Písmák Moje malé já...
Lesní víla zakletá,
sama v mlhách lesů,
tiše ze sna procitám
v nízkém houští vřesu.
Zlost...
Byls to ty,
co zavřel dveře a odešel.
Byls to ty,
co k mému už svůj kabát nevěšel.
Paradoxy..
Tolik příležitostí,
a tak málo času.
Tolik známostí
ve hvězdném jasu.
Vláčková...
Na dně plechovny vagonek seděl,
mašinku nemaje do blba hleděl.
Vedle něj poslední kapka džusu,
chtěla by vagonku vroucně dát pusu.
Beze strachu...
Tancuj, jako by tě nikdo neviděl.
Miluj, jako by tě nikdo nezranil.
Zpívej, jako by tě nikdo neslyšel.
Věř, jako bys věřil sám sobě.
Jen slova...?
Slovo je prostředek pro komunikaci.
Pro pohlazení, pokárání, potěšení, poranění.
Záleží na jeho podání a pochopení,
. na jeho podání a pochopení.
Přátelství
Smutno je člověku,
když je sám.
Spíná ruce, prosí boha,
vzhlíží ke hvězdám.
Soumrak
Až dny odejdou, až hvězdy zazáří,
pak Tě sny obestřou na jemném polštáři.
A co se Ti bude zdát, až zavřeš oči.
Lze si snad něco přát v pochmurné noci.
Dárek k narozeninám
Dárek k narozeninám
Psal se 20. listopad L. P. 1805.