Vítejte na Písmáku,

literárním serveru s tradicí od roku 1997. Mezi stovkami denně aktivních autorů rozvíjejte svůj literární talent a třibte svůj vkus. Najděte na Písmáku nové přátele sdílející vaše nadšení pro psané slovo.

Zaregistrujte se a začněte publikovat své básně, povídky či úvahy. Začínající autoři naleznou oporu a radu mezi ostatními Písmáky, těm zkušenějším pomohou k dalšímu rozvoji kritikové serveru Písmák.cz.

Denně na Písmáka přibudou desítky nových děl. Nejlepší z Písmáků se dočkali i knižního vydání své tvorby, někteří z nich jsou na Písmáku stále aktivní. Prozkoumejte jejich tvorbu, inspirujte se a učte od nejlepších.

Včerejší nejúspěšnější dílo

Žižkov je v pořadí mé třetí, co do množství uběhlého času nejobjemnější místo pobytu mého pozemského bytí.

To svému muži vděčím za to, že si mě vzal a přivedl z malé jihočeské vísky do Prahy 1, za to, že při vystěhování odtud, z takzvané Vojtěšské čtvrti, lukrativního místa v blízkosti kostela sv.Vojtěcha a Národního divadla, se nedal a nepřijal náhradní byt na některém sídlišti na kraji města, ale v touze zůstat co nejblíže centru nám nakonec sehnal byt na Žižkově. A přiznávám, že až postupným sžíváním se s touto částí jsem si toho začala dostatečně považovat.

S přibývajícím věkem mým tělem cloumají fyzické příznaky opotřebení životem a srdcem zase rezonuje čím dál silnější uvědomění si svých kořenů, což velkou měrou ovlivňuje způsob vnímání nynějšího života, nic z toho však nedokáže změnit fakt, že jsem tady šťastná, že tu cítím zvláštní atmosféru duševna a kumštu, kterou vytvořilo mnoho známých, méně známých i zcela neznámých osobností, které se zde narodily, nebo alespoň nějaký čas žily, zabývaly se uměním, nebo jejich život byl obohacen o jiný duchovní, či lidský rozměr. A někteří tu s námi právě žijí, tvoří a odevzdávají se tomuto místu. Pokaždé, když se dostane k mému vědomí něco nového o takové osobnosti, je to, jako by mě navštívila milá návštěva, přinesla dar, kterým jsem uvnitř narostla.

Věřím, že zdi starých domů, dlažba, chodníky, stromy, celá náměstí i parky nasály jejich energii, že ji uchovávají a jak tudy chodím a vnímám, cítím, jak se mě dotýká.