Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žena, moře a Mary - Taipi - Doslov

Výběr: Gora
12. 05. 2024
10
12
212
Autor
Andreina

Tak jsme na konci. Děkuji všem, kteří jste měli trpělivost se prokousat vypravováním, také za komentování a tipování. 

Pokud se vám příběhy Prcka pořád ještě líbí, tak s dalšími dvěmi se objevím někdy na přelomu června a července. Budou hodně ubrečené.

Taipi

(leden 2020)

Doslov

 

Na začátku ledna 2020 mi kapitán zrušil zbytek dovolené a nařídil návrat do služby. Naše loď tehdy operovala podél východního pobřeží Austrálie. Královské námořnictvo pendlovalo mezi velkými přístavy a převáželo obyvatele do oblastí, kde zatím nehrozilo přímé nebezpečí požárů. Kromě vojáků se u pobřeží motala civilní plavidla plující pod všemožnými vlajkami. Měly za úkol sbírat po pobřeží osamělé skupinky odříznuté ohněm nebo později po povodních vodou.

 Jak ubývalo lidí, přibývalo zvířat. Denně jsme měli palubu plnou malých klokánků, divokých psů, ptakopysků nebo ježur. Někdy se však sešla i bizarní společnost zastoupená několika emu, řadou ještěrek, hadů a tutam i nějakým menším krokodýlem. K našemu překvapení nedošlo za celou dobu k žádnému napadení. Ti chudáci byli tak vystresovaní, že zapomněli, kdo je predátor, a kdo kořist. Dokonce i na palubu jsme je nemuseli moc popohánět.

Nejvíc za srdce však bralo převážení koal. Stěhovali jsme postupně tři záchranné stanice, celkem něco přes sto dvacet bezmocných tvorečků s různým stupněm popálení. Před dobrovolníky, kteří o ně pečovali, hluboce smekám.

 

Když jsme po více než měsíci opouštěli australské vody, kapitán vyhověl mojí prosbě na zastávku v severovýchodním cípu kontinentu. Na místě, kde před osmnácti lety začala moje cesta námořníka. Byla to chyba, Iron Range Park v podstatě neexistoval. Lockhart, hlavní město oblasti bylo z poloviny zničené.

Nevětší šok však čekal dvanáct mil severně. Po chatě, kde jsem prožila o samotě několik krásných měsíců v roce dva, a pár dnů o čtyři roky později, zbylo spáleniště. Taipani prý žijí asi deset let. Jak starý byl Taipi nevím, ale chci věřit, že se katastrofy nedožil. Takový osud by si nezasloužil. Beze studu přiznávám, že jsem stála uprostřed spáleniště a bulila jak malá holka.

Nemám v sobě otrlost novinářů, abych dokázala bez emocí mluvit nebo psát o podobných zážitcích. I po čtrnácti letech mám při té vzpomínce slzy v očích. Trvá mi dlouho, než se srovnám, a Austrálie pro mne zůstane už navždy spojená s oblaky kouře, vedry dosahujícími v místě požárů k padesáti stupňům a všudypřítomným pachem spáleniště.

 

- konec -


12 názorů

Nic tak děsivého jsem nikdy nezažila a nemohu si to tedy v celém rozsahu představit. Ale určitě to není snadné. Jsi dobrý člověk se srdcem pro druhé. Tak by to mělo být.


Andreina
před 6 měsíci
Dát tip

Lído, takové požáry jsou hrozné pro lidi, ale málokdo si při nich uvědomí, že je spousta tvorů, kteří mají mnohem menší, ne-li vůbec žádnou šanci na únik a čeká je hrozná smrt.

Lili, jsem ráda, že se dokážeš při mých vyprávěních aspoň na chvíli vzdálit od starostí všedních dnů. 

Kočkodánku, samozřejmě pochopení mám. Nepochybuji, že bys dokázal zveršovat i tuto část, ale myslím, že takto je to i lepší. Té hrůzy a bolesti je tam hodně. Slibuji, že potřesu s ploutvičkou každému, koho pod hladinou potkám a pozdrav vyřídím. I Ty se měj hezky a za nějakou dobu zase ahoj. Pokud tedy moře dovolí, protože člověk nikdy neví, jaké s ním má úmysly.


Všichni jsme tady jenom na návštěvě.


Kočkodan
před 6 měsíci
Dát tip

Andy, jistě budeš mít pochopení pro to, že jsem přesmutný doslov nezveršíkoval. Místo toho se dávám do obrazného podepisování hezkých komentářů čtenářů přede mnou. Ty milé reakce si zasloužíš. Podobně jako Maruška i já nechávám pozdravovat všechny zástupce fauny, se kterými se potkáš. Měj se v bezpísmákové pauze moc hezky, po ní se – i když jen virtuálně – zase potkáš tady s námi.


Lili.
před 6 měsíci
Dát tip

Bavilo. Víc než kdy jindy odreagování, které je potřeba aby se člověk nezbláznil...


Lili.
před 6 měsíci
Dát tip

Konec jednoho silného příběhu.


Alegna
před 6 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Smutný doslov, požár je peklo, které si nedovedu a ani echci představit, utrpení bezmocných tvorů bolí...


Andreina
před 6 měsíci
Dát tip Zeanddrich E.

Romane, tady o trpělivost nejde. Co si myslíš, že dělám třeba při nočních službách na můstku nebo při přesunech, když loď pluje na autopilota? Datluji. Mám z čeho vycházet, protože pokud je čas, jsem zvyklá denně dopisovat deník, kam zapisuji vše, co se událo. Takže vytáhnu některý zážitek, pokusím se zapojit mozek pro doplnění detailů a všechno zabalím do spousty slov a vět.

Maruško, udělala jsi mi radost. Proto jsemkdysi začala psát, abych ukázala, že i ti opovrhovaní nebo nenávidění tvorové si to vůbec nezaslouží.

Ireno, děkuji, za přístup ke vzpomínce na Taipiho, já to mám také tak. Doslov jsem připojila, abych mohla tuto kapitolu života uzavřít. Za druhý odstavec komentáře moc děkuji, i když si takové ocenění nezasloužím. Zážitky nepublikuji kvůli sobě, ale abych ukázala, co se děje přírodě. 

Aničko, děkuji za přání, a protože jsem již vše napsala, tak jen, že se moc těším na další setkání na přelomu pololetí.


8hanka
před 6 měsíci
Dát tip

I ja dúfam, zeTaipi dozil v pokoji pod svojou chatou, ale...nič nezostalo, tvojim slzám na spaleinsku rozumiem, slzim s tebou a to pribeh "iba" čítam... píšeš srdcom, je to tvoj zivot, postoj, láska k zivym tvorom. Aj tie pochopili, že na palube sú si všetci rovní...iba ĺudia stale nie...Andrejka, už teraz sa tešim na nové príbehy...zatiaĺ krásne dni a samé pozitívne zážitky.  


Gora
před 6 měsíci
Dát tip 8hanka, Alegna

Díky za doslov, ale raději si v citové paměti uchovám obraz hada "domácího", který se povaluje na posteli a občas chytne krysu:-) ze tvého díla na pokračování.

Jsem ráda, že zde publikuješ, ale hlavně za tvůj přístup k přírodě a za to, jaká jsi.  My Češi se opravdu za Prcka nemusíme kdekoli v cizině stydět, naopak. Myšlenky, slova, skutky - někde jsem zaslechla. U tebe je vše tohle na jedničku. Díky, Andreino.


dievča z lesa
před 6 měsíci
Dát tip Gora, 8hanka, Alegna

vďaka tvojim poviedkam mám na tvory v blízkom okolí iný uhol pohľadu, neustále sa dá dozvedieť nové, cítiť a vnímať viac ... za doslov jedna veľká slza ... pozdravuj od stredozemca vody a stvorenia***


Zeanddrich E.
před 6 měsíci
Dát tip Gora, 8hanka, Alegna, Aru

... .

Andreo, obdivuji Tvou schopnost - a ovšem i trpělivost - přenést své zážitky na papír (do notebooku, apod.); - a děkuji Ti, že jsi ochotna se s lidmi ve své rodné zemi o ně podělit.

(( mimochodem - novodobá Archa Noemova vyvstala mi zde v mysli...; celkově je to ale velice smutné ...))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru