Už s tebou nemůžu dál hrát
synku můj
už s tebou nemůžu dál hrát
už si ani nezavážu boty
záda mám ztuhlý jako Petr Bezruč
...
synku můj
už s tebou nemůžu dál hrát
už si ani nezavážu boty
záda mám ztuhlý jako Petr Bezruč
...
orchideje nemám vůbec ráda
dávám přednost kopretinám
neumím je zalévat
kořeny v kůře
...
v trávach žltnú stopy
po hókuse pokusoch
slovkom škrtnúť o perlete hladín
v srdci s kŕdľom husí
...
Už to bude chvíle,
co se moji přátelé ženili.
„No není skvělá. “ ptali se mě s napětím v očích
A já se chtěl ptát: „Ale proč zrovna ona, proč. “
...
Večer se láme o roh ulice,
v okně zrcadlí se světla divadla -
ne hra, ale život se tu každý
večer opakuje.
...
soumrak dnes vypadájak orosená dívka co zdvihá k nebi šatybledý jak mrtvá ruka co ještě zbytky doteku nosí v bříšcích prstůmám vypitý pocitže dnes mi ke klidu nepomůže ani oblíbená muzika snad možná nádoba plnější než žena v rozkvětusnad možná jeden doušek navícznásobí vlasy na polštářidotýkej se jemněčím víc prstů pohladí kořeny myšlenek tím víc se rozletímjablkem čepička myšlení - jen stopkou baretu stát se panáčkem na hřišti s láskou načrtnutým a hubenýmmě jizvíať skáčou kdejaké podrážkyať duní lecjaká zem až srdce najde důvod znovu tlouctco nechceš nechat na zemi a nejbližší to nevíolízneš přáním - co by se nemuselo státse třeba nikdy nestaneco by s tebou jindy usnulomusíš zrovna dneska zažítsoumrak dnes líný stmívá pomalu stíny ve stodoleměsíc tancuje příliš rychle dětská ruka se snaží ho chytit než zadusí krk jako bonbóndospělý neodtrhnou zornice od ohněděti tak samotní svým nápademžalují na život oblohynikdo jim nevěřítak jdou víc dolem než horemmám v sobě už dlouhojakýsi mozaikový pocitže co dýchám ve dne je pro noc málo a kdykoli by zuby chtělyuslyším je jístz nitrami v dalekých myšlenkách roste trávadobytek žvýká až má plný břichpodojit hloupé myšlenkynení tak snadné jak by se mohlo zdátkdyž tma mi přiloží rty k uchuprostě to přenesu přes sebe jak vinobraní spím i když nic napíšu dopisže cokoli se mi stane mě nerozvolní
budu vždy milovatbuclaté pohledy slunečnic a ráda se koupat
ve studeném nočním vzduchu.
...
Některé dny blázním
Nikdo nic nepozná
V potoce je tak zelená voda.
Zase čtu
...
když mě něco seretak jsou problémy jiných lidíněco jako pěna na vodě:je sice asi škodaže ti tvoji králícinedupou tak jak majíale já tu přece určitěřeším velmi složité otázkyživota vesmíru a vůbeca ten tvůj nářekmi jenom přilévá olej do ohně. kecám neřešímjen jsou to králíci v mojí hlavětakže dupou tak,že se mě to osobně více dotýkáa košile je bližší nežkabát.
...
Osvícenci
a všelijací pisálkové
věku páry a rozumu
chtěli vzdělávat lid,
...
ranní ptáče
krev
moč
kolotoč
...
súmrak sa oprel o ospalú horu
tiene stiekli do temných údolí
v potokoch tepú vody o kamene
do výdychu mesačného svitu pípne mláďa
...
Ještě je čas pro jedno nadechnutí
ještě je čas pro jeden východ slunce
ještě je čas mnohá slova nevyslovit a dát prostor Kráse
Děkuju všem za společný čas na Písmáku.
...
My,Polosvatí buřiči,Každý jsme svůj,Svá,Co osud dá,Nikdo nechce být ohrožený druh,V mysli šedej pruh,Na blízké jen hnůj,Co se vejde všude,Na všechny,Vždy,Celou stáj,Když na to přijde,Prvotřídní společnost Máme k ní dluh,Každý jeden,lMonstrózní Bůh. Zbytněl.
...
Až mě budeš chtít
zneužiju
tyhle stránky
až mě budeš chtít
...
My darling
I can hold my liquor
I can hold my silence
I can hold my guts
...