Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePODZIMNÍ SCHERZO
30. 09. 2006
18
0
8152
Autor
vesuvanka
PODZIMNÍ SCHERZO
Krásné, počasí, typického "babího léta" mě vylákalo opět k výletu na sever. Pohledy z vlaku byly ve znamení mlhy, která během cesty ještě více houstla (zatímco v Praze začínala řídnout), takže Říp a ostatní kopce byly zahalené v šedivém závoji. Dokonce ani Lovoš od nádraží v Lovosicích nebyl v dohledu. Smutný pohled, ale nepoddávala jsem se pocitu zklamání. Věřila jsem, že středohorská krajina nám nabídne něco zajímavého a hezkého - a mlha k podzimu patří.
Vydáváme se naší známou cestičkou na jihozápadním úpatí Lovoše, lemovanou keři a tu a tam ovocnými stromy, vystupujícími z mlhy, která dodává této scenérii nádech grafiky v tlumených barvách zelených, hnědavých a karmínu - jsou to hudební nástroje, které čekají na svého hudebníka Slunce, aby na ně zahrál. Ten zatím nepřichází, protože vládcem krajiny je teď Mlha, která si přeje klid. Ani ptáček nepípne... Jen tu a tam listí snášející se k zemi, zašelestí. Na cestě se vytváří řídký koberec v okrových barvách, z něhož vykukují kameny. Zaujmou nás jemně orosené pavučiny ve vyšší trávě, potěšíme se ojíněnou modří trnek.
Přicházíme k naší, bohužel vyschlé studánce, Je obložena kamením - čedičem, který si podrobněji prohlédneme, všimneme si jeho jemných barevných odstínů a na některých místech i pórů, které jsou svědectvím dávných dramat. Kameny jsou oživeny třemi druhy lišejníků výrazně odlišných zelených barev a mechem.
Jsme v lese, kde kdysi bývaly sady, vzájemně oddělené nízkými ohradami poskládanými z kamení. Nasáváme jedinečnou vůni podzimu, Mlha začíná zvolna řídnout a po chvíli první sluneční paprsky prozáří koruny stromů a rozehrají orchestr barev do jasných tónů. I koberci, po němž jdeme, dodají jas a nakreslí vzory ze stínů stromů. Na obloze jsou už jen beránky, ale i ty zmizí.
Pod doteky slunce zazáří i kamení, které příjemně hřeje. Objevujeme další druh lišejníku, který nás fascinuje velmi neobvyklým, světle tyrkysovým zbarvením. Mezi kamením vyrůstá rozchodník velký a lomikámen. Odbočíme na malou loučku, z níž je překrásný pohled na jižní svahy a vrchol Lovoše. Obdivujeme stepní a skalnatou část kopce, na níž jsou velmi dobře vidět i kamenné sutě, Keříky uchycené v těchto místech, jsou nádherně vybarvené. Chvíli pozorujeme i čtyři lidičky, kteří sestupují z vrcholu.
Potom se věnujeme květeně na louce, kde doslova svítí sírově žlutý jestřábník a kozí brada, Některá už je odkvetlá a vytváří podobné "balonky" jako pampeliška, ale její ochmýřené nažky jsou větší. Nacházíme ještě dobromysl a řepík lékařský, kvete řebříček, mochna bílá, hluchavka bílá a světle fialový chrastavec, dokvétá i šalvěj přeslenatá. Svými listy se prozradí třezalka, kozinec sladkolistý, vikev a mnohé další. Louka je plná lučních kobylek, které nám odskakují od nohou, Přelétne babočka paví oko a několik bělásků. Zaujmou nás i drobní motýlci, spíše malé můry, které se nám nepodaří určit. Posedíme, vyhříváme se na sluníčku, které se pomalu, ale jistě blíží k západu.
Opět sedím ve vlaku s mnoha krásnými dojmy a tentokrát s výhledem na středohorské kopečky, které se vzdalují. A ještě se mi naskytne překrásný pohled na Říp , u jehož paty slunce zapadá... Díky za ten krásný den!
Krásné, počasí, typického "babího léta" mě vylákalo opět k výletu na sever. Pohledy z vlaku byly ve znamení mlhy, která během cesty ještě více houstla (zatímco v Praze začínala řídnout), takže Říp a ostatní kopce byly zahalené v šedivém závoji. Dokonce ani Lovoš od nádraží v Lovosicích nebyl v dohledu. Smutný pohled, ale nepoddávala jsem se pocitu zklamání. Věřila jsem, že středohorská krajina nám nabídne něco zajímavého a hezkého - a mlha k podzimu patří.
Vydáváme se naší známou cestičkou na jihozápadním úpatí Lovoše, lemovanou keři a tu a tam ovocnými stromy, vystupujícími z mlhy, která dodává této scenérii nádech grafiky v tlumených barvách zelených, hnědavých a karmínu - jsou to hudební nástroje, které čekají na svého hudebníka Slunce, aby na ně zahrál. Ten zatím nepřichází, protože vládcem krajiny je teď Mlha, která si přeje klid. Ani ptáček nepípne... Jen tu a tam listí snášející se k zemi, zašelestí. Na cestě se vytváří řídký koberec v okrových barvách, z něhož vykukují kameny. Zaujmou nás jemně orosené pavučiny ve vyšší trávě, potěšíme se ojíněnou modří trnek.
Přicházíme k naší, bohužel vyschlé studánce, Je obložena kamením - čedičem, který si podrobněji prohlédneme, všimneme si jeho jemných barevných odstínů a na některých místech i pórů, které jsou svědectvím dávných dramat. Kameny jsou oživeny třemi druhy lišejníků výrazně odlišných zelených barev a mechem.
Jsme v lese, kde kdysi bývaly sady, vzájemně oddělené nízkými ohradami poskládanými z kamení. Nasáváme jedinečnou vůni podzimu, Mlha začíná zvolna řídnout a po chvíli první sluneční paprsky prozáří koruny stromů a rozehrají orchestr barev do jasných tónů. I koberci, po němž jdeme, dodají jas a nakreslí vzory ze stínů stromů. Na obloze jsou už jen beránky, ale i ty zmizí.
Pod doteky slunce zazáří i kamení, které příjemně hřeje. Objevujeme další druh lišejníku, který nás fascinuje velmi neobvyklým, světle tyrkysovým zbarvením. Mezi kamením vyrůstá rozchodník velký a lomikámen. Odbočíme na malou loučku, z níž je překrásný pohled na jižní svahy a vrchol Lovoše. Obdivujeme stepní a skalnatou část kopce, na níž jsou velmi dobře vidět i kamenné sutě, Keříky uchycené v těchto místech, jsou nádherně vybarvené. Chvíli pozorujeme i čtyři lidičky, kteří sestupují z vrcholu.
Potom se věnujeme květeně na louce, kde doslova svítí sírově žlutý jestřábník a kozí brada, Některá už je odkvetlá a vytváří podobné "balonky" jako pampeliška, ale její ochmýřené nažky jsou větší. Nacházíme ještě dobromysl a řepík lékařský, kvete řebříček, mochna bílá, hluchavka bílá a světle fialový chrastavec, dokvétá i šalvěj přeslenatá. Svými listy se prozradí třezalka, kozinec sladkolistý, vikev a mnohé další. Louka je plná lučních kobylek, které nám odskakují od nohou, Přelétne babočka paví oko a několik bělásků. Zaujmou nás i drobní motýlci, spíše malé můry, které se nám nepodaří určit. Posedíme, vyhříváme se na sluníčku, které se pomalu, ale jistě blíží k západu.
Opět sedím ve vlaku s mnoha krásnými dojmy a tentokrát s výhledem na středohorské kopečky, které se vzdalují. A ještě se mi naskytne překrásný pohled na Říp , u jehož paty slunce zapadá... Díky za ten krásný den!
Candy - děkuji za milé zastavení a odezvu, mám radost. Výhled je opravdu kouzelný Na Lovoš bych mohla vystupovat snad každý týden - stále je co pozorovat :-)))
Nedávno (asi před měsícem) jsem v rámci školní exkurze z petrologie taky měla možnost vyšlápnout si na Lovoš a ten výhled dolů po kraji byl nádhernej...děkuju za znovuoživení té vzpomínky...
digger - děkuji za návštěvu a názor - právě kvůli kytičkám a dalším přírodním zajímavostem píši o svých výletech :-)))
Markel - mám radost, že se Ti líbila procházka i pobyt na Slovensku, děkuji za milé zastavení i tip. Měj se moc krásně, zdravím Tě :-)))
moc krásná procházka s Tebou, právě jsem se vrátila ze Slovenska, bylo tam nádherně, fotila jsem jako o život, abych zachytila poslední tanec léta, měj se moc krásně a dávám velikýho tipínka :-))
Diana - děkuji za milé zastavení i tip a zdravím Tě :-))) Teď se rozpršelo patrně na víc dní, takže také budu víc doma.
