Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa posledním tancem (s úvodem pro magory)
Autor
Aru
Zde je na místě pro pořádnou schízu, ÚVOD! Následující text níže pod úvodem je ve skutečnosti brutálně současný, jmenované osoby, ulice i města jsou naprosto skutečné/á, proto jim, (pokud) byla pozměněna jejich názvosloví...., pokud! ovšem přesto žádné jméno, či název nenajdete, není to naše chyba! A případné stížnosti směřujte na našeho sazeče, bude vám námi blahosklonnně ke stížnostem vydán bič! Nyní mne omluvte, jdu se objednat k sobě do své psychiatrické ordinace.
:D
:D
:D
S posledním tancem
v tichém očekávání
melodie dotančí ke smutku.
Znovu ztrácí se to nejcennější,
ještě se stojí tak trochu
opodál v mizejícím hovoru,
horory se natahují
a docinkávají prázdné sklínky,
jen tak pro zvyk
a nejistotu...
(Možná jste to také z doslechu odslyšeli, že Francie, jaksi už není tou zemí králů, jak jsme ji, ano všichni, kteří jsme se tu sešli, znali. Dokonce zlí, nepřející a jistě neplodní a scvrklí jazykové na duchu hovoří, že tohoto nešťastného krále sťali a vyhlásili jakousi odpornou a krvavou revoluci v jejímž čele dnes sedí jakýsi, nikomu známý president a vládne jakousi škaredou démo-grácií. To ale nemění nic na tom, povolat rodilého digitálního Francouze, aby nám přednesl text v jeho rodném jazyku :D )
Avec la dernière danse
dans une attente silencieuse
La mélodie danse vers la tristesse.
Les choses les plus précieuses sont à nouveau perdues,
se tenant encore un peu
dans la conversation qui s'estompe,
les horreurs s'étendent
et les verres vides tintent,
juste pour le plaisir de l'habitude.
et de l'incertitude...
13 názorů
no jo, Bene, taky bych odjel, ale nic neumím :D
slyším volání vlků: ještě tam chybí výskok z okna v přízemí oné úvodní ordinace ;)
hutná doba si žádá silných textů Lído, teď bude to výročí, tak jsem zvědavý, jestli ví bůh, nebo výbuch!
Kočkodane, to tě jistě potěší příští dílko, pracuje se na tom :))
díky vám za čtení, tedy nečekal jsem to, dílko jsem ukryl a stejně jste si ho našli :)
Verše mě fakt překvapily, jsou jiné, než jsem u tebe zvyklá a mají silnou atmosféru, hm, dobré
Znal jsem jednou jednu holku. Pro změnu se jmenovala taky Martina. Byl jsem s ní pod stanem ve Žďáru. Bylo jí 18 a mně 22. Uměla krásně francouzsky. A já ji miloval. Taky francouzsky. Nikdy nezapomenu na ten kožíšek černočerných chloupků jejího klína! Po tom krátkém společném létu odjela do Francie do města Troyes jako ópér. Dodnes mám od ní schovanou pohlednici. Datum na razítku je 23.9.1991. Už se nikdy nevrátila... :(
no ano, to jak se s tím popasuje čtenář, je na čtenáři, ne na tom kdo píše, protože jsme prostě rozdílní :)
ale ten kdo píše bude vždycky ve zranitelnější pozici oproti svým čtenářům/komentujícím, tudíž musí mít určitou dávku sobeckosti/netečnosti/případně nadhledu, jinak by se prostě zbláznil, kdyby se tvůrce zabýval každou výtkou :))
Lili, ne že bych s komentářem Arua úplně souhlasila, protože autor by měl napsanou myšlenkou něco sdělit ostatním (na psaní pro sebe jsou deníčky), ale jinak se Tě zastal oprávněně. Ty sdělíš myšlenku a ostatní ji pochopí nebo ne. Pokud ne, mouhou sdělit výhradu, ale ne ji hned shodit.
ale Lili, Norska nelze brát vážně a navíc, každý kdo píše je nositelem svého vlastního stylu, tudíž i ty nejlepší rady/výtky prostě nelze brát úplně, i ty platný na místě v potaz. každý kdo píše nějakou dobu je ovládán víc, nebo míň svou vlastní manýrou, jde hlavně o to, jestli text dal něco tobě, čtenář musí být vždycky na druhém místě, jinak je spisovatel, či básník ovládán a vláčen svými čtenáři
Šílený um. Takový který nemám.
Potom čtu že vytvářím slovní průjmy. Nejsem uražená ale smutná.
ne ne ne ne ne, český text je můj originál, francouzský text je překlad digitálního...Francouze :D
já vím, Francoužština a říkám to pořád je jazykem elegantním, je to jazyk králů, šlechty obecně a básníků. vulgární a neotesané dvacáté století a úpadek umění mohl s plnou silou přijít až po zhroucení francoužštiny v první světové válce
Aru, ten český překlad není to pravé. Zůstala bych u frániny, i když výhrady bych měla, ale tčeba je to tím, že znám novější pojetí jazyka. Dobré.