Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Perníková chaloupka

19. 01. 2015
10
20
1764

Dnes jsem se dívala na pořad o lázeňské péči.

Také bych ráda do lázní, ale nejsem si jista, zda nemám už vybráno.

Byla jsem v lázních už 4x.

Toto je jedna ze vzpomínek. Ta lepší.

 

Maminka seděla ve vlakovém kupé. Drobná ramena se otřásala nezvladatelným pláčem.

Musela odvézt svou malou, pětiletou  holčičku do lázní ve Velkých Losinách. Byla alergik.

Dva dny před tím vezla šestiletého chlapečka do Kynžvartu. Byl astmatik.

Socialistické zdravotnictví zajistilo dětem tu nejlepší péči.

Maminka byla zdravá, ale z tatínka postupně vylezlo, jak to vypadá v jejich rodě.

Přesto jela maminka sama. Tatínka zřejmě nutně potřebovali jinde.

Perníková chaloupka - krásná vila a v ní mnoho malých holčiček.

Těm nejmladším už bylo pět let, ale jí teprve bude pět, o prázdninách.

Pokoje byly velké, světlé, bez záclon a závěsů. Kvůli prachu.

Postele byly vysoké na tak malé děti a holčička se bála.

Maminka jí s sebou dala jen malou panenku a holčička jí udělala postýlku z krabičky od zubní pasty.

Ačkoli se holčička narodila o půlnoci, vstávala se slunce východem.

Mamince to nevadilo.

Bylo brzy ráno, vyšlo slunce a holčička otevřela oči. Ráda by už vstávala.

Noční sestra nebyla nadšena. Dítě by mohlo vzbudit další. Nechala ji, aby se oblékla.

Ale co, dám ji do komory na kufry, tam nebude otravovat.

Pak na ni zapomněla.

Našla ji denní sestra, když počítala děti.

Zařadila ji do špalíru ostatních holčiček a scházely po vyřezávaných schodech do haly.

Držely se za ruce a zpívaly:

                                        "  Měl jsem myšku tanečnici,

                                           tancovala po světnici..........."

 

           Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané

až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém. Cestoval se mnou mnohokrát.

Snažit se zapomenout je pro někoho snadné, ale já to neumím.

                                                   

 

 

 

 

 


20 názorů

Každý má někde svou komoru na kufry. Zasunula jsem ji hodně daleko.


vesuvanka
10. 04. 2020
Dát tip

Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém

Nelidská noční sestra... To musel být hrozný zážitek, vůbec se nedivím, že na něj nemůžeš zapomenout. 


vesuvanka
10. 04. 2020
Dát tip

Dodnes si pamatuji, jak stropním světlíken prosvítalo slunce do komory na kufry. Byly vyskládané až ke stropu a na každém byla kartička se jménem. Jako na tom mém

Nelidská noční sestra... To musel být hrozný zážitek, vůbec se nedivím, že na něj nemůžeš zapomenout. 


Škoda, že se to nedá úplně zapomenout.


Vampirelord
08. 03. 2015
Dát tip

Tak nějak to všechno bylo.....***T...taky jsem byl....vzpomínám s cukáním hlavy...ještě párkrát a zůstal bych v Beřkovicích.....


Děkuji ti.


srozumeni
23. 01. 2015
Dát tip
působivé a pěkně napsané a děsivé...***

Ježibaba patří do snů a ty je lepší zapomenout. Moc ti děkuji za pěkné zhodnocení.


Lakrov
22. 01. 2015
Dát tip

První asi čtyři řádky (obzvlášť slovní spojení ...Socialistické zdravotnictví zajistilo...) působí trochu strojeným dojmem, ale ve chvíli, kdy se ujasní, že se opravdu jedná o převyprávěnou dětskou vzpomínku, se dojem zlepší. Celá tušená hrůza, která se v té vzpomínce skrývá, je vylíčena takovým nevinným způsobem, takže čtenáři dojde až nakonec. A chybí mi ježibaba, ačkoli tuším, že by se pro ni v tom příběhu místo našlo. Jenže nepřišla-li tehdy hočičce na mysl, je pochopitelné, že do záznamu té vzpomínky nepatří. Tip pro usnadnění cesty ke zrůžovění těch horších.


čekal jsem pointu, ale i tak -T


Toto je můj zážitek z roku 1961. Pamatuji si to velmi dobře.

Nedokončené to je, protože mám ještě další a horší z jiných lázní pro děti.

Děkuji za zastavení a komentáře.


Kolobajda
20. 01. 2015
Dát tip

Jó, vlastně i my jsme vezli dceru, tu starší, do lázní v Peci pod Sněžkou - taky průdušky a alergické záchvaty. Ale to už je hooódně dávno - snad v roce 1984...  Pak byla ta ozdravovna v televizi, protože si rodiče stěžovali na nelidské podmínky a soudruh vedoucí byl propuštěn.

 Jen naše dcera - hrdinka si na nic nestěžovala.  : -))


Kolobajda
20. 01. 2015
Dát tip

Při mé hlavě - abych to pochopil stoprocentně - to je tvůj osobní zážitek? Jinými slovy zážitek na celý život... Přesto mi to přijde nějak mírně nedokončené (ale to je jen můj dojem)   /*


No.........i já vezla dceru.......dodnes " vzpomíná"............../***


Čudla
20. 01. 2015
Dát tip

/*


Kočkodan
19. 01. 2015
Dát tip
Ze z toho nemají ty pachatelky zardenky studu. Mely by se na podobné chování (treba i cerne) vykaslat a obrnit trpelivostí. Jinak si roznasecky príusnic zaslouzí záskrt. A nebo na lopaticku s nimi a sup do pece!

Přiletěly jenom příušnice. Ty si nevybíraly.


Kočkodan
19. 01. 2015
Dát tip
Pevne doufám, ze se detickám spolecným zpíváním strach z kolem pobíhajících hlodavcu zaplasit podarilo. A rovnez v sobe chovám nadeji, ze kolem nepobíhalo alespon mnoho carodejnic v bílém. :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru