Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žena, moře a Mary - Medvídek III.

26. 11. 2023
10
20
189
Autor
Andreina

Problémy je třeba utnout hned v počátcích.

Medvídek

(srpen 2005)

III.

 

Kuchař přinesl talíře s vařenou treskou a pečenými bramborami. Björnsen se pustil do jídla, ale jeho společnice několikrát otočila rybu na talíři, než opatrně ochutnala. Potom odložila příbor.

„Copak? Nechutná?“ zeptal se poručík.

„Tohle vážně jíte?“ zavrtěla nedůvěřivě hlavou.

Björnsen se zarazil: „No, ryba žádný zázrak není, ale jíst se dá.“

„Jen ryba?“ svraštila čelo. „Kdybysme s kolegou dali tohle posádce, vysloužíme si nejmíň protažení pod kýlem, a to by museli mít ještě hodně dobrou náladu.“

„Myslel jsem, že jste potápěč, ale ona si vaše parta veze i kuchařku,“ dobíral si ji.

„Tak hele,“ zamračila se ještě víc, „my nejsme rozškatulkovaný, jako v armádě. Při sedmi lidech na palubě dělá každej, co je třeba. Jsem potápěč, k tomu kuchtím a někdy mě pustěj i ke kormidlu.“

„A to se ta vaše loď ještě nepotopila,“ nepřestával s rýpáním.

„Dost!“ vstala a popadla talíř. „Možná na zimu sušíte seno, abyste měli něco do žaludku, a proto si myslíte, že zničená ryba s nechutně připravenejma bramborama je sváteční jídlo. Vždyť se i ta treska sama za sebe musí stydět. Chci do kuchyně!“

 

„Ten, kdo to připravoval, by zasloužil nakládačku,“ obořila se na dva mladíky, sotva vešli do místnosti plné kuchyňského zařízení, o jakém se jim na Mary mohlo jen zdát.

Hoši se hodili do haptáku, což nebylo kvůli Prckovi, ale jejímu doprovodu, a jeden z nich ze sebe vydal několik zvuků. Poručík chvíli cosi vysvětloval, než kuchtík promluvil lámanou angličtinou.

„Rybu dělat já a brambor mladší kuchař.“

„Ty tu šéfuješ?“ zeptala se.

„Ano, madam.“

„Chutnal jsi to?“ s otázkou mu vrazila talíř s jídlem do ruky.

„Ano, madam.“

„A chutnalo ti to?“

„Moc ne, madam.“

„Jsem slečna, tu madam si nech od cesty. Teď k vaření, umíš udělat rybu a bramborem, aby to bylo k jídlu?“

Vojáček znejistěl. Několikrát přeskočil pohledem z kolegy na poručíka, a nakonec opět na ženu. Potom zavrtěl hlavou.

„Já se omlouvat, nejsme kuchař,“ vysvětlil tiše a zrudl.

„Já taky ne, ale jestli chceš, naučím tě, jak tresku připravit. Pokud dáš takový jídlo našim klukům, nevsadím na tvůj život cent.“

Kuchtík zůstal tázavě hledět na poručíka, který rozhodl: „Jestli je ochotná, tak ji ve všem poslechněte. Počkám vedle na výsledek.“

Provětrala zásoby koření, z něhož bylo mnoho sáčků a plechovek netknutých. Většina měla norsky psané názvy, tak si vypomohla čichem. Kuchaři nařídila utřít česnek se solí, přidala olivový olej, sůl, černý pepř, koriandr, bazalku, tymián, papriku a špetku kurkumy. Směsí potřela tři porce ryb. Zbytek koření vypláchla olejem, který nalila na pánev a zprudka opekla ryby z obou stran.

„Trochu brandy by asi nebylo, co?“ obrátila se na kuchaře.

„Ne, madam,“ a hned se opravil, „mademoiselle.“

S povzdechem přilila trochu horké vody a pět minut dusila pod pokličkou, než nechala výpek vysmahnout. Potom nahradila ryby bramborami. Jednu porci podala k ochutnání kuchařům.

„Tak co? Chutná?“ zeptala se, když viděla, jak v nich jídlo mizí. „Nic na tom není. Koření a bylinky můžete míchat, jak vás napadne. Pokaždý to bude chutnat jinak, a rozšíříte jídelníček. Hlavně takový jídlo připravíte rychle i ve velkým.“ 

Chtěla vzít talíře, aby donesla porce do jídelny, ale kuchař jí je vzal z rukou: „To vy nesmět mademoiselle, to muset udělat já.“

 

V důstojnické jídelně byl zabrán starší poručík Björnsen do debaty s kapitánem Fadnessem. Chtěla proto usednout k vedlejšímu stolu, ale pozvali ji k sobě.

„My jsme vyměnili kuchaře?“ zeptal se kapitán a nasál vůni, když kuchař položil na stůl talíře.

„Když slečna dostala oběd,“ zasmál se Björnsen „vyhrožovala, že kuchařům nařeže. Abych tomu zabránil, dovolil jsem jí připravit oběd podle toho, jak vaří na jejich lodi.“

„Vy jste kuchařka?“ zvedl udiveně obočí kapitán.

„Jen samouk, ale u nás musí každej dělat, co je třeba,“ přisvědčila. 

„Dovolíte?“ zeptal se Fadness svého zástupce, a aniž čekal na odpověď sebral mu z ruky vidličku s napíchnutým soustem. Když dožvýkal, obrátil se k ženě: „Je to výborné, ale musíme se vejít do tabulek. Velitelství hlídá náklady, jako by to platili ze svého.“

Zasmála se: „To není o penězích. Porce ryby a brambor je stejná. Jde o koření, kterýho máte pro grandhotel na rok, a o zpracování.“

Kapitán se zeptal přímo: „Jste ochotná během pobytu na Svalbardu na kuchyň trochu dohlédnout?“

„Jestli se chcete vyhnout nepříjemnostem, budu muset. Při jídle, jaký jsem dostala k obědu, by vaši kuchaři brzo přišli k úrazu.“

„Vy si opravdu servítky neberete,“ usmál se Björnsen, „doufám, že vaši kolegové budou k nám, jako k hostiteli, trochu shovívavější.“

 

Mary dorazila následující den v poledne. Lodní poručík Pedersen vyčlenil v prostoru pod zádí místo pro uložení výstroje. Pumpička si vynutil přístup do dílny, aby zjistil, co bude mít k dispozici. S Pedersenem si párkrát vjeli do vlasů, až musel zasáhnout šéf s Fadnessem. Pumpička hleděl na vojenský materiál s nedůvěrou a nejraději by na ledoborec nacpal všechno vybavení Mary.

Expedice se z posádky zúčastní pod vedením Ichtyla Zrzoun, Čočka, Pumpička a Prcek. Zatímco budou plnit úkoly v Grónském a Lincolnově moři, a v severní části Davisova průlivu, přemístí šéf s Plešounem Mary na západní pobřeží Grónska do města Nuuk. Tam se zhruba po měsíci opět setkají.

Po obědě dorazily i dvě skupiny vědců. Čtyři Norové a pět Němců. Norská skupina bude zkoumat ubývání ledu vlivem oteplování. S glaciology se měla setkat poprvé a moc jejich práci nechápala. Poručík vysvětlil, že výzkum je zaměřen na tloušťku souvislých ledových polí, včetně tuhosti. Úkolem německé skupiny je sběr krylu a stěr organizmů žijících na spodní straně ledu.

 

- pokračování -


20 názorů

Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

None, tak je to správné, kuchař bez fantazie je k ničemu.


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

Evžo, je to tak, pokud je kuchař nemehlo, výsledek nemůže dopadnout dobře. Stejně tak nejde člověku dát rozkazem, aby byl kuchař a to pak nemehlo ani být nemusí.


Jo, jídlo je základ. Taky jsem musela několik kuchařů vyhodit. 


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

Kočkodánku, opět jsi to všechno pěkně sestručnil do veršíků a dokonce do toho zamotal i Zappu a slovenčinu nebo slovenštinu, to podle národnosti. Díky.


Kočkodan
před 11 měsíci
Dát tip Gora, Jamardi, Alegna

Na talíři leží treska,

Andrea si ďobne,

zatváří se zlobně,

ryba není chutí hezká,

ublížila trochu slině,

P. jde rázně do kuchyně

(s hněvem skoro utíká)

a tam sprdne kuchtíka

(divné – chybí ječení

dneska ´vale dává zvyku),

nešťastnému stvoření

pak předvede pečení

s použitím koření,

pravé blaho na jazyku

třem lidem ted Gadus delá,

dustojníci září zcela,

vzorně se vše vyjídá.

Je tu už též Mary s chlapy

(nikdo není fanda Zappy),

ta pluje dál do Nuuku

s Plešounem a šéfíkem,

na jistý rým ponuku

slovenštiny přijímám,

na plavidlo veliké

přestupuje zbytek,

Pumpička má výtek

k vybavení řadu,

s Pedersenem vádu.

Smlčet ještě nechci:

Dorazili vědci.


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip Gora, Jamardi, Alegna

Lído, tohle je jedna z těch moudrostí, kterou mě naučil život. Když dám kolegům dobře najíst, je s nimi mnohem lepší domluva a hlavně, bez protestů makaj. Musí, protože si uvědomují, že jinak na to doplatí jejich žaludek.


Alegna
před 11 měsíci
Dát tip Gora, Zeanddrich E.

Hm, prcek to bere z gruntu a začal na tom nejdůležitějším místě, v kuchyni :)


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip Gora

Ireno, já to beru ppodle sebe. Ve škole jsem se nic naučit nedokázala, ale podle názorné ukázky zvládnu hodně. Tak si myslím, že to je nejlepší způsob školení.  


Gora
před 11 měsíci
Dát tip

Dobře, Andreino, příkladem z praxe jsi uvedla kuchaře do rozpaků... ale hned měl šanci přiučit se!


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Maruško, s tím ledem máš bohužel pravdu a bohužel jde o proces, který již nezvrátíme.


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Aničko, já si ráda uvařím se vším všudy, i když jsem na přípravu a jídlo sama. Nějak mám pocit, že si tím udržuji trochu vazeb k tomu, co ve mě ještě zbylo z civilizovaného člověka.


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

Stanislave, když je ženská sama mezi chlapama, nemůže být putička. To by nedopadlo dobře.


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

Mirku, nabídka na vaření platí, ale s tím společným jídlem to nepůjde.


dievča z lesa
před 11 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

chutné jedlo a chuť do práce bývajú spojené nádoby ... na ľadoborci začína byť vedecky rušno, od napísania poviedky zrejme ľadu ubudlo***


8hanka
před 11 měsíci
Dát tip

pri Tvojich príbehoch dostávam hlad, máš talent na varenie...mne sa variť nechce, keď som doma sama, iba keď prídu deti, tak sa snažím... dobré jedlo by som si dala kedykoľvek, len som leniváááá a služobníctvo nemám:)


Květoň Zahájský
před 11 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Slečna drsňák. 

 

 


Delfín
před 11 měsíci
Dát tip

Teď jsem měl vařené brabory (hezky natenko!) s filé z mořské štiky. Ale děkuji za nabídku. Já ovšem tím mínil, že bych rád i viděl, jak to servíruješ a pojedl s tebou...:-D

 


Andreina
před 11 měsíci
Dát tip

Mirku, a co zkusit něco ukuchtit. Řekni si jídlo, dodám recept a provedu Tě přípravou.


Delfín
před 11 měsíci
Dát tip

Škoda, že nemohu ochutnat tvá jídla, Andrejko! Ale jsi moc daleko...A když jsem se trochu přiblížil, pláchla jsi mi na moře! I když stejně byla Kréta dost daleko ode mne...:-D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru