Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TD - Jak Děd ke štěstí přišel

25. 02. 2024
8
17
226
Autor
Aru

Kdo by si při zmínce na Andersena nevzpomněl na dítě ležící na zmrzlé ulici hrající si se sirkami, či na chlapce, který v ledovém paláci skládal donekonečna k sobě kusy ledu, nebo na hororovou vílu, která raději zemřela pro toho, kdo ji podváděl, než aby se jako řádná pohádková bytost pomstila a čtenáři s diváky mohli být blaženi spokojeností. Ale to ne, Andersen je zkrátka člověkem, který vidí dál než do budoucnosti, cestuje až do hloubek srdcí, tam kde leží sklíčenost, zmar a utrpení...
Ale dost kdákání, vzhůru do vln TyDý, cestování je život (anebo taky ne).

Řádně starý a spořádaně prolezlý nemocemi, říkejme mu 'Děd', seděl za stolem na levné židli bez nohou a listoval v katalogu jedné významné, leč nejmenované cestovky, která není sponzorem tohoto příběhu. Děd nikdy nespořil, protože neměl z čeho a tak ani nikam necestoval a proto ani (ano, tématicky) nikdy nežil (alespoň ne oficiálně). Leč když důchod na dvířka zaklepá, to pak člověk (Děd) musí uposlechnout a vycestovat, nehledě na finanční, nebo jiný zdvořilý (či nezdvořilý) stav.
 
Každé cestování (tak jako všechny cesty v Římě ze Španělského náměstí) se začíná v cestovce pořízením katalogem cestovním za drobný úsměv spojený s proházením několika slov. To již Děd měl za sebou, každý den po dobu týdne jediného se dožadoval v každé cestovce jejich katalogů a aby nezameškal, spával v parcích (i jiných místech pro spánek vhodných) po lavičkách s ptáčky očekávajíc otevírací dobu cestovních kanceláří.
Po těchto útrapách zaplnil (!úspěšně!) obývací pokoj cestovními katalogy, moudře si nasadil brýle na čtení a (na stále levitující židli) mohl shledat s úžasem, že existuje v jeho rodném (odpracovaném) městě nejen vícero ulic, než znal, ale že za tímto městem leží i jiná města a dokonce, že mimo jeho stát jsou i jiné státy. Děd setřel kapesníkem (značky Veselý vous) pot z čela a šel si uvařit (k sousedům, neb nedisponoval varnými spotřebiči) šípkový čaj - z toho šoku v kterém dlel!
 
Ovšem, nechtěl být nezdvořilý a když už zavítal k sousedské plotýnce a švarná, asi takhle hezká manželka sousedova 19. let, jistého velkomanažera, který zavalen veledůležitou prací nikdy nechodil z práce domů, pobyl Děd po sousedsku až do rána,... Ale to sem nepatří!
 
Ačkoli mnoho nenaspal, hned ráno, jakmile měl opět příležitost, moudře se zahleděl do katalogu a tiše si dumal, dokud se odpoledne s otlačeným čelem neodlepil z katalogu nad městem, které si přečetl, Honk-King-Kong!
 
Děd si dal ruku pod bradu a usoudil, že... že bez šípkového čaje to nedá!!!
 
Dalšího dne však už byl natolik při smyslech, aby došel (sedíc) v myšlenkách, že za jakýmsi King Kongem se trmácet nebude. A tu si vzpomněl na svou vlastní chudobnou matku, jak jenom s šátkem na hlavě stála na kraji silnice u hranic, kde jak říkala, tehdy ještě malému Dědoušovi, čekala na německého strýčka a ráno po práci mu (Dědovi, ne strýčkovi) četla z pohádek Hanse Christiana Andersena z kterých nemohl v hrůze ve škole usnout a stal se (omylem) premiantem školy.
 
Děd se tedy rozhodl odjet do Koda... København na promenádu Langelinie, aby na vlastní oči spatřil tu, která ho děsila celou školní docházkou. Však necestoval sám, ale se sousedkou od šípkového čaje (se kterou měl již tři děti a další bylo také na cestě). A tak stanuli před malou bronzovou mořskou vílou s výškou 125 cm.
Přitom jak tam Děd stál s artritidou, dětmi, turisty z Japonska a partnerkou si uvědomil, že vlastně ani nikam cestovat nemusel a štěstí měl takříkajíc přes chodbu.

17 názorů

Aru
před 8 měsíci
Dát tip

anebo může v próze soutěžit někdo kdo umí psát a ovládá češtinu :D


Gora
před 8 měsíci
Dát tip

Anebo můžeš doporučit jiné své dílo, je to na tobě, Aru...


Aru
před 8 měsíci
Dát tip

no já myslím Goro, že se to nastrašilo v jedný soutěži až až


Gora
před 8 měsíci
Dát tip

Aru, dáváme dohromady Nominaci pro PM, dáš k této povídce souhlas??


K3
před 8 měsíci
Dát tip

Co zrovna letí, tak většinou kolem mě.


