Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senevím jestli ještě žiješ
Autor
Philogyny
Chodili jsme z hospody pěšky tmou z Rožnova do Vidče a z kremačního komínu vylétaly potichu vlaštovky. Jedna za druhou, poskládané nad koleny skládané sukně z novinového papíru
pršel z nich versálkami vítr
a saze
padaly na zem
sametovou stuhou nahoru
šli jsme okolo všech těch paramitů
Vykládals mi, že ti umřela učitelka, chvilku po škole, taková drobná holka. Na zápal slepého střeva. Chvilku jsi byl smutný. Pak už jen světlušky co jsem chytala do dlaní.
Když zavřu oči, jsi tu.
Ještě pořád se nemaluju a dozadu stažené vlasy
u studny na zahradě na lískovém keři
ručník pejsek s kočičkou a mýdlo s jelenem
---
nevím jestli ještě žiješ
řek jsi vždycky pro tebe budu a pak zvedl hráz mezi nebe a půdu s ponkem našeho dědy
zůstal jen němý otisk prstů na hoblíku
s tím teď spím
měls krycí jméno
Kufr
12 názorů
Cit je něco jako mateřské znaménko- málokdy zmizí, lze odoperovat... atd...
Ráda jsem četla
Hodně pěkně poskládané
Dotklo se mě to silně
Díky a hezký den!
Všem, kdo četli a podali slovo moc děkuju. S tím hoblíkem spím. A chystám se na cestu....
Když zavřu oči dotne se mně,tvůj stále klukovský úsměv :-)tvá slova vyvolala vzpomínku plnou emocí
Pěkný obraz s vlaštovkami, které vylétají potichu
„Když zavřu oči, jsi tu.“
V jednoduchosti je holt síla...
Hodně z obsahu tvých veršů nám teď vstoupilo do života, o to je vnímám silněji
Ani nevíš, jak mi perfektně sedla do mé současné nálady, fakt perfektně, díky.