Opuštěné místo uprostřed jezera

krásné..,děkuji

Malý ostrůvek nadějí mořem myšlenek pluje, srdce touhou vykolejí a Tebe následuje. Labutím něžným závidí, že ve všem jasno mají, Tvé oči Lásku nevidí, ony jí dobře znají. S Tebou a přece jaksi sám na břehu tiše usedám, proud odnes již čtyřlístků pár, snad srdce Tvé též s sebou vzal...

děkuji,čučenko

to se mi líbí, má to atmosféru - takovou mně známou *

moc děkuji a zdravím všechny z noční služby:o)

už se tu všechno řeklo za mě .. *

sluníčkovské... líbí se mi

tož trocha dekadence... ale bude líp

snáď to nie je až tak zlé...verím, že aj napriek všetkým mrakom života ....objaví sa ráno slnko a ty znovu budeš hrať....

moc vám všem děkuji

pekne, take akurat...

a možná, že i chápe - a jen na to nemá co říct - bohužel. Pěkně napsané. *

nechápu ale je to krásné takžee ani nechci pochopit *

sluníčko jedno vyvážené....*

Ten konec moc, ale celá je krásná... *

Zní jako smutný podzimní vítr...*

nad touto básní jsem se dlouze zamyslel, jelikož jsem nepostřehl smysl začátku.

Krize středního věku? Neporozumění, nenaslouchání, ztráta citu?

no...nevykouzlí zrovna úsměv*

ano, hrála jsi v srdci na strunu lásky, co zbylo, nechce se mluvit....snad tomu rozumím***