Písmák V kulaté místnosti
V kulaté místnosti bez světel
sekeru třímám v ruce,
kdopak dnes odejde do pekel,
kdopak dnes uzří Tvůrce.
Protiklady
Uprostřed hluku poslouchám ticho,
vzdálena touze vnímám svůj cit,
bez zjevné rány bolí mě břicho,
teď hned zde zemřít,bylo by líp.
Proklínám noc
Proklínám noc. Je plná stínů,
hluboko ukrytých, ale i zjevných.
Proklínám noc. Vždy znovu zhynu
v rukách tak brutálních, ale i jemných.
Předrozvodová
Do větru pláči svá neslyšná přání,
k mrtvému srdci přitisknu dlaň,
ze zlata kroužek mi jediný brání
odejít, seč platím nejkrutší daň.
Čekám
Toužím být Tvou, když dělí nás dálka,
jsi-li mi blízko, svírá mě strach.
Zahoříš touhou. Je toto láska.
Je mi tak úzko.
Stařec
Podobna starci se životem beru,
nevím, zda neskončí příštím dnem,
jsem plna strachu na moutě věru,
již roky bojuji s krutým zlem.
Kdo?
Zase sedím v domu smutku,
zde fučí vítr ze všech stran,
probírám si sled svých skutků,
v dáli slyším bití hran.
Fénix
Stašlivá vina svírá mé tělo,
v mrazivé náruči bezmoci,
srdce tak bolí, vykřičet by chtělo
všechnu svou bolest do noci.
Strach z Vánoc
Asi začínám bláznit. Uprostřed září si pouštím CD Sliby. Vysloveně provokace. Janek si může hlasivky vyzpívat, ale já ho vnímám jen velmi okrajově.
Pro Peťu
Zjevila ses v čase nouze
otevřela´s náruč svou
znám z tebe písmenka pouze
zvu tě kamarádkou mou.
Konečná stanice
Koupila jsem lístek
na cestu
nikam
Hlavně daleko
Bilyhavran
Den jako každý jiný .
nuda a šeď
z dlouhé chvíle brouzdám po chatu
najednou jsi tu.
Anděl
Anděl tiše křídly mávne
miska vah se mírně nahne
kdo vyváží misku hnutou
kdo zažene bolest krutou
Co když je to pravda?
Kdepak je hranice mezi fikcí a realitou.
Kdopak ji objeví, tu linii skrytou.
Je svatá pravda pod růží skryta
nebo nám byla do srdcí vryta.
Povzdech II.
Když písmenka se změní v muže,
tu mi každý jisto může
políbit šos, přátelé.
Zařehtám se vesele.
Čokoláda
Nabízíš mi čokoládu
pro zlepšení nálady.
Oříšek mi vlez´ do zubu,
sčítám všechny náklady:
Mlč!
Oděna v bouři toužím po doteku,
svou měkkou kůži ukládám na deku.
Kdo bude tím, jenž uhasí touhu mou.
Před kým se mi kolena rozklepou.
Zpověď hudebníka
Když ze školy jdu a prázdný byt tuším,
cítím, jak cosi mi pozvedá duši.
Najednou chvátám, vždyť přišel čas,
kdy musím nechat zaznít hudby hlas.
Š š hů
Nezeptal ses mě proč pláči,
slaná voda tváře smáčí,
utíkal jsi chytit vlak.
V davu sama - opuštěná
Módní
Jsou to ale divné časy,
v létě nenosí se kraťasy.
Když uhodí mrazy kruté,
třeba je vytáhnout sukně.
Svisle
Ani- nebo kationt
dívá se na horizont,
kde se v záři slunce bála
z citů vyznat vertikála.
Nechutná
U lavičky v parku přehlédnu zvratky,
hluboko do nich vryji podpatky.
V čase se vrátit o kousek zpátky,
šla bych asi jinudy .
Noční povzdech
Když snese se noc a utichne šum
po ruce vždycky mám Sparty a rum.
Dychtivě nasávám, ničím si plíce,
játra má trpí snad ještě více.
ano či ne?
Včerajsem potkala sen .
Vlastně ani nevím, jestli tu byl.
Lehce se o mě otřel a zase byl pryč.
Přesto se ve mě otiskl a já už nikdy nebudu stejná.
Láska či zkáza?
Láska či zkáza.
Kdo mi dal práva
vyznat se z citu,
co rostl v tichu.
Řešení
Znovu se ptám: Proč já žiji.
Vždyť pouze za živa hniji.
Kdybych hnila pod zemí,
bylo by to řešení.
K
Koeficient či krize
nebo možná předložka,
to mohou být všechno vize,
jež vkládáme do káčka.
Modlitba
U studeného oltáře
hledím Bohu do tváře,
kolena již otlačená,
hlava o zem otlučená.
Městem
Procházím městem a třesu se hrůzou,
že jednou spolkne mě, že splynu s lůzou.
Oči své odvracím před lavičkou v parku,
já toho muže znám, říkám mu Jarku.
Nevím
Když srdce se hádá s rozumem,
zda žíti budem či nebudem,
nevím, na které straně stát,
zda mám plakat nebo se smát.
Hvězdy
Vidíš je. Zase tu jsou.
Každý den přichází s tmou.
Najdou si místo, na němž se usadí
a vím to jisto, mou duši pohladí.
V menze
Když vám v menze nechutná,
Janča pro vásradu má:
Segedín přec není celý,
vždyť v něm je kyselé zelí.
Švihák
Běží ovce po paloučku,
vedle ní švihák v kloboučku.
Kampak běžíš šviháku.
Nikam.
Sen
Tma .
Usínám a sen nade mnou rozprostírá svá ochranná křídla
Teď je možné všechno.
A tak sním.
Dost!!!!
Už chci zařvat: Vážně DOST.
Zneužíváš Boží moc.
Tohle si provozuj jinde
nechci věštit podle Bible.
Ukaž
Ukaž cestu, kudy jít
jakou ženou chceš mě mít
statečnou, co umí se bít.
zbabělou, co bojí se žít.
Znáš...
Znáš krásu rána.
. rodí se nový den
a ty nedýcháš
ohromen úsvitem.
Vyznání
Stal ses mi chlebem,
stal ses mi solí,
stal ses mým středem,
stal ses mou holí.
Skákal pes
Až já budu velká,
bude ze mě selka.
Snad jen v tomto oboru,
nebojím se odborů.
Postřehy z přednášky
I.
Chceš-li něco sdělit lidem,
musíš se stát masmédiem.
II.
Poznání
Chcete slyšet novinu.
Potkala jsem hrdinu.
Je sic malý, přec bych ráda
měla ho za kamaráda.
Pro Killa osobně
Dostala se ke mně zpráva,
že se chystá velká sláva.
dnes je prý den všech mých snů,
ano - DEN PŘEKLADATELŮ.
Hruška
Vezměme si třeba hrušku .
No tak honem, kde máš tužku.
Načrtni ji v papír zlehka,
nezapomeň, není tenká.
Krutá pravda
Dost bylo řečí, dost bylo keců,
já na tě seru, utíkám k lesu.
Utíkám k lesu a předem vím,
že si mozek z hlavy vystřelím.
Jahůdkové
Včera, zítra, také dneska
probouzí mě SMSka.
"Dobré ráno beruško :-*"
zahřeje mi srdíčko.
Hledání
Slunce svítí nad horama,
z dálky mi má láska mává,
slunce svítí a já vím,
že jí v dlaně posadím
Koloběh
Jak kapka v moři, chci schovat se v tobě.
Tak jako příboj zburcovat tvůj svět.
Tak jako pára se pomalu zvednout
a s novým deštěm vrátit se zpět.
Bouře
Strašně se bojím, že přijde bouře
bez ptaní sedře mě, vysvleče z kůže,
silně mě uhodí a pak z mé tváře
serve mi masku.
Somatická
Mozek, plíce, slezina,
močák, slepák, ledvina,
slina, žluč a z kůže pot,
mozkový a míšní mok,
Zkoušková
Se slzou v oku,musím ti říci,
je to tak těžké . chci se tě zříci.
Jdi si svou cestou, já hodna tě nejsem.
Ty nejsi tu se mnou, je to jak zlej sen.
Pírko
Jsem jenom pírko,co vzduchem se zmítá,
ty jsi ten vítr,co udává směr.
Jsi-li ten vítr, dej pevně mi přistát,
spočinout v přístavu bezbřehém.
S proudem
S proudem plout,
neumět hnout
srdcem, jez si bije samo,
naslouchat mu přitom kradmo.
Slzavé údolí
Vše začalo normálně. Byl to víkend jako každý jiný. Ráno vstát a začít uklízet bordel po povedených bratříčcích, kteří nejsou schopni uklidit si po sobě aspoň věci. Dnes se praní ujala mamča, aspoň o starost míň, fajné.
Život
Život – naděje nebo zklamání
Každý, kdo čte, četl nebo bude číst tohle moje vylévání srdíčka, dostal krásný dar – život. Často si ani neuvědomujeme, že se jedná o dar. Prostě jsme si zvykli, že život prostě je. Každý jsme vznikli ze života a lásky pro život a lásku.
Psí život
Proč mě vyhodili ztoho auta. Čím jsem se provinil. Proč na mě nepočkají. Utíkám za nimi jako šílenec a oni nic.
Přijde soud
Svět si plave,
Nás se neptá,
Kdo znás žije,
Kdo znás reptá.
Mé srdce a duše
Nejčernější čerň vezmi do rukou,
Přidej ktomu beznaděj velikou,
Vše svař a nech odstát,
Co bys ztoho mohl dostat.