Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zkřehka

11. 06. 2008
9
15
1010

Od naklonění přes zábradlí
po dopad k hrudi
je město skleněné. 

Ústa sklářů
vyfukují clonu z nádob
s neprůhledným čímsi
- nenajdeš jméno, dokud
se nedotkneš.

/Můžou být otisky na oknech
  živé?/

Je půl,
dole kontury těla bez hmatu
a všude křik
jako bušení do křehka.

Křik o rozřezání křišťálovými střepy.


15 názorů

Philogyny
před 8 měsíci
Dát tip

Ten konec už je spíš jako pouhé konstantování, černá kronika. 


Kuchot
30. 06. 2008
Dát tip
díky za odpověď :)

Taktéž díky ;-) Jak vznikla? To je dost široký pojem... :-) Ale inspirovala mě k ní knížka My od Zamjatina, která se odehrávala ve skleněném městě, a jelikož mi to zrovna padlo do situace, ve které jsem se nacházela, tak to prostě nějak vyteklo z tužky :-)

Kuchot
29. 06. 2008
Dát tip
poslední věta se mi nějak nezdá ale jinak mě to moc bere, docela by mě zajímalo, jak tahle báseň vznikla... ale jako nenaléhám_)

Díky za zastavení a komentář, moc potěšil:-) S tím opakovaným křikem - ten závěr měl prostě řinčet, tak jsem to tak nějak napsala :-) A jestli je to forma nebo ne, to netuším, měla bych si konečně něco přečíst o psaní :-D

Všem díky za zastavení a komentáře :-) oběma Wéčkům: s koncem máte pravdu - dlouho jsem ho formovala... a stejně mi pořád tak nějak visí, ale v tu chvíli jsem ničeho lepšího schopna nebyla... a už je tam a tak tam taky zůstane :-)

oleandr
11. 06. 2008
Dát tip
povedená

warman
11. 06. 2008
Dát tip
souhlasím s Watet Lily, ta poslední část mi k tomu taky nějako nesedí, tváří se asi moc jinak. Ale jinak je krásná.

warman
11. 06. 2008
Dát tip
souhlasím s Watet Lily, ta poslední část mi k tomu taky nějako nesedí, tváří se asi moc jinak. Ale jinak je krásná.

Zbora
11. 06. 2008
Dát tip
slušná

Háber
11. 06. 2008
Dát tip
cink***

Water Lily
11. 06. 2008
Dát tip
Od naklonění přes zábradlí po dopad k hrudi je město skleněné. Ústa sklářů vyfukují clonu z nádob s neprůhledným čímsi - nenajdeš jméno, dokud se nedotkneš. /Můžou být otisky na oknech živé?/ Potud velmi dobré, dal už se mi to až tak nelíbí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru