Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TD. Děkujeme. Šílený Den prázdninových zážitků

24. 07. 2021
13
26
708
Autor
Aru

Celý jsem si to vymyslel, pokud se v příběhu poznáte, nebo poznáte někoho, je to čistě vaše fantazie co vám to nakukala :D:D

No, možná jsem se lehounce odklonil od tématu, taaaaakže dílo jen k pobavení a nesoutěžně ;))

Psalo se to výborně, myslím že jsem prorazil na novou úroveň demence :D

Já, rozený pecivál co nikam nikdy nechodí, nikde nikdy nebyl. S nikým se neseznámil a vůbec nikoho nikde nezná, dostal ořechem po hlavě s TyDým. Rozhodl jsem se obětovat pro vznešené poslání literatůůry, abych i já do klání v TyDý vešel s bobkovým listím ve vlasech.

 

Požádal jsem o den volna, šéf si mne pohledem podezřele měřil a v hlavě mu probíhalo zřejmě toto.

"Můj největší pracant si chce vzít volno??? Jak si to může dovolit, nikdy jsem mu za 15 let volno nedal a on chce teď celej den? Moje srdce, moje srdceeee." Myslel si můj šéf, dobrák od kosti a hodný člověk od pohledu.

"Moje srdce!" Zařval, tentokrát na celou dílnu.

 

"Bolí vás srdíčko, můj živiteli a chlebodárče?" Řekl jsem, znalý věci, odkud tečou vysněné penízky, které kdybych byl řádným člověkem propil a prohýřil v bordelech. Ale ježto nejsem řádným jedincem, spořil jsem pečlivě 15 jar na svojí vkladní knížku s výhodnou úrokovou sazbou 0,01%. To mne přesvědčilo, že to nejsou žádní podvodníci, proto jsem pořídil v ten památný den hned sto vkladních knížek, abych měl aspoň to jedno procento. Což ruinovalo můj rozpočet uživit všech sto vkladních knížek. Klátil jsem proto každého pracovního dne 15ti hodinové šichty a po večerech žebral u kostela.

"Máš jeden den volna, jinak dostaneš vyhazov!" Zvolal šéf, až se otřásaly okenní tabulky.

"Ó děkuji, můj dobrodinče," odpověděl jsem a potřásl mu svojí pravou rukou, jeho pravou rukou na znamení našeho věčného přátelství.

 

Hned zrána, jak ptáčkové očka otevřeli, já s nimi zpíval 'Dnes zrovna zvolna den volna začíná.' A abych nemarnil svým časem volnovým, vzal jsem knížky sumou obtěžkány, po mých četných vkladech do igelitky a pečlivě uvázal. Pak šel do města na most, kde jsem skočil do vln pod sebou. Proud mne odnesl na práh velikého města matičky Prahy, kde zrovna banky otvíraly. I zamířil jsem tam, odstrkujíc lidi nalevo, i napravo. S tím jak ze mne voda tekla, že zavřu je do hrníčku. Lidé dobří se nechali ochotně předběhnout, tak vybral jsem do mrtě sto knížek. V každé byla pěkná sumička jednoho tisíce korun měny našince a to už je nějaká suma! 

 

Takové peníze jsem do té doby nikdy na kupě neviděl. Běžel jsem celý rozrušen do nejbližšího specializovaného obchodu, který od pohledu budil dojmu, že se jistě specializuje pro armádu. Hodný pán s mrožím knírem mi na obranu mého bohatství prodal nůž. Byl velice ostrý, snadno jsem se říz' a tak ještě v lékárně, znovu se s frontami nepárajíc zakoupil jsem tucet fáčů od milé paní, co snad smrtkou byla, jak celá v bílém tam prodávala. Hned jsem věděl, že je odbornice a s důvěrou ji část mého bohatství svěřil.

