Jarňopodzimní hlavoztráta

Petrklíč petrklíč, já idiot zlomil rýč.
Byl jsem z toho celý pryč, do nosu si narval tyč.
Do hlavy mě bacil míč, a tak sem si řekl křič.
On to ale nebyl míč, bowling koule hlava pryč.

31. 10. 2005
9
1
1823
Blbůstky

Ať žije... No, to je jedno

A bylo léto. Slunce právě měnilo vše na povrchu zemském vnebývalou krásu a lidé mezi obvyklým studováním země občas zvedli oči kobloze a pokud to bylo ve správnou chvíli,mohli dokonce spatřit hvězdy. Ti které letní hvězdy okouzlily, pak zvedali hlavu i vzimě, ale většinu tajemná dění na obloze moc nezaujala. Ta nádherná hra světel, jako když se vpaprsku slunce, procházejícím škvírou vzáclonách, zatřpytí hravým batoletem rozsypané korálky.

07. 07. 2005
0
0
1113
Jen tak pro radost

Myšlenky a snění

Myšlenky. Myšlenky, proudí mi hlavou. Jsem smuten, ach smuten. Proč.

05. 07. 2005
3
0
1816
Volné verše

Realita nenasytných

Viděl jsem davy. Davy, tlačící se kupředu. Každý v tom davu táhl a strkal svůj vozíček nacpaný k prasknutí. Z plných sil, až z nich pot tekl proudem.

03. 07. 2005
2
0
1729
Volné verše

Jen jeden takt

Zrodil se nový život,
Novorozeně přišlo na svět.
Dostalo své jméno,
A začalo se rozhlížet.

02. 07. 2005
5
0
2067
Vázané verše

Duše obrazu - část 2/2

Výběr

Starý mistr Ferengi zavedl Líu do malého pokoje, kde na stolku stála malá vázička a vní nádherná růže.
„Sedni si sem na židli a zkus mi nakreslit tuhle květinu. “
Mladá umělkyně vzrušená na nic nečekala, usedla kmalému stolku a jala se tvořit.
„Za chvíli přijdu a podívám se.

30. 06. 2005
7
0
1709
Povídky

Duše obrazu - část 1/2

Výběr

Okno třídy naskýtalo pohled na teplý červnový den. Lía chvíli pozorovala špačka, zvědavě nakukujícího dovnitř a pak se pohledem vrátila ke své čtvrtce. Na ní byla do detailu vykreslená žlutá vázička. Stejná, jako ta, která stála před tabulí.

29. 06. 2005
4
0
1675
Povídky

Les

Výběr

Procházím zelenou katedrálou. Pod mýma nohama šustí mech a listí. Listíctihodných strážců lesa. Procházím lesem a mé oči vidí.

28. 06. 2005
7
0
3886
Povídky

Na křídlech elfí duše

Stál na dvorku svého malebného stavení a pozoroval západ slunce. Jako každý den mu tento výjev vrátil staré vzpomínky. Takhle vždy pozoroval západ s Ní. Pohlédl na své staré, příliš staré ruce a do očí mu vyrazily slzy.

27. 06. 2005
10
1
3616
Povídky

Ledový osud

Po každém spánku přichází probuzení,
tak jako po každé zimě přijde jaro,
ať noc je jakkoli dlouhá,
nakonec den vždy stává se vítězem.

22. 06. 2005
6
1
1301
Volné verše
Nahoru