Brána HM Prison Belmarsh se pomalu otevírá. Mohutné panty skřípoujako hřbitovní kříž v podzimním větru, jako by sténaly nad tím, co mají propustit. Jakoby samy nechtěly pustit ven zlo, které mělo navždy zůstat uvnitř, uvězněné v železe a betonu. Velká ocelová křídla se neochotně rozestupují, pomalá, těžká jako staleté dveře krypt a odhalují štíhlou vysokou postavu, která nevychází — pluje ven.
...
Trávím sní každý den
a každý den se hádáme.
Ale proč to děláme.
Takovou dobu už se známe.
...
Můj pokoj je camera obscuraKde ploužím se slepýma kanálamaTelevizních signálůA na jeho stěnách pozoruju stínohru Světa tam venku Všechny ty generace neznámých lidíKteří v tom světě prožívali drama svýho životaSoužili se a umírali v průmyslovým měřítkuVe vysokých pecích Industriálních panorámat Babylonu Vidím chiméru domnělého životaKterej nemůže ze své podstaty být můjNáhodně vyvržen z věčnýho ne-bytíDo marnosti střev, masa a kostí.
...
Tvé svobodě bráni mříže a ostnatý Drát,
Trest za to, že jsme s drogama neuměli přestat.
Vzali ti nejenom svobodu, chtěli i lásku vzít,
Netušili ale, že to by nás museli zabít.
...
Odevzdej krajinu,tvé dílo zkázya hrůzu jíž zveš krásou. Tvá svoboda není účast na moci(jak psal Cicero). Ptáci hynou tiše před odletema slovo za slovem chřadne.
...
chodidlo se noří do peřin
a celé tělo s ním
těsně nad zemí se probudím
až na konci pádu
...
Až se jednou oddámhlubině sklolaminátu a bílým kachlímbudou za to moct všechnyty nedořečené větyvšechny ty vyzývavé trojtečky;kulky, které tě prostřelískrz na skrzale ty si jich ani nevšimneš
Nakonec mě najdešnamaluji ti japonskou vlajkua v zapadajícím slunci místo skvrnse budeme v dokonalé rovnováze nebytívznášet já a otazníky.
...
Zahrálas na mou
vnitřní strunu,
slyšelas můj
nefalšovaný tón.
...
Přestal jsem se dívat na porno, místo toho tajně doufám, že tě někde potkám.
Tak tě hledám cestou do Kauflandu, jako bych na tebe mohl narazit na dalším rohu, jako by sis se mnou hrálo na schovávanou. Když sejdu dolů na Podskalí, vidím tě ve stínu každého stromu i v temném křoví. Když jdu po lávce přes Otavu, strachuji se o tebe, abys snad neutonulo dole v zlatonosné řece.
...
Oknem je oprátka s rámečkem z konopí
poslední výdech mi v hrdle drhne
kdy moje hlava konečně pochopí
že před sebou samotnou ne vždycky zdrhne
...
S posledním tancemv tichém očekávánímelodie dotančí ke smutku. Znovu ztrácí se to nejcennější,ještě se stojí tak trochuopodál v mizejícím hovoru,horory se natahujía docinkávají prázdné sklínky,jen tak pro zvyka nejistotu.
(Možná jste to také z doslechu odslyšeli, že Francie, jaksi už není tou zemí králů, jak jsme ji, ano všichni, kteří jsme se tu sešli, znali. Dokonce zlí, nepřející a jistě neplodní a scvrklí jazykové na duchu hovoří, že tohoto nešťastného krále sťali a vyhlásili jakousi odpornou a krvavou revoluci v jejímž čele dnes sedí jakýsi, nikomu známý president a vládne jakousi škaredou démo-grácií.
...
„Těžko říct, kým jsme vlastně byli. Ale nějaký čas jsme žili na tomto místě. A byli jsme šťastní. Vtéto zahradě, kde se teď – neznámo proč – kope tak hluboko do země, že třímáte vrukou tento arch.
...
Opustil své hnízdo
nechtěný byl odložen
posléze zapomenut.
Ležel na posteli a čekal
...
Část první: O klíči
Katka už byla dávno dospělá, a přesto si nechtěla odpustit každoroční odpočítávání dní do Vánoc. Pověsila si na dveře adventní kalendář se 24 kapsami a zamyslela se, čím si ho naplní. Oči jí padly na svazek klíčů.
Chvilku na ni působily odpudivě cize, protože nebyly její.
...
"Bůh je svině. "nadával muž středních letna nádražía házel mincedo nápojového automatu,jako by se modlil.
...
vzala jsem z vázy poslední kytici
kterou jsi mi daroval
otrhala jsem vadnoucí květy
a snědla je
...
Dnes když si zpětně vzpomínám jak jsem vyrůstala na ostrově. Dochází mi že jsem se vůbec nesetkávala s romskou komunitou.
Vlastně bylo jich tam sporadicky ani nebyly vidět ale rozhodně nebyli nepřizpůsobiví. Takže když jsem přešla do dětského domova setkala jsem se poprvé s romy.
...
Město se mi pod prstama mění
Jak změklej písek
Jak modurit ve školní družině
V ulicích cejtím ještě zbytky
...
stejně tajemství zůstávají tajemstvímiať do toho buším jak chcia pro mě zjevné věci pro ostatní skrytýmia pro mě skryté věci pro ostatní zjevnýmimanuál sám na sebe. přečíst vlastní kóddovolit si ho mírně modifikovati když to může způsobitzpětnou vazbustejně záhady zůstávají viset ve vzduchu.
...
Písmák