Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Den v koronové krizi

22. 02. 2021
11
19
495
Autor
zeleda

Tento fejeton jsem sice napsal už loni na podzim, ale mám takový blbý dojem, že bude platit ještě příštím rokem. Přátelé, nedejme se tím hnusným virem zničit!

Hned v úvodu jsem nucen zcela vážně prohlásit, že den v krizi stojí za starou belu. Skoro se mi chtělo to vyjádřit expresivněji, ale to by nebylo příliš slušné. Ale asi by se tolik nestalo. Co říkají lidé, když je nikdo neslyší, to raději nehodnotím.

Určitě nepatřím k těm důchodcům, kteří v šest ráno nedočkavě vylezou z postele s napjatým očekáváním, co jim nový den připravil. Vzhledem k tomu, že usínám někdy mezi jednou a pátou hodinou noční, vstávám nejdříve v devět, jednou dokonce až ve čtvrt na dvanáct. Vždyť, co mi může ten nový den přinést nového!? Virus tam furt lítá, zásoby jsem ještě nevyjedl, oběd mám uvařený ze včerejška, tak co?

Moje malá šeltie Britney si už zvykla. Už neřve, že chce ven, už mě nechává spát a sama chrápe vedle postele ve svém pelíšku. Když konečně vylezu ven, protáhne si všechny packy, mohutně si zívne a přijde na drbání.

A já se hrozně těším na kafe a počítač. Nezbytný ranní rituál. Jenže nejdřív hygiena a venčení pejska. Vyberu si jednu ze svých roušek, namydlím brýle suchým mýdlem, toaleťákem pěkně rozetřu a vyrážíme. Ovšem, žádný dlouhý pochoďák. Těším se přece na to kafe. Britney se chce kamarádit s občasnými pejsky, ale když jí řeknu, že nemá roušku, tak dá pokoj. Konečně máme venčení za sebou.

Pes dostane do misky granule a lék a já si jdu pořádně vydrbat ruce.

Na stole v pracovně je konečně kafe a plicní čaj s echinaceou. Další postup je už tradiční. Počítač, maily, literární servery, a pak vše, co se děje u nás a ve světě. Když si přečtu maily, dostanu obvykle blbou náladu, kvůli tomu, že nemůžu ven za přáteli a do kavárny. Po žádném výšlapu netoužím. Moje nohy by stejně protestovaly. Pak si projedu jeden rozepsaný text ve svém dalším cestopisu, provedu drobné stylistické úpravy a něco připíši. Tenkrát jsme měli ještě klasické foťáky, takže fotky musím skenovat.

Blíží se poledne. Pokud nemám ještě oběd z minulého dne, projedu zásoby a vylovím v paměti nějaký recept. Vaření není práce, vaření je relaxace a zábava. Po obědě počítač. Ale pouze do dvou, Britney má v hlavě přesný čas a stojí vedle mne a významně kňourá. Opakuje se ranní ceremoniál s brýlemi a rouškou. Vycházka je tentokrát delší, než ráno. I ty moje nohy potřebují trénink. Pokud to ustojí nohy, musím hlídat, jestli to ustojí dech. Přece jen mým čtyřem bypassům už pomalu končí garance.

A těším se na kafe. Bez něj by se mi asi zhroutil svět. Kafe s přáteli však chutná daleko víc. Snad se toho opět dočkám. A venku furt lítá virus.

Pes spí a já si vzpomínám na začátek jedné své básně. Co bude vlastně dál?

 Den za dnem a noc za nocí

je jenom věčným snem.

A touha voní podzimem

a sklenkou vína

v šeru kavárenských koutů.

Pojď ke mně blíž, má milá

a podej mi svá ústa.

Chci si ještě vychutnat jejich vůni.

 Venku lítá virus, já ale, ještě ve svém věku, myslím na něco úplně jiného.

Den uběhl a večer se opakuje stejný ceremoniál s brýlemi, rouškou a psem. Odpoledne jsem ještě stačil zamést, podívat se do koše, jestli není potřeba prát, uklidím kuchyni, pejsek chytá míček a nervózně štěká, když ho nechytí. Pořád stejné, den, co den.

Nechtěl jsem ještě na nákup, do pondělí bych to určitě vydržel, ale mám absťák na Merlota. Tak si na papírek napíšu potřebný nákup, udělám si jedno bezkofeinové a pustím se do práce. Tedy do psaní. Sice nevím, k čemu to bude, ale píši. Ať si s tím moje dcery udělají, co budou chtít. To už mi bude jedno. Teď mi ale není jedno, jakou cenu si budou účtovat vydavatelství za vydání dalších dvou mých knih, které mám připravené k vydání. Po staru se skutečně žít nedá, to už říkal i prezident Zápotocký kdysi dávno. A tak zjišťuji, že ceny tisku stouply od doby vydání mých prvních čtyř knih až trojnásobně. Nezbývá, než hledat dál něco levnějšího,

Den pomalu končí. Pro oddech jsem dal karty na PC. Pejsek jde ven ještě v devět a pak už je klid. Ve dvanáct zjišťuji, že jsem zase prošvihl tu vhodnou dobu k ulehnutí, dám si tedy další dvojku Merlota a lovím v telce nějaký zajímavý historický dokument.

 

Snad ještě chvíli půjdeme

Tím časem, jenž se ztrácí

Za věčně živou nadějí

Jak nebem tažní ptáci

                                               * * *

 

 

 


19 názorů

zeleda
23. 02. 2021
Dát tip

Goro, díky za tvůj drobný postřeh. Venku sice lítá virus, ale život ještě nekončí. 


Gora
23. 02. 2021
Dát tip

Honzo, optimistické čtení - a toho není nikdy dost. Mně se moc zamlouvala první báseň s nenápadným přiznáním pod ní:-)

Suché mýdlo vyzkouším... díky za radu.


vesuvanka
23. 02. 2021
Dát tip

Honzo, moc hezky jsi to napsal i s básněmi  a proložil hezkými fotkami, TIP. Zaujalo mě čištění brýlí mýdlem - to by mě nenapadlo.


Ještěže z toho nemáš depku :D Mně už to spíš leze na mozek :)

Jinak super trik na brýle s tím mýdlem!


annnie
23. 02. 2021
Dát tip

Moc díky!!! Vyzkouším! Přeju nezamlženej den a.


zeleda
23. 02. 2021
Dát tip

annie,  není  to  umatlaný, když to  dobře rozetřeš, buď suchým hadříkem, nebo toaleťákem. Obyčejné mýdlo, kostka. Nikoli tekuté. Pokud budeš ale venku déle, je třeba to obnovit. 


zeleda
23. 02. 2021
Dát tip

Lucko, díky. Ono je to dnes špatné jak pro mladé, tak i pro nás, věkem pokročilým. Vy mladší máte šanci se ještě seberealizovat, protože tohle svinstvo jednou skončí. Já to mám horší. Ale depku z toho nemám. 


annnie
23. 02. 2021
Dát tip

No páááni, zeledo! To je dokonalej tip!!! A není to umatlaný??? Je přes to fakt dobře vidět??? Co přesně je suchý mejdlo? Oschlá kostka běžnýho mejdla nebo nějakej speciální (práškovej???) výrobek? Promiň, že otravuju, mám s brejlema věčnej problém, zvlášť teď v kombinaci s rouškou...


zeleda
23. 02. 2021
Dát tip

annie - když si vnitřek brýlí natřeš suchým mýdlem a pak důkladně rozetřeš, máš na brýlích tenký film, který trochu od zamlžování ochrání. Když jdu do obchodu, tak to dělám. Teď působí pochopitelně i rozdíl teplot, kdy se brýle zamlží i bez roušky. 


Selfíčko super, Honzo! Také básně, kterými si text proložil.

Fejeton mě z mé denní rutiny pobavil! Nemám psa, ani brýle a ani nejsem senior, takže by se mohlo zdát, že se můj den bude od toho Tvého lišit, ale není to tak. Jsem doma, piju čaj, projíždím Písmák do toho nějaká online výuka a OBĚD :) A tak pořád dokola... Ty jsi to vystihl úplně skvěle! S velkým nadhedem, ten je úctihodný. Taky co zbývá, že? 

Nej věta: Venku lítá virus. :) :) :)

Určo tip! 

P.S. Dávej si už raději jen bezkofeinové kafe, jinak Ti pukne srdce :D


annnie
23. 02. 2021
Dát tip

Nene, já mám na mysli ten rituál se suchým mejdlem! Jestli to třeba není nějakej trik proti zamlžování nebo tak něco...


zeleda
23. 02. 2021
Dát tip

Přátelé, všem díky za příznivé ohlasy. Musíme tento čas nějak přežít. Těšil jsem se, že zbytek života strávím v poklidu s přáteli a s merlotem a osud nám do toho hodil vidle. Tak se alespoň snažím psát. Mám rozepsanou publikaci o společenských změnách ve starověkém světě. 

matesi - ta myšlenka je krásná. 

annie - pokoušel jsem se o selfíčko, ale ruce moc nenatáhnu, mám špatné klouby.

Jardo, díky ta tu malou báseň. 


Trpělivost je zahrada s plodícími stromy.


s dovolením vkládám do antivirového klubu...optimismus se musí šířit...:o)


annnie
23. 02. 2021
Dát tip

Co to děláš s těma brejlema??? To mě zajímá!

Pěkný fejetonek, moc pěkný básně!

Kdybys chtěl tip na výbornou a levnou tiskárnu, napiš. Zatím tip ode mě, pá a.


revírník
23. 02. 2021
Dát tip

Máš štěstí, že pro tebe je vaření relaxace a zábava.

Tím čtyřverším jsi mě až dojal, hochu.


bixley
23. 02. 2021
Dát tip

Zeledo, přesné! U mě, důchodkyně, podobné. Bohužel až na toho psa, kterého už nemám. Prosvištění supermarketu, procházka nebo jízda na kole, vaření...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru