Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJedna a jedna
Autor
Sirrah
Ostrovanky
Jedna a jedna. Triko ozdobené stejnou skvrnou. Nebo je to mapa?
Mapa tajného ostrova. Až někde od tureckých bran.
Má tvar malířské palety. Se dvěma otvory. Pro dvě malířky?
Možná jsou to zálivy...
Zálivy, jejichž břehy objímají nepokojnou hladinu.
Hladina. Břehy. Objímat. Malířky.
Tu jednu už Někdo objímal. Jako žádný předtím. Už poznala ten nepokoj.
Jenže máma... Prý nebezpečí! Vzala ji za ruku, ale jak!
Taky ji objala. V pase. Druhá ruka klesla níž. Několikrát. Zprudka.
Toho?! Nebudeš! Nikam! Spát! dohasínalo v uších.
Spát – copak mohla? Pálení, svědění... Hladila to místo.
Pak i z druhé strany. Až tam dole.
Svědění, šimrání a výbuch! Až se svět na chvilku zastavil.
Tohle chci každý den! vzplanula. Nebo každou noc?
Ale nikomu ani muk. Tajný ostrov.
A každou noc se dotkla břehů, až zůstal rozum stát, na chvilku.
Nad tím, co se nesmí. A co se smí.
A pak potkala Ji. To se přece – smí?
A o tajném ostrově Jí nechtěla říkat nic.
Řekla jen Víš...
A Ona odpověděla Vím.
A pak, v jedné vteřině, dva ostrovy, dva zálivy, dvoje břehy.
Dvojí výbuch. A dvojí rozum zůstal stát.
Žádné nebezpečí. To se přece smí.
Jedna a jedna. Triko ozdobené stejnou skvrnou.
Nebo je to mapa tajného ostrova od tureckých bran?
Tajemství ostrova. Ostrovanky.
24 názorů
Akela.samotar
30. 01. 2018líbí se mi to
Moc se mi to líbí. Je to na hranici prózy a poezie a rozvíjí to čtenářovu fantazii. Krátké věty-nevěty k tomu skvěle padnou. Možná je to opravdu literární staccato. Proč vlastně pořád píšeme legato?
Líbí, hezká povídko-poezie :-) Radši mám sice klasičtější formu povídky, ale tohle se povedlo.
Adriana Bártová
04. 12. 2017Lakrov, děkuji za avízo, zkratkovité texty jsou vždy něčím zvláštní, už jen proto, že se nad tím čtenář musí víc zamyslet, nominovat bych doporučila, T*
Pro mě je to forma, které se říká báseň v próze. Nakonec je ale jedno, co to je. Ten Gauguin mě napadl také. Není to úplně můj šálek kávy, nicméně velmi oceňuji obrazy, které text nabízí. Tip.
Lakrove, díky za avízo.
CarverIsBack2
01. 12. 2017Evženie Brambůrková
01. 12. 2017Super. /T
Pre mňa je to ťažká poézia, ale oceňujem otvorený postoj a tú veľkú nádielku citov... v ktorej sa trocha strácam. Láska je ťažká disciplína.
Díky Lakrovovi čtu i tohle. Připomělo to upupovu povídku. Dalo by se říct jedno téma, dva způsoby zpracování. Oba se mi líbili, ale tenhle ještě o mnoho ví. Je v tom poezie, zkratka. Krásné. Klidně by to mohlo v PM být.
Lakrove, velmi úsporné, náznakové, jen ať si čtenář domyslí. To je ono.Odpověď na tvou otázku"' všechno se může stát.Možná ano.***
Oslovilo mne to... Neobyčejně dobře zvolený styl pro tohle sdělení - jako speciálně vymyšlený. Mřížka, plátno, podstavec, staccato - cokoli... *
Při hledání adeptů na nominaci do soutěže Próza měsíce mě praštilo přes oči tohle. Do soutěže se to nehodí -- je to taková próza-nepróza --, ale něco do sebe to má, tak si to třeba ještě pár lidí přečte. Nezájemcům se omlouvám za avíza.
Zajímavý text se skrytým sdělením. Takový velmi úsporný. Místy to ani nejsou věty. Spíš jen staccato slov. Mohlo by se to stát? pokládám si otázku... a odpověď neznám. Snad už dnes ta skvrna není tak temná; není to dál?
hm... to se mi moc líbí.. nedokončené, jen ať si čtenář domyslí sám.. dobrý