čajová

Na klidnou hladinu čaje
píšu své rozbouřené vyznání.
Slova klesají ke dnu
a v ústech zůstala jen hořká příchuť

25. 01. 2008
4
4
1382
Miniatury, hříčky

Roční láska

jarní
utíkám trávou
vstříct tvému objetí
rosa dnes nezebe

25. 01. 2008
16
13
2152
Miniatury, hříčky

Jarní

První vlaštovka
v meruňkové zahradě
vzduch se rozezněl.

28. 04. 2007
19
23
3650
Haiku

Vzpomínám (dědovi)

Dodnes slyším houkání vlaku - to když jsme jezdívali z hlavního nádraží na místní, abychom měli cvaklý lístek
a vítr nás chvíli škádlil ve vlasech.
Vzpomínám na naše první vaření, kdy jsme do krému na buchtičky místo mléka dali vodu a pak jsme to tiše vylili,
aby mamka nic nepoznala, a měli jsme tak první velké tajemství.

04. 01. 2007
32
35
2933
Volné verše

moralizující

Holubice míru
má v prdeli díru
zaviněno národy.
ne, toť hříčka přírody.

21. 12. 2006
11
15
2875
Miniatury, hříčky

Draha má pech

Výběr

Draha jela drahou dráhou,
jela dráhou napříč Prahou
a když z dráhy vystoupila
rukou o sloup zavadila.

22. 10. 2006
23
28
4347
Blbůstky

Vzkaz

Padá chladná vločka z nebe
a šeptá mi od tebe vzkaz
že máš mě rád
a snesl bys mi modré z nebe,

30. 09. 2006
10
7
2526
Miniatury, hříčky

Rekviem letošnímu létu

Vzduch je cítit skořicí
a poslední paprsky letního slunce
pomalu prohrávají souboj s tmou.
Všude je ticho-jen ptáci zpívají

13. 09. 2006
10
7
2673
Volné verše

Táborová noc

Když měsíc přejme slunce vládu,
zpěv ptáků změní se na cikádu.
na hladině třpytí se střípky chladných hvězd
a mezi nima tiše pluje hnědých kačenek šest.

26. 08. 2006
7
6
2568
Blbůstky

Usínáš

Usínáš,
a po špičkách se na tvá víčka vkrádá sen.
Sen o lásce, po které tak toužíš,
ale zatím jsi ji neprožil.

25. 08. 2006
16
13
2371
Volné verše

Za oknem

Za oknem vidím tvoji tvář
nevím, zda pláčeš, nebo se usmíváš
vlak totiž odjíždí
a ty mizíš z nádraží mého srdce

01. 08. 2006
13
8
3563
Miniatury, hříčky

Zkouška dospělosti

Poslední zvonění
zní temnou budovou.
Poslední zvonění
je tlustá čára za dětstvím.

01. 08. 2006
5
8
2605
Miniatury, hříčky

sněhová koule

Z poprašku sněhu na okně jsem uplácala malou kouli.
Posadila jsem ji na parapet a nechala svému osudu - roztaje, nebo se s někým seznámí.
Nemůže si stěžovat, výhled má solidní a aspoň "je".
Je něco víc, než původní vrstva sněhu, je originální, je to osobnost.

30. 07. 2006
7
5
2519
Povídky

tvůrčí krize

V pozdní noční hodinupíšu tuhle koninu. Proč tu dělám debila. Jen abych se zvěčnila.

03. 07. 2006
7
8
2820
Blbůstky

Chtěla bych být......

Chtěla bych být natěračem pouličních lamp. Vylezu si až na samotný vrcholek lešení, lehnu si a s rukama za hlavou se dívám na nebe. Do uší mi zaznívají tolik známé, ale nyní tak vzdálené, zvuky všedního dne. Nechávám se unášet na blankytných vlnách fantazie.

02. 10. 2005
3
4
2332
Volné verše
Nahoru