Aru
před 8 měsíci
Dát tip

díky supíku Lído, Aruovské to jistě není, byl jsem již obeznámen s tím, že dnešní pohádky letí na vlně "bláznivin" :))

K3 o výrobu zlata se přece pokoušeli již alchymisté a neúspěšně. určitě je pro dítě lepší začínat o vojákovi, který se stal králem, kterému před tím unesl dceru a nechal ji zabít oba rodiče, místo aby sám k popravě došel, než s děvčátkem ze sirotčince, které umrzne v ruinách domu mrtvých rodičů. to snad bylo vůbec moje první seznámení s Andersenem, od té doby jsem přestal být v pořádku :D


K3
před 8 měsíci
Dát tip Aru, Benetka

Zní to jako aurum, že by? On byl, Andersen možná podivín, ale psát uměl, miloval jsem Křesadlo. Kdyby nám sem na Písmák tak jednu pohádku vykřesal... Nemáš to sice moc uhlazené, ale zase se mi to zdá barevné, takže T.


Alegna
před 8 měsíci
Dát tip Aru, Benetka

:)))  Taky jsem se pobavila, tvůj styl dal vzniknout novému termínu - Aruovské


supizmus
před 8 měsíci
Dát tip Aru

Pobavil jsem se, díky moc!


Aru
před 8 měsíci
Dát tip Gora

Jani samozřejmě židle byla bez nohou :D kupodivu takové židličky skutečně existují (bez levitace) v Japonsku, což mi došlo až jaksi po dopsání.

je to tak, přesto většinou ale pro potěchu čtenářstva vynechám část závorkového obsahu, zde byl pouze sousedce zvednut věk o rok, aby nebyla těhotná už v 16ti a nečekali na mě Písmaci s pochodněma před barákem :D

Kočkodane, to jsem rád že budeš moci usnout :D

bobek jsem neházel, spíse to bylo naopak :))


Kočkodan
před 8 měsíci
Dát tip Aru, supizmus, Gora, Alegna

Jelikož jsem tvoje dílko četl už po půl čtvrté odpoledne, tak je tu snad určitá naděje, že budu moci v noci usnout.

Už jsem myslím kdysi naznačil něco v tom smyslu, že tvoje občasné autorské najuknutí ani trochu nesrovnávám s nepříjemnou kopřivkou či kurovitým okem. Je dobře, že jsi na amatérský literární server Písmák nehodil bobek definitivního druhu.


Janina6
před 8 měsíci
Dát tip Aru, supizmus, Benetka, Gora, Alegna, K3

To je krásně aruovské ;) Už věta "děd seděl na levné židli bez nohou" mě nadchla (kdo byl bez nohou, židle, děd, nebo dokonce oba?) Tvoje radost z vypravování je téměř hmatatelná. Škrtat cokoli by bylo zbytečné, buď čtenář tu trpělivost má, nebo nemá ;)


Aru
před 8 měsíci
Dát tip Benetka

ahoj Bene, díky, občas trable života postihnou i takového vzorného pecivála jako jsem já, takže na Písmák bylo pomálu chuti a také žádný magnetismus současné podoby webíku nepřidává


Benetka
před 8 měsíci
Dát tip Aru, Gora, Alegna, K3

ARU!

To je dobře že ses vrátil! Chyběls mi tu! Víš?

A toto Tvé dílko... No... UJETÉ. Ale tak hezky mile - po Tvém! ARUovsky! Obrovsky!

Směju se tu! :D

Dík.


Aru
před 8 měsíci
Dát tip Gora, Alegna

Jamardi Kachyňovo zpracování Malé mořske víly tomu taky moc nepřidalo :)

Goro proto kategorie horror. horror je to číst :D máš naprostou pravdu, dal jsem tady tomu volný průchod a neušetřil čtenáře ani množstvím vtipu, ani četností závorek.

mimochodem, kdo hádal že Děd je současně jak stav věku, tak jméno, a že Děd je k tomu erotoman, hádal správně :D


Gora
před 8 měsíci
Dát tip Aru, Benetka, supizmus, Alegna, K3

Aru, nápad je skvělý a kdybys něco málo (slov a závorek) vynechal, bylo by i dílko ještě skvělejší... Třeba na přechodník bych ještě koukla... a z kterou měl již tři děti  - se kterou. Přijde mi, že se některými opravdu výbornými "hláškami" sám necháš unést a pak už to hůře "kormidluješ".

Nicméně jsem upřímně ráda za tvůj osobitý příspěvek k TD! Je originální a vtipný!


Jamardi
před 8 měsíci
Dát tip Aru, Benetka, Alegna, K3

No jo, velké cestování není pro každého. A jiné zážitky jsou kolikrát lepší. :)

Četla jsem si o Andersenovi. Že byl divný. A že nikdy nezaložil ani jednočlenou domácnost, celý život strávil po hotelích a penzionech. A že byl z chudých poměrů a že ho hodně finančně podporovali. Což je jistě pro některé lidí nesnesitelné, byl pro ně nesnesitelnou osobou.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru