Stalo se toho rána
“Co si o sobě myslí. Proč zdržuje, dědek jeden. ”
Tak takhle nějak se rozčiloval řidič nákladního vozu, když, jak si on sám pro sebe říkal, prokázal dobrotu svého srdce a zastavil před přechodem pro chodce, na jehož okraji se směrem k němu rozhlížel shrbený roztřesený stařík. Brzdy kvílí, náklad vzadu se sune, ale stařík nevykazuje ani nejmenší známky pohybu.
...
plaveniny splaveniny antidepresiva herbicidy slova
v mých vodách způsobují mírný zákal
naštěstí už neokupují prostor tak agresivně jako tehdy -
jenže kdy tehdy
...
Letměji než letmě
jsem o tvou duši zavadil
původ světla je ve tmě
oslepil a pak osvítil
...
Tento text je zásadní, protože jasně vysvětluje velké vesmírné dění, kterého jsme účastní, a které v jeho vývoji už nic nezastaví. Abychom pochopili časové prolínání minulosti, přítomnosti a budoucnosti tohoto dění, přibližme si to na příkladu dějů ve vesmíru.
Představme si hvězdu, vzdálenou od nás 10 světelných let. Jeden světelný rok představuje vzdálenost, kterou proletí světlo za rok, přičemž světlo letí rychlostí 299 792 kilometrů za sekundu.
...
mé dychtivé srdce jako by rázem sedělo u silnice
čekalo a čekalo a nikdy se nedočkalo
koukalo do dálky a vyhlíželo tebe a to, co si s sebou vzal
kamen na kameni nenechal
...
čas něžně tká pavučiny do tváře
a bílý sníh postříbřuje vlas
lapené drahokami v slzách
toť zlatý déšť na vyprahlé srdce
...
Darina:
plachta posteľná tvoja
každé ráno sa pošmykuje na podlahu,
nevyviazol si z toho vysokého leta,
...
„Co tady děláš. Nedostal jsi varovnou esemesku. “ zděsil se vrátný, když Milan napochodoval do dveří ministerstva, jako by se nechumelilo.
„Ano, ale považoval jsem ji za spam,“ odvětil Milan.
...
ales. honus@ostravan. cz
POZNÁMKA KRAPET QUIRKOVÁ
Využívám příležitosti, že v tomto prázdninovém čase probíhají v Ostravě dvě zaznamenáníhodné výstavy.
V přízemí Domu umění na Jurečkové expozice artefaktů Tibora Freša, zatímco paralelně (což je termín ze světa sci-fi) v prostorách starých jatek vystavuje galerie Plato se společným titulem Fantasy práce Julie Béna.
...
Henryk Kalafuna byl průměrný padesátiletý muž s průměrně prošedivělým vlasem. V průměrnou ranní hodinu 4:56 nastupoval do průměrného ranního vlaku, který průměrně odvážel cestující na průměrnou denní šichtu, jenž průměrně začínala v 6:00.
Henryk sice nebyl šťastný, ale to ničemu nevadilo, protože na štěstí nezáleželo, bylo zvykem vydělat si peníze a ty nepadaly z nebe, ale přicházely prací, pokud dotyčný splnil určitou normu vymezenou časem, rychlostí pracovníka a počtem odvedené práce, pak dostal určitý obnos peněz, které byly měřítkem štěstí, podle toho co za ně bylo možno si koupit.
Henryk sice byl ženatý, ale žil sám, když mu manželka na dovolené utekla s tanečníkem hispánského původu.
...
Elizabeth Searle Lamb
staré album –
zpočátku nepoznávám
svou mladou tvář
...
zoologická je od cintorína
oddelená živým plotom
v zložení stovky dobrovoľníkov
vyliahlo sa dieťa so šupinatým chrbtom
...
Bryan Cranston
1:07:27
Je moment této scény vyňaté z filmu Asteroid City okamžikem jiného druhu způsobu zcizení, nežli jak bývává zmiňováno nebo extrapolováno v případě/z možností teorií Bertolda Brechta.
Před motelovým bungalovem veřejných sprch poblíž místa, na němž tři slečny čarodějnice zakopaly předešle popel jejich matky uzavřený v umělohmotné potravinové misce, vstoupí nečekaně náhle do scény dvou hovořících žen osoba, muž v dobře střiženém modrém obleku, jehož dosavadním působištěm bylo černobílé prostředí televizního studia, v němž je postupně realizován scénář oné divadelní hry, která je svébytností, respektive světem, svého druhu. Tedy realitou odlišnou od reality děje v prostředí motelu na nejzazším zapomenutém začátku nevadské pouště.
...
*Noc nakrojili rorýsiČas předjitřního usebránínaráz není k mání
Nevyspalý od kdysi
*V krůpěji životaráno se mihotáTa kapka je z rosy
Leskla by senebýt kosy
...
Jdeme. “ Nečekám na výmluvy, prostě popadnu klíče u věšáku a nepovoluju stisk.
„Ať tě ani nenapadne se mě pouštět. “ vyhrožuju mu, jinak hodlám jiskřit a to Georgíno nemá rád.
...
NOČNÍ HLÍDAČ
Luboš, třicátník, loser, začínající spisovatel, procházející rozchodem
Radkin, starší, znalý, oduševnělý, již publikující spisovatel, Lubošův mentor
Sára, v Lubošověvěku, pohledná, nespokojená s Lubošem a s (ne)vývojem jejich vztahu
...
Jak a kde jsem Bolehlavu potkal, to už si dnes vlastně vůbec nevybavuji. Vím jen, že jsem se jednou večer vracel ze svého oblíbeného restauračního zařízení a ráno následujícího dne už vedle mě ležela v posteli mladá žena sportovní postavy s blonďatým mikádem a kulatýma modrýma očima. Na sobě měla nebesky modré pyžamo s růžovými broskvovými květy a decentní platinové náušnice.
„Nazdar Květoslave,“ pozdravila mě, když jsem se vzpamatoval z prvotního překvapení a pokračovala, „asi se ptáš, kdo jsem a co mě k tobě přivádí.
...
Možná, že pro hvězdy je světelný rok krátký, jak vteřina.
Možná, že umírají rychleji než my.
...
Písmák