Tak jsme se prošli naučnou stezkou s poeticky podaným výkladem - a je nám líto, že už zase sedíme doma u počítače. T*
fungus2, SENIOR, Norsko1, Axal z Andalusie, zorka rainman, Hrdlička
děkuji Vám za milé zastavení. Mám radost, že se Vám dílo líbí. Posílám pozdrav s přáním krásného dne :-)))
fungus2, SENIOR, Norsko1, Axal z Andalusie, zorka rainman, Hrdlička
děkuji Vám za milé zastavení. Mám radost, že se Vám dílo líbí. Posílám pozdrav s přáním krásného dne :-)))
babí léto. vždycky mě rozesmutňovalo, ale letos jsem si dala záležet abych ho užila a uctila. krása. ještě teplo a už tolik dobrot podél cest - možná nejlepší čas roku. a vypadá že u tebe se mu líbí :o) *
Axal z Andalusie
30. 09. 2006
Ri_ko, Norsko1, dadíková, Robinia, Oldjerry, Vzdálený_hlas_moře
Mám radost, že jste se zastavili, děkuji za milou odezvu, zdravím Vás a přeji krásný víkend :-)))
Ri_ko - díky za milé přání. Klapý a "Hanžburek" (jak ho nazýval Mácha) a okolí mám také moc ráda. I já Ti přeji hodně krásných výletů :-)))
dadíková - také někdy narazíme na švestky, ale častěji na jabloně a hrušně a někdy i ořešáky :-)))
Robinia, těší mě, že se Ti výlet líbí :-)))
Oldjerry - příroda, to je poezie sama - stoupání, klesání, biologie, geologie - tvary, barvy, zvuky, vůně, život na kamení... někdy slýchám, jak učitelé svým nezáživným způsobem výuky zošklivili žákům přírodopis, zejména geologii, což je mi líto
Vzdálený_hlas_moře - :-)))
Ri_ko, Norsko1, dadíková, Robinia, Oldjerry, Vzdálený_hlas_moře
Mám radost, že jste se zastavili, děkuji za milou odezvu, zdravím Vás a přeji krásný víkend :-)))
Ri_ko - díky za milé přání. Klapý a "Hanžburek" (jak ho nazýval Mácha) a okolí mám také moc ráda. I já Ti přeji hodně krásných výletů :-)))
dadíková - také někdy narazíme na švestky, ale častěji na jabloně a hrušně a někdy i ořešáky :-)))
Robinia, těší mě, že se Ti výlet líbí :-)))
Oldjerry - příroda, to je poezie sama - stoupání, klesání, biologie, geologie - tvary, barvy, zvuky, vůně, život na kamení... někdy slýchám, jak učitelé svým nezáživným způsobem výuky zošklivili žákům přírodopis, zejména geologii, což je mi líto
Vzdálený_hlas_moře - :-)))
Vzdálený_hlas_moře
30. 09. 2006
Jano, tohle je pro mne ? Opět na třetí stranu, kresbu Lovoše od tebe mám... Je to krásné, z přednášky o biologii a lamentace na stoupání a klesání uděláš báseň v próze. Díky...
dadíková - připojuji se, ale i švestky a ořechy na koláči jsou kusem romantiky (ani to není marný pohled a nejenom pohled). :-))
..jo tohle je krásnej čas..neagresivní a lehce melancholickej...
mám ráda švstky při cestách.....:))
a ořechy na zemi..
Tak je to bohužel zase tady. I když je podzim nádherně vybarvený, přece jenom je teplo příjemnější. Cestoval jsem 2x poslední dobou na Klapý a okolí a doléhá to na mě taky, ale popisuješ to hezky.
Jinak po delší odmlce zdravím a přeji ještě hodně výletů, než nám mráz naleze do bot.