 

Venku na ulici ztratil jsem se, tak veliké domy tam mají, že oblohy jsem nedohléd' a dvakrát vyšláp' psí pozdrav pro štěstí. Už mne to přestávalo bavit, tak chyt' jsem prvního dobrého člověka něžně pod krkem, co do cesty se mi přišláp'. I zeptal se ho slušně, kam za prázdninovým zážitkem velkoměstští pražané utrácejí své naspořené bankovky s prvním prezidentem. Milému pánovi jsem však nerozuměl, povolil jsem tedy stisk na jeho zrudlém krku. Pán se dál cukal, ale nakonec povolil, že se k mojí nátuře hodí jakýsi 'bandží džamping' nejvíce. Prý lidé na laně skáčou po hlavě vstříc hladovým propastem a pokud nezblijí sebe i ty co padají před nimi, tak je to veliký zážitek. Pustil jsem ochotného pána, však poděkovat jsem mu nestih', tak rychle spěchal asi do práce.

 

Abych ušetřil, tak bál jsem se o své bohatství, povahou nového boháče, řek' jsem si, proč dávat jakýmsi podvodníkům čerstvě nabyté bohatství, lano si koupím sám. Do Horního Bachu mé kroky vedly, když malinko jsem se jemně cestou pozeptal a pár monoklů přitom rozdal vstříc lidem na jejich tváře. Kolik metrů koupit jsem nevěděl, tak jsem to ani nepočítal a vzal přemnoho lanoví, až prodavačka s údivem ptala se co hodlám vyvádět. Však nepřechytračila mne, tušil jsem, že mne má za blázna a že jistě už touží volat do ústavu, kde nový domov bych dostal. Řek' jsem, že jsem námořník a že kapitán mne poslal koupit nového lanoví, ježto loď disponuje toliko zpuchřelými lany a nezvládla by cestu do 'Hamburgru'. Prodavačka se štítkem Věry mezi prsy už s mlčením ryby prodala mi lana a mě se opět zmenšilo mé veliké bohatství, tak že jsem se obával dlažby, když jsem po ní kráčel, hledat strmý sráz.

 

Pražané mne opět nenechali ve štychu, když jsem s nimi párkrát proti chodníku flák'. Prý je jakýsi 'Petrův Třín'. Že je to jakási hora, či kopec a na ní snad věž. Ve velikém bloudění tím mravenčím labyrintem, jímž lidé probíhají sem a tam běhal jsem též. Jistě byli stejně ztraceni, ale našel jsem ke svému velikému překvapení jakousi řeku co tam mají a nebyla to ta co mne ráno povozila. I osvěžil jsem se z té řeky a zhasil ukrutnou žízeň. Od rána jsem ničeho nepil, ani nejedl, abych ušetřil a zbylo mi více času na zážitek, jak mi poradil ten dobrý pražoměšťan. Měl jsem veliké štěstí, ta Třínová hora byla poblíž, kde jsem pil té dobré vody. Cesta to ale byla strašlivá. Zdálo se mi, že snad Olymp zdolávám, tak zadýchán jsem byl. Nečekal mne tam však panteon bohů po mnohém odpočívání, ale výběrčí daní, že prý tam ceník mají. To už mne tak naštvalo, že vytáh jsem prozíravě koupený nůž a dostalo se mi náhle 100% slevy.

 

Tam na vrcholu pod mraky za strašných závratí zeblil jsem nově přicházející, svázal lana k sobě a pevně přivázal jedním koncem k věži a druhým důvěřujíc svému pasu skočil do neznáma. Tak zůstalo to dodneška, nic z toho skokanského zážitku si nevybavuju. Prý rozbil jsem si lebku dole a strávil půl roku v kómatu. Můj hodný šéf mne však nevyhodil, počkal na mne, jen musím nadělávat dny, po které jsem lenošil.


26 názorů

Aru
27. 07. 2021
Dát tip annnie

záleží kdo přijde :D

díky annie ;)


annnie
27. 07. 2021
Dát tip

:) :) :) Co všechno se v tý Praze může stát... Tip a.


