Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+5 neviditelných
Velký poprask v malém lese
datum / id08.12.2010 / 373024Vytisknout |
autorsepotvkorunachstromu
kategoriePovídky
upřesnění kategoriebajka
zobrazeno5061x
počet tipů47
v oblíbených1x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Velký poprask v malém lese

 

 

 

 

Takový normální les to byl.

Jakože stromy, mech, sem tam studánka, mýtinka, no však to znáš.

Samozřejmě zvířátka.

Každý se staral o své, občas nějaká ta schůze. Všichni odkývali medvědovi, co měl na srdci a měl tam leda tak velký prd.

Co ti budu povídat, nuda k pohledání.

Až jednou, takhle po ránu, na začátku léta, přišel cizák.

Myšák to byl. Ucho trochu oškubané po nějaké rvačce, jinak fešák, to zas jo. Bylo vidět, že na sebe dbá. Kožíšek se mu jen lesknul, vousy pěkně naježené.

Zvesela si vykračoval, pohvizdoval přes rameno sukovici s ranečkem. Normálně, těžký pohodář.

Dorazil k největšímu dubu, protáhnul kosti, usadil se.

Vyndal z rance smradlavej sejra, co čmajznul na jednom statku i jal se svačit.

Ta vůně přitáhla kdekoho.

Zvířátka koukala celá zpitomělá, co je to za drzouna.

Ten dub totiž, patřil odjakživa, nepsaným zákonem lesa, medvědovi.

Drbal si na něm zablešený kožich, dával si pod ním dvacet a tak vůbec.

Myšák blahosklonně pokynul zvířátkům, otřel si tlapky do trávy, vyndal z rance nějaký papír, odkašlal si a bez úvodu začal recitovat. Nějakou báseň, těžce lyrického kalibru.

Holky okamžitě zjihly, převracely oči k nebi, chytaly se za srdce, a tak podobně. Ježková dokonce omdlela, normálně sebou švihla do trávy jako podťatá.

Chlapi znejistěli, přešlapovali, nevěděli jak se zachovat. Ono to není totiž žádná legrace. Cizák je beztak nějaký známý umělec, nedej bože vědátor!

Neradi by vypadali jako blbá nevzdělaná hovada.

„Kde najdu zdejší jádro krásou slova se zabývajících?“

Optal se libozvučně myšák.

Zvířátka na sebe koukala jako z jara květ. To se ví, bylo jim pěkně stydno.

Ani ve snu je nenapadlo zabývat se takovými volovinami. Teda, co to pleskám, samozřejmě uměním, že ano.

Joo, počkat, až na starého zajíce a ten si kvůli své zálibě zkusil své, o tom žádná.

Však už si to šine, co mu artritické nohy dovolí, hůlkou se podpírajíc.

Zvířátka si oddechla. Najednou samý úsměv a laskavé pohledy na zajíce.

„Vítám tě, vážený kolego,“ děl zajíc.

Některá zvířátka se pohrdlivě uchichtla pod vousy.

Ovšem fakt nenápadně. Přece jen, starý blázen je starý blázen a klidně má odvahu se srovnávat s kdovíjakou hvězdou.

Nahlas však ani popel.

Ti dva se objali, porozprávěli, myšák lehce, každou chvíli smích, zajíc vážně, jak se na stařešinu sluší a patří.

I založili literární kroužek.

 

Teď se teprve začaly dít věci!

 

Kdejaké zvíře zjistilo, že je prostě talent. Múzy si mohly křídla ošoupat, jak se nalítaly.

Medvěd, vracející se z potulky, koukal jako blázen, co je to za nebetyčnou drzost.

Nebyl však až takový hlupák, rychle mu naskočilo, co a jak, a pasoval se na hlavního kritika.

Už žádné nudné schůze. Každý večer diskuse o dílech.

Holky psaly hlavně poezii, se ví, že lyrickou.

Jen liška se povznesla, její díla byla cynická a pádná.

Ježková se zbláznila úplně doslova.

Nejen do poezie, ale i do myšáka.

Kašlala na rodinu, nevařila, nepoklízela, jen psala debilní básničky, plné perel, stříbrného svitu luny, diamantů a podobných kravin.

Ještě za tepla lítala s každým výtvorem za myšákem, chvějivě se tetelíc.

Myšák byl sice na rozpacích, nechtěl se jí však dotknout a pak, měla svůj věrný fanklub. Holky z její tvorby omdlévaly blahem, až na lišku, to se ví.

Chlapi psali hlavně prózu, jen vlk básnil. Ale jak!

Samé drsňárny, dokonce vulgarizmy neváhal používat a ta jeho erotika, to bylo doslova porno!

