Šílenci

Tenhle bezdomovec je válečný vrabčák s přízraky a stíny pod křídly, vrabčák navlečený do otrhané bundy a s flaškou v drápcích, říkám mu vládce smutného karnevalu, co se za ním táhnou šašci, šašci nepochopení a nádherní, a jeden z nich má hluboké ženské oči, kterými hladí vládce vrabčáka, a je to nádherná romka, co mu sedí na klině a čistí falešný smích z jeho očí. Vrabčák je těžký alkoholik a mohl by prodávat kousky svojí duše, kdyby za ní rozdávali chlast, jenže to nešlo, a tak si jí musel nechat, o tomhle svatém šílenci by mohl Kerouack napsat celou knihu, ale Kerouac umřel, takže to musím udělat já, a tak ze sebe třepu všechno co vím, třeba tohle, kdysi sloužil v armádě, kterou nenávidí, protože pro ni vraždil, utekl a začal milovat jistou dívku, dívku se souhvězdími pih, jenže jeho láska umřela, a tohle všechno se proti němu spiklo s genetickou výbavou, aby z něj udělali alkoholika a bezdomovce, naštěstí se dostal do léčebny, doufám, že to zvládne. Vždycky sedíme na lavičce u nádraží a vlaky tam křičí to svoje hůůůůůůůůůů a brrrrrrrrr a bum a bam a ššššššš, jenže já ho přes všechen ten zvukový balast slyším a poslouchám, má kapsy plný ujetých příběhů a netuším, jestli mluví o pravdě, vlastně mi na tom nezáleží, jen chápu, že by byl skvělý spisovatel a básník, ať už autobiografický, nebo ne. Tohle je popis zářivého vyvrhele.