Aru
25. 07. 2021
Dát tip

snažil jsem se vžít do člověka co o Praze neví vůbec nic a má trochu nezvyklou povahu : D

díky moc vesuvanko ;)


vesuvanka
25. 07. 2021
Dát tip Aru

Aru, Tvoje vyprávění mě pobavilo - přehozený slovosled, přechodníky, Horní Bach, Petrův Třín, a další, umocňují humor :-))), TIP


Aru
25. 07. 2021
Dát tip

to je výlet!

diiiiiky ;))


Tak to je nářez!


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

to je super Jani, jsem rád ;)


Janina6
24. 07. 2021
Dát tip Aru

Bavila jsem se královsky :-)


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

no vidíš, tahle paralela mě nenapadla a to jsem jako malej tu pohádku sledoval :))

děkujuuu ;)


Jamardi
24. 07. 2021
Dát tip Aru

Mám štěstí, že mě lano nikdy neoslovilo. A mám pocit, že když se někdo o něco snaží, musí nadpracovávat. Je to jako ten medvěd nebo hroch z Jen počkej, který si stavěl stavbu a vlk mu do toho pokaždé kopl, jak honil zajíce. :)


Jojo, někdy je dobré si jich tolik nedržet :)


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

díky moc Lucie, mě se totiž ty přechodníky jak jsou hrozně líbí, ještě se jich dočkáš :D

někdy je prostě lepší se nedržet tak křečovitě pravidel ;)


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

děkujuuuu iví, to jsem rád, žes pobavena ;)

ano, styl je velmi "typický" :D


Aru, to je supeeer! Bravurně jsem se bavila :D Ty přechodníky a celá řeč, ve které je dílo psáno, je naprosto skvělá!!!

Doopravdy jediněčně (úsporný :)) nápad!


blacksabbath
24. 07. 2021
Dát tip Aru

Aru...i kdyby byl TD anonymní....poznala bych, že tenhle prázdninový zážitek je tvůj....nikdo jiný....nikdo jiný!!!....takový zážitek mít nemůže...a ani ho takhle sepsat...........moje bráááánice.....moje bráááánice......:-))))))))))))))))))))))))))))))


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

díky moc, hodně jsem se při psaní "utrhnul" :D


Alegna
24. 07. 2021
Dát tip Aru

Aru, mám ze čtení zážitkový den, jak vyšitý .)


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

co pak to šlo, Bixley? šílený den ani nešel jinak zakončit, díky moc ;)


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

díky moc Goro, ale je to nesoutězně, protože to ani žádný zážitek není :))


bixley
24. 07. 2021
Dát tip

Prádninový zážitek věru netradiční! Škoda, že si ten skok nepamatuješ...


Gora
24. 07. 2021
Dát tip Aru

Aru, moc mne TD ve tvém podání pobavil, opravdu, a proto nebudu zkoumat přehozený slovosled a další piškuntálie a jen poděkuju za zdařilý příspěvek k TD!


Kočkodan
24. 07. 2021
Dát tip

 

Ano, Aru, tvoje klácení mne vskutku hluboce zklamalo. Pomstím se ti dalším zareptáním a brukem – tvoje „15ti“ je také špatně, ocásek musí pryč.

 

Ale abych nebyl stále jen kritický a negativní – na ty přechodníky si začínám pomalu zvykat. No a odhaduji, že tak nejdéle po dalších 50 (žádné ti!) dalších setkáních je už budu mít z celého srdce rád.


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

díky dievča, on je ten zážitek vlastně nezážitek, ono lenošení jak píšeš :)


dievča z lesa
24. 07. 2021
Dát tip Aru

leňošiť v kóme ... to len tak niekto nedokáže ... šialený šílený den ...*


Aru
24. 07. 2021
Dát tip

že jsou ty přechodníky super, viď, viď? :D

klátit šichty - je to tak záměrně napsaný, aby čtenář byl v očekávání a následném zklamání co se klátí :D

díky, že jsi rád, ja jsem rád, že jsi rád četl ;)


Kočkodan
24. 07. 2021
Dát tip

 

Moje srdce, moje srdce – zase ta hemživost dámských přechodníků... :-)

 

Zaujalo mne „klátit šichty“. S tímto spojením se setkávám poprvé.

 

Ale rád jsem si toto selankovité vypravování přečetl.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru