Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepátý pád zaříkání
Autor
Philogyny
Když se v mřížích větví setmí
tence pláčou sovy
podřežou jim hlas
jednou ti to povím
---
teď v nás spí a
z rozkvetlých kaluží pije žízeň les
vodoměrky měří loktem sukno pro muže
pro zimu bílou svítání
touhou vřes
12 názorů
phil,
ty a vázané verše? To nebývá zvykem. Trochej v prvním verši se mi moc líbí, a tak jsem si dovolila malou improvizaci:
Když se v mřížích větví setmí,
jsme zas náhle chvíli dětmi.
Je nám úzko, neboť - kdo ví,
co se támhle skrývá v křoví...
Evženie Brambůrková
17. 10. 2023Velmi vydařené a to pokračování je super.
pro Safián
Já když začnu vázat, tak to obvykle nedopadne... :)
Svaťa honí divočáka
venku se už skoro smráká
nechala si doma flintu
a tak kaňour vyhrál v sprintu...
Tvé rýmy působí lehce, náhodně, je to paráda, a to vázání:-).
Ano, to jsem měla na mysli. Jako bys mi někdy četl myšlenky. :) Děkuji, Bene.
pro Alegna
Je takový zvláštní čas. Včera jsme jeli na šípky a napříč loukou. Najednou manžel zastavil auto a říká mi, podívej, divočák. Vyhříval se na hromadě starého hnoje. Prý běž se podívat, asi ho někdo postřelil, Takk jsem se vyhrabošila z auta, šla k hromadě a říkám ty moje chudinko. Probral se ze snění, naježil se mu hřbet rozběhl se nejdřív ke mně, pak otočil směr a pelášil... :) Ale stihla nafotit a přidat říkačku. No a dneska měli jet na šípky. Od rána chystala nějaké pečivo ..těšila jsem se na něj. Byl to nějaký ztracený Bivojek, co se nebál, tak jak by měl, protože ho to nenaučila máma. Zastřelil mi ho.
Pátým pádem oslovujeme voláme.
Oslovilo mne to a tak volám:
KRÁSNÉ!!!
Potěšily mě sovy, tma i les se svojí nekonečkou žízní, zavzpomínala jsem na vodoměrky mého dětství .... moc hezký závěr
“vodoměrky měří loktem sukno pro muže”
Toto je můj verš favorit. (a zřejmě zde nehraje žádnou roli fakt, že moje babička byla krejčovou)