U nás doma
Zaobírám se vzpomínkou u nás doma to vonělo maminkou Už dlouho tam nebydlím ale tu vůni mám v paměti Tenkrát velký pokoj dnes menší zdá se mi a není na stole ten ubrus s třásněmi taky už netřeba té rákosky na děti však výprasky máme ještě v paměti Odrostlá ptáčata vylétla v svět věrní holubi se občas vrací zpět máma se nevrátí, už nezavoní tam přesto tu vůni v paměti stále mám
Romantik
Dárek Dostala jsem kytici od muže žádnou vzácnou orchidej či růže s kyticí přeháním-jen květ jediný (ženy rády dostávají květiny) Abychom si nic nenamlouvali taky ten muž byl poněkud malý Podal mi květ z louky utržený a jal se dobývat srdce ženy Usmál se na mě jako sluníčko: Na, kytička pro Tebe, babičko
Kouzelná věta Čekala jsem na ni roky, či desítky let už. Jsem jako v transu, vyznal se mi muž Ta věta je nad všechny jiné hlava se točí srdce jihne Slyším snad všechny zvony světa když zní z jeho úst ta kouzelná věta Horkost a zároveň mrazí záda
Díky vnoučku. i JÁ tě mám ráda.
Básník
Zažehne svíci jeden ztěch poetů
Lokne levné víno
v mysli skládá větu
A zase bije půlnoc
Pššššt
Před spaním dočtla pohádku babička
chlapeček si ji schoval za víčka
hned je zněj princ vlítém boji sdrakem
nad Goliášem vítězí David sprakem
Kytice
Donesls´ mi krásné růže rudé
súsměvem řekl: „Nech sa páčí“
Za pár dnů znich nic nezbude
radost pryč a spíše kpláči
Jabloň
Na moravčanském kopci jablůňka křivá
hospodář s obavou se na ni dívá
už jako malý kluk lezl po ní
větev ji ulomil vítr loni
Hrušeň
Na moravčanském kopci hrušeň zlatá
houpačku mi tam pověsil táta
když ještě jako kluk jsem chodil do školy
houpali se ni všichni kluci z okolí
Babička
Vrásčitá tvář a přesto v oku jiskřička
to je má babrlinka
to je má babička.
Babičko, prosím, vyprávěj
Sudičky
Na moravčanském kopci kolébka dřevěná
v červencové noci rodí nevěsta bez věna
umytého chlapečka k spánku uloží
kde se vzaly, jdou tři sudičky ku loži
Motýlku...
Motýlku,
půjč mi svá křidélka na chvilku
vyletím nad bolest vstříc úsměvům
zamávám a z dohledu bude ten smutný dům
Balada o koních
Na louce pasou se koně
otisky podkůvek v měkké hlíně
pasou se pasou, pasou líně
hlavně že tráva roste pro ně
Zloděj
Za bílého dne k nám přišel
Z L O D Ě J .
Plot přeskočil
vypáčil okenici
Vnouček
Dcera dneska porodila človíčka
jsem babička
jsem babička
jsem babička
Stolička
U nás doma pod schody strčená
dřevěná stolička k zouvání určená
Táta se posadí, unavený z pole
ztěžka jedna
Ruce
Dvě chlapské ruce
a jak dovedou vzít za práci
když drží volant, jsou závodníkem potají
rýčem vykreslují obloučky v hlíně
Ráno
Do ložnice přikradl se den
víčka se ještě snaží hlídat sen
rozezpíval se kos
. Jdi , ty.
Mozaika vzpomínek
Přebírám hrstku vzpomínek
skládám z nich mozaiku pomalu
k drobnému kamínku kamínek
těch nejstarších je pomálu
Telefonování
Ne, nepokládej to, prosím, ještě
řekni mi něco pěkného
Tvá slůvka jsou kapky deště
pro vyprahlého
Medvídek
Zavedla mě cesta
do cizího města
V cizím hotelu
v cizím pokoji
Koně
Na louce koně se pasou
Otisky podkůvek v měkké hlíně
pasou se pasou, pasou líně.
Chlapec se bez dechu dívá zasněně
Koťata
Kočka se nám někde v seně okotila
dnes přišla, aby své děti představila
Na vratkých nožkách klubka chlupatá
Černá, bílá, strakatá koťata
Víly
Svatojánci louku osvítili
lehounce sem víly přitančily
šatičky měsíční záře šila
korále rosa jim zapůjčila
Domilováno
Domilováno
o čem přemýšlíš.
S Tebou jsem Vesmírem letět chtěla
ruku v ruce a spoutaná těla
Kafe
Připlula po moři velikou lodí
kávová zrnka z exotické země
V pražírně pražená, v balírně balená
v barevném sáčku dostala se ke mně