Písmák Holka z Palmovky - Copánky z lásky
Omlouvám se za vulgární pojetí. Tato próza je zasazena do roku 1991.
Stojí v průjezdu, co páchne po chcankách,
na víčku modrej stín a na duši šrám.
Pod bundou schovává sen o svých panenkách,
Moudrost starého tuláka
Smutný Král sedí u kupky sena. Jde kolem starý tulák. Copak se ti stalo můj pane.
Ále, spadla mi tam jehla a hledat jí je beznadějné.
Vzpomínáš? Jsme to stále my dva.
ČTVRTEK VEČER – HOSPODA NA ROHU
U stolu sedí čtyři chlapi. Sklenice orosenýho piva, propálený ubrus, vůně guláše a trochu puchlavý smích. Někdo si zapaluje cigáro a vzduch je těžkej. Všichni už něco v sobě mají.
Když anděl složí křídla
Když ji takhle vidím spát… s tím klidným dechem, tváří zabořenou do polštáře, nožkou vystrčenou zpod deky a tou její legrační drobnou pěstičkou u brady… něco se ve mně stáhne. Jako by mi někdo něžně sevřel srdce a přitom ho polaskal. Usmívám se. Už chybí jen, aby si cucala palec.
Pěšinkou přes louku
https://suno. com/s/4d3i5FtHjBR1xEs5
Snad odjakživa se tu v tichu času loukou plazí
Zkroucená užovka mezi stébly trávy
Tolik cílů a toulání se tady cestou srazí
Hostina Králů podsvětí
Silas alias Snake sedí na svém trůnu ve středu rozlehlé jídelny. Stůl, dost dlouhý na to, aby se u něj mohla konat královská svatba i s dvorním orchestrem, je obsypán delikatesami, za které by se nemusela stydět ani Britská královna. Svíčková z jatečného býčka krmeného s mateřskou láskou. Křepelky plněné foie gras.
Když se had vyplazí ze stínu
Brána HM Prison Belmarsh se pomalu otevírá. Mohutné panty skřípoujako hřbitovní kříž v podzimním větru, jako by sténaly nad tím, co mají propustit. Jakoby samy nechtěly pustit ven zlo, které mělo navždy zůstat uvnitř, uvězněné v železe a betonu. Velká ocelová křídla se neochotně rozestupují, pomalá, těžká jako staleté dveře krypt a odhalují štíhlou vysokou postavu, která nevychází — pluje ven.
Nahá před pravdou
Nahá před pravdou
Sedím ve své kanceláři. Sama. Konečně. Zavřené dveře jsou dnes víc než jen dřevo a kov.
Vnímání
Je parné letní dopoledne. Pomalu se loudáš, jen tak v šortkách, tričku a pantoflích do obchodu pro pivo k nedělnímu obědu. Proplétáš se ulicemi mezi paneláky, které jsou po zemi rozházené jako kostky lega. Velké, malé, vysoké i nízké.
Cesta ke zlomenému srdci Kate
Cesta ke zlomenému srdci Kate je velmi složitá a dlouhá.
Ty stojíš v mrazu před jejím domem. Kate otevře dveře a pozve tě dál, aby jsi se ohřál. Když vidí, že už je ti teplo, vystrčí tě zpátky na mráz.
Boží soud - rána z milosti
Je těžký je soudit. I oni maj duši
S falešnou iluzi, že tohle jim sluší
Pohledy ostatních. Jen skurvený smažky
Narvali svý životy do plastový tašky
Týden s Bohyní lásky
Sobota. Potkal sem jí v nočním klubu
Po pěti minutách, olízla mi celou hubu
Jasně, že sem do toho bez ostychu šel
Po prvním kontaktu sem se do kalhot nevešel
Nymfomanka
Kolikrát jsem to už řekla. Miluji tě.
Jsem blbá já, nebo všichni ostatní.
Je to tu zas, sedím sama v prázdném bytě
Život mé city vždy tvrdou měnou zpoplatní
Touha
Má dlaň pluje dolů po tvém hladkém boku
Najednou zastaví v půli této riskantní cesty
Kudy teď. Pokračovat, nebo se vylodit v doku.
Rozhoduj rychle. Volba mezi dvěma městy
Již se nevrátíš
Jsem tu s tebou, s hlavou dolů sklopenou
Neplakej. Slyším tvůj tichý, milý ženský hlas
V ruce mám růži, se smutkem spojenou
Pálí to v očích, srdci i v duši, zas a zas
Jen se dívám
Miluji tu holku hubenou
Na mé posteli schoulenou
Nenosí žádné cizí masky
Má v sobě tolik, tolik lásky
Představy
Stojíš za stromem a je vidět jen tvůj bok
Jako by na kmeni narostl malý prs
Dáváš z tvé krásy ochutnat první lok
Nakloníš hlavu, vlasy jak z lišejníků trs
DÉMON
Stydíš se. NE - proč bych měl.
Občas si dám, vlastně každej den
Je furt se mnou, nikdy nezapomněl
I v noci doprovází můj blbej sen
Naděje
Nový den. Na východě zase hoří
Další cesta ve frontě na štěstí
S každým krokem se naděje boří
Proč svírají se mi dlaně do pěstí.