Spřáhl se s liškou, nepokrytě se posmívali tvorbě holek, hlavně ježovky. A šeptalo se dokonce, že je nespojovala jen tvorba.

 

PROBOHA!!!

 

Liška absolutně ztratila soudnost. Při čtení básní  ježule, padala dramaticky na záda, kopala do země, tlapami se držela za vyhublé břicho, vyla, chechtala se. Prostě, hnus.

Vlk neříkal nic, jen se tvářil nadmíru pobaveně a potěšeně.

Ten tam byl klid.

Vytvořily se skupinky, diskuse se každou chvíli strhla v hádku.

Medvěd z toho začal šedivět a malomyslnět.

Ježková každou chvíli brečela, jelikož její dílo bylo na pranýři den co den.

Holky ji utěšovaly, zle se mračily na posměváčky a chlapi pak doma nedostali.

Zkrátka, les byl rozhádaný, jak se patří.

Klukům by ty spory nevadily ani za mák. Naopak, vyžívali ve vymýšlení urážek, žrala je však situace u domácího krbu.

To by tak hrálo, aby kvůli nějaké pošahané literatuře nedostali, co jim ze zákona náleží a má být svaté.

A kdo za to může?

To je ovšem nabíledni, že ano.

 

Sešli se jedné noci spiklenecky u studánky, kde šeptá mech, nebo jak to je. Nadávali a přemýšleli, co jako dál.

Vtom padla ta věta: „Děkujeme, odejděte.“

Většina po sobě zmateně pokukovala, vo co jako go, kdo že má odejít.

„Myšák i zajíc, opelichanec jeden!“ Vyřkl ortel jezevec.

I bylo vymalováno.

Ráno, uměním zmožené obyvatele lesa probudil nezvyklý hluk a nezapomenutelný obrázek,  jak si to metelí myšák i starý zajíc a za nimi zuřivá banda s klacky v tlapách. Někteří jedinci posilnění hutností stáda, se nestyděli ani za vidle a jiné bodné, či sečné zbraně.

Medvěd do toho hrůzostrašně řval a ježek metal bodliny.

Tak neslavně skončilo slibné zkulturnění jednoho lesa.

Ježková se dala opět dohromady, vygruntovala, básně vyhodila se slzou v oku do krbu. No, úplně všechny ne, ale o tom, pššššt.

Opět nuda, klid a mír.

Jen se občas pošuškávalo, že liška s vlkem toho nenechali.

Marná sláva, semínko dekadence, bylo zaseto.

Jednou, zase vykvete.

A pak, běda ignorantům!

 

Co je? Snad jsi neusnul?

Se tady snažím jako nějaká Šeherezáda a ty klidně chrníš, sakra!!!

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.01.2011 21:57:49sepotvkorunachstromu
..JJ..porád..))
25.01.2011 21:51:28Tangens_Omega36
Mnohem víc - viz StvN, katugiro a Winter. :-)
23.01.2011 05:20:19sepotvkorunachstromu
..Tangensi..děkuji za připomínky,,se budu příště fakt víc snažit.:.))
22.01.2011 23:49:59Tangens_Omega36
Spíš pohádka. Vynechal bych občas výrazy ve smyslu "fakt, že jo" apod.
Udělej např. ordnung v čárkách v souvětích.
Např. tady:
Zvesela si vykračoval, pohvizdoval přes rameno sukovici s ranečkem,
bych za pohvizdoval udělal čárku, ať to není tak matoucí,
zato v těchto větách:
Ten dub totiž, patřil odjakživa
ale o tom, pššššt,
semínko dekadence, bylo zaseto
a
Jednou, zase vykvete
jsou čárky přebytečné.

Neradi by vypadali jako blbá nevzdělaná hovada.
Do celkově slušného až knižního kontextu se slovo hovado vůbec nehodí, podobně jako o něco později voloviny.
Naopak, vyžívali (se) ve vymýšlení urážek

Kdyby sis na tomto příběhu dala víc záležet, dostala bys ode mne snad i 3. místo, takto mám daleko žhavější favoše. :-(
20.01.2011 18:15:09sepotvkorunachstromu
..aha.:))
20.01.2011 18:12:52Tragicus
Protoze je to v PM.
20.01.2011 18:11:53sepotvkorunachstromu
..tak proč jsi to četl?..:))))
20.01.2011 18:09:31Tragicus
Nemam moc rad bajky, dik tezkym pohodarum, tezkou lyricnosti apod. to bylo dokonce otravne.
20.01.2011 15:16:00sepotvkorunachstromu
..jj..bývá to tak.:))
20.01.2011 15:14:27Zajin
zvířátka jsou Zvířátka!

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.