směl Ti tak říkat_

Šel jsem do kuchyně že budu jakože něco vařit a pustil si k tomu rockrádio. Hrálo tam cosi newim co a já přitom slyšel mého oblíbeného Leonarda Cohena - So long Marianne. Začal jsem ten popěvek hulákat do otevřeného okna a je mi úpa u prdele že si sousedi myslí: Bože. To je ale magor! I sebral jsem jeho dvojCD s názvem esenšl a pustil si jej. Pane_čku!? To byl ale zpěvák! Hulákal jsem jeho songy a vaření šlo do řiti. Tak zas budu jenom pít. Úžasné! Paráda!! A co jiného od života chtít?!?!?!

Miláčku...

Přeji si abys byla v životě šťastná. A jestli u toho budu či nebudu já je lhostejno. Svůj marný trapný život za Tvůj dám když bude potřeba. Ostatně taky co? Jiného? Když žiju bez chleba. Bez_

So.

MILÁČKU