/za nesmiřitelnost/
ne
prosím neodpouštěj mi
nemohu unést tolik dobroty
kterou zpochybňuješ opravdovost cesty
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se ne
prosím neodpouštěj mi
nemohu unést tolik dobroty
kterou zpochybňuješ opravdovost cesty
Zítra mě srazíš ocelovou slinou,
nezazmítám se v křeči, jen
potichu vejde skoro něžnou zimou
smrt, která mění bdění v sen.
hééj Vesno milená s dolíčky na lícíchjá jsem tvůj poetor, bůh v naší uliciměsíc jenž vzpomínkou tvá okna rozsvítilkroužící meteor třpytících podlitin
hééj Vesno světlo mé, můj vítr životazpět k tobě poletí má duše pilotatam dolů do města, do krátké ulicedlaň vsune do tepla zimní rukavice
hééj Vesno dívenko, líbám tě na stínyrozeznám ještě dnes v ulicích žilinytvou vůni na korze, na stupních postávámčerný stesk za tebou kdekomu rozdávám
jen dětství nevrátím, uschovám pro ztrátuani bůh nevrací stíny slunovratům .