Čas je přítel

Tak dneska večer. Jste všichni připraveni. „Jasně,“ ozve se sborem. „Ty taky, Jirko.

28. 08. 2024
1
3
70
Pohádky

Láska páska

Dá se páskou slepit láska.
Nebo spojit páskem páska.
Bude to pak pravá láska.
Láska praská.

06. 08. 2024
6
7
155
Blbůstky

Klimatická změna

jsem to já a jsi to ty –rozvodněný životy
hádky vystoupily z břehůvyplavily všechnu něhu
marně lovíš otepleníve hlubině zapomnění

11. 02. 2024
2
6
181
Vázané verše

If u Marseille

Mrzuté ráno a chléb okoralýZdá se ti zestaralýJako If u MarseilleČlověče nezoufej
Buď rád, že ti ho dali
Vždyť nádherné je mořeA skvostná krajinaA člověk, chleba v ruce,Na válku vzpomíná
Moře ho dojímá

15. 11. 2023
0
0
119
Smíšené verše

Expert za dveřmi

„Je to expert na lišejníky, jednička ve svém oboru, jezdí je zkoumat na Aljašku i do Ameriky, získal za svoji práci už řadu mezinárodních ocenění,“ upozorňuje mě můj manžel na zítřejší návštěvu přítele z mládí.
Co mám uvařit, co si vezmu na sebe. To slovo expert mě tak rozechvělo. Jak můžu já, obyčejná ženská, se ctí pohostit odborníka světového formátu.

15. 11. 2023
2
4
224
Fejetony

Míchačka

Dnes mě to míchá
Do háje
Kde býval pár
Tak lichá je

28. 10. 2022
7
6
305
Smíšené verše

Kolejnice se nikde nesetkají

V kostele řekli, co Bůh spojí,Má člověk nechat na pokoji. Půjdete spolu ruku v ruce,Pevně, jako dvě kolejnice.
My dívali se do dáli,Tiše si spolu šeptali:Tam na konci se náš cíl protne,Tvůj svět se toho mého dotkne.
Stačí jen dojít k obzoru,Přestát výměny názorů,Povezem spolu žití vlak,Stále dál, možná do oblak.

01. 11. 2021
5
5
371
Volné verše

Hrst hrachu

Jdu životem, před plotem válí se na zemi strach. Prach se mi lepí na obličej tam, kde dřív stékaly slzy. Brzy i šepot kroků mizí. Hmyzí oči mě sledují.

29. 04. 2021
5
3
345
Miniatury prozaické

Maličký panáček

Rozkrojené jablko leží na stole už delší dobu. Teď přilákalo tlustou vosu. „Nikdy bych si nepomyslel, že i hmyz může mít potíže s nadváhou. Musí mít pořádně silná křídla,“ řekl sám k sobě polohlasem a pozoroval to žlutočerně pruhované stvoření, jak hoduje na lepivém povrchu ovoce.

04. 03. 2021
7
7
396
Miniatury prozaické

Večer v Orpierre

Městečko kamenné sevřela horská dlaňi ty se věkům klaň,té době vzdálené
Procházíš ulicí, v bocích je štíhlá,v okně se mihlastařenka s konvicí
Tajemství ukrývá zašlá modř okenic,ty nevíš zhola nica dne již ubývá
Za městem ovečky už v letní nahotě,než půjdou na kutě,pasou se u říčky

01. 03. 2021
9
9
444
Smíšené verše

V sevření sama

a já šla sama, byl to snad
sám král podzimu - listopad
sevřel mi dlaně do pěstí
navzdory svojí pověsti

18. 11. 2020
15
11
693
Vázané verše

Nehoda

Výběr

To vám včera byla melaJedna nepozorná včelaNarazila do anděla
Nad loukami létat chtělaRadostí se tolik chvělaŽe anděla neviděla
Ještě dobře že ta včelaKdyž vrazila do andělaAni trochu nezaklela
To by blíže peklu měla

21. 08. 2020
18
19
675
Smíšené verše

Vlna

Ležela tam zpola zasypaná pískem a prachem. Bájný pták Hoo by rád vstal z popela a třepetal křídly, ale jeho ocasní pera vězela uvězněná milionem drobounkých křemínků. Pořád na tom byl ale lépe než Fukuzawa Yukichi, kterému písek plnil nejen ústa, ale pronikal mu i do očí. Deseti tisíci jenová bankovka v palčivém slunci pomalu ztrácela poslední zbytky už tak značně vybledlé barvy.

02. 06. 2020
6
5
545
Miniatury prozaické

Ponožková

dům pěti prstův posteli pruhovanéi pata klimbá
hladce obracejehlice si cvakajílevá ponožka
vyhlíží z botyslunce v barvě nachovédíra nevadí
za oknem mlhavlna nohu zahřejeprsty zpívají

29. 05. 2020
10
12
990
Haiku

Co neprozradila poštovní schránka

“Jak se máš. ” nakloní se nad poštovní schránku, “povídám, jak se máš. Mlčíš. Jak chceš.

20. 05. 2020
4
6
553
Miniatury prozaické

Zkušenost žárlivosti

Zpocené dlaně uštvané laně
Miluji planě
Za trochu lásky i z básní masky
Dostihy, sázky

12. 03. 2019
6
8
828
Volné verše

Je jen jedna cesta

Dlouhé štíhlé prsty křečovitě svírají plytký bočák. Sedmnáctá délka. (I když bez špagátu se to tak nebere. ) K vrcholu tak dvě desítky metrů, to snad ani za řeč nestojí.

26. 02. 2019
8
14
1035
Miniatury prozaické

Po kapkách

Déšť má barvu šedou a tmavě zelenou
Kapky v konečcích větví na mrak vzpomenou
Tu plnost sladkou střídá osamění
Když poprchává život, tak se mění

21. 02. 2019
7
13
999
Vázané verše

Fialovo fialovo

„. i tucha sfatecho, amen. Ste otpočiva naš syn, fnuk, pratr a šfagr, pan Filip Fiala, po cely sfuj šifot. “
„Jauvajs.

13. 02. 2019
5
9
904
Miniatury prozaické
Nahoru