No more distance

Chtěla bych ukrást tvůj stín
a s každou trpkou hodinou
bude můj obranný štít
vždy když klesám v kolenou

02. 02. 2014
1
0
893
Vázané verše

No more distance

Chtěla bych ukrást tvůj stín
a s každou trpkou hodinou
bude můj obranný štít
vždy když klesám v kolenou

02. 02. 2014
1
3
839
Vázané verše

Deprese

Chtěla se se mnou radovat
Snad jenom tak
Snad proto, aby ji měl někdo rád
Na pošlapaná plátna

10. 07. 2012
6
9
1164
Vázané verše

Když svítám

. Když svítám .
. Paprsky pohladím tvou tvář .

04. 07. 2012
9
9
1430
Smíšené verše

Láska je výsměch přírody

Jsou opravdu muži a ženy
Dva rozdílné živočišné druhy
Nebo to jenom ty a já.
Prý hodí se ksobě protiklady

02. 07. 2012
9
9
1283
Jen tak pro radost

No more distance

I want to keep your breath
And hide it under my pillow
It will be blowing away
The anxiety of nights alone

08. 05. 2012
1
2
1040
Vázané verše

Místy zataženo

Dnes obloha plakala
A já zase sama sebe vykrádám
Vlastní minulost mě předbíhá
Bere mi má slova

06. 05. 2012
9
10
1259
Volné verše

Po stopách divokých kačen

Dnes, moje lásko, své sny nech volně nocí plout
po řece tvého dechu, ve stopách divokých kačen;
stváří odvrácenou strachu zbav je světských pout,
vrytmu valčíku dotančí za obzor temných mračen.

29. 09. 2010
22
39
2645
Vázané verše

Vůně borovic

Šumíš mi do ucha
větvemi borovic.
Prázdnota bezduchá,
svět zavřených okenic –

27. 09. 2010
16
29
2890
Jen tak pro radost

Definitio definitivus

I.
Líbal
Ábel
Skudlou vzádech

27. 09. 2010
15
28
2150
Blbůstky

Odbíjím dnem

Odbíjím dnem - Půl a celá
Jinak jsem tiše - Netikám
Kukačka dávno odletěla
do cizích hnízd svá vejce klást

23. 09. 2010
24
48
3519
Smíšené verše

Rozmařilost

Když tma propletla se mými prsty,
já strhla jsem ji zoblohy.
Jenže ona, potvůrka,
našla si skulinku mezi mými ústy.

22. 09. 2010
22
42
2894
Smíšené verše

Z oceli

Učil jsi mě, jak žít.
Dnes vím, že dýchat smím i bez snů a tužeb.
Voblacích dávno se nevznáším.
Hrozí přeci pád.

19. 09. 2010
17
13
1989
Volné verše

Mi escultor

Una lágrima corriente
Caye sobre almohada
Mi alma molida hay dentro
Para siempre encerrada

19. 09. 2010
12
26
3901
Jen tak pro radost

Cestou...

Ruce sevřené prázdnotou
nohy omámené tmou
nocí rozestlanou
s vůlí plazivou

09. 09. 2010
14
15
1708
MIMO

Když zrcadlo odráží tmu

Po okraj plná číše vína
Vněmž pravdy bylo pramálo
Piju do dna
A polibek na šíji

08. 09. 2010
14
21
2474
Volné verše

Spolu

Vzpomínáš
Jezdívali jsme tam každý víkend
Objevovali svět dětskýma očima
Tím nejkrásnějším způsobem

06. 09. 2010
13
11
1569
Volné verše

První zrada

První zrada
Fejeton
2. 9. 2010
Stát se rodičem mění život vjízdu plnou vzrušujících momentů. Od prvního uříhnutí nás děti denodenně překvapují nějakým novým pokrokem, který nás naplňuje vědomím o vyjímečnosti našeho potomka a jenž dáváme hrdě celému světu na odiv.

02. 09. 2010
13
22
2109
Fejetony

Auténtica

Po nocích bdí
Den ve snech protančí
Smelodií vášnivou
zazpívanou

01. 09. 2010
12
20
2771
Smíšené verše

Dónde estás

Dónde estás mi vida
Te ahogué en una copa de vino
Amargo e infundioso
Teniendo confianza

01. 09. 2010
6
14
3141
Jen tak pro radost

Proměna

Žití marné - bídné žití
Já sbohem dávám ti
Smrtelnost děsí mě
Bez tvého objetí

30. 08. 2010
13
17
2123
Vázané verše

Už zase sním

Dost už snění
Kázali
Už jsi velká
Dospěj

27. 08. 2010
12
16
2069
Jen tak pro radost

Noční myšlenky jedním dechem

Dočetla jsem poslední řádky kapitoly, ruka ztěžkla, klesla podél těla, ale stále jsem v ní držela malou ohmatanou knížku, na přebalu s primitivní nesrozumitelnou ilustrací v podivných nicneříkajících odstínech barev, jež se snad ani za barvy považovat nedají, typické pro starou, minulou dobu, kterou jsem zažila jen jako předškolní, nechápající ratolest a fakticky (či spíše teoreticky. ) ji znala ze školních lavic a stále trvajících neúnavných líčení těch o pár i mnohem více let starších, těch, co se ani po uplynutí půldruhé dekády nedokázali zbavit ubíjející spjatosti s tím bývalým, historickým, předpřelomovým časem bolesti, nevědomosti a vděčnosti za málo, jejichž hlasy a výrazy prozrazují opakované vyvěrání žhavého magmatu emocí z naoko poklidně vyhlížející sopky, nevyprchanou živost toho, co bylo a navždy zůstává v nich uzamčeno a zakořeněno, neodstranitelnou načichlost tím vším jako staré zděné stěny zámecké černé kuchyně, zatuchlost cigaretového kouře v polstrování nábytku pánského salónu, absurdní potřebu nenechat upadnout v zapomnění to, co z hloubi duše nenáviděli a teď ve skrytu té samé duše zvráceně milují, bez čehož se najednou nedokážou vypořádat s vlastní existencí a ten marný, rozporuplný boj, výsledek bezpočtu prohraných bitev se sebou samým, nezahubitelný plevel vyrůstající, ze skulinek a trhlin jejich nové, porevoluční, moderní, pokrokové, falešné a neidentické schránky, jako z mezer mezi dlažebními kostkami, poskládanými v náhrobní kámen všemu tomu přežívajícímu zmatku a stále bolestným křivdám, jejich bývalým jistotám a opěrným bodům, tyhle zprzněné, zjizvené duše, nemohoucí se už nikdy nalézt, identifikovat se, připomínají stavby přeplácané architektonickými prvky a styly, ubohá stvoření nevěřící v přítomnost, obávající se budoucnosti a milující vše minulé, je nikdy asi nedokážeme opravdu pochopit, pro nás všechny ty lidské osudy představují jen další příběhy a historky, jimž člověk ve skrze rozumí, dokáže rozpoznat směr, jímž se ubírají a tvářit se jako posluchač velmi přesvědčivě a zúčastněně, přesto je však skutečně neprocítí, nezanechávají v něm nezapomenutelné a nesmazatelné stopy jako u zasvěcených aktérů, pro něj je tohle vyprávění jednou z kapitol dějepisné učebnice, jasnou a nekomplikovanou skicou, hrubým náčrtem historie doby, chybí však osudy každého jednotlivého tahu štětcem, které by mohly dotvořit živý barevný obraz odrážející opravdovost a realitu, já vidím jakousi osnovu, z obrovské mozaiky jen pár kousků, které v mé mysli zakotví jako to typické pro tamtu dobu, stejně jako způsob zpracování obalu malé knížky, prst mám stále sevřený mezi jejími stránkami v místě, kde jsem dočetla, jako bych skrze fyzické spojení mohla proniknout do nejzašších koutů duše jejího autora, autora minulého, jenž psal o své přítomnosti pro budoucí čtenáře.

20. 08. 2010
5
17
1792
Miniatury prozaické

Zda smím

Zda smím
Jen chtěla jsem se zeptat
Zda smím
Dotknout se hudby

03. 08. 2010
21
29
2707
Smíšené verše

Cvrkot crčků

Nad ránem
Mokrý chodník studí do bosých chodidel
Ale cigareta chutná vtichu nejlépe
Když slyším jen vlastní dech

29. 07. 2010
12
21
2344
Volné verše

Paměti I. (Prolog, Kapitola 1 - Zmatený sen)

PROLOG
„Annie, pojď se mnou. Někoho ti chci představit. “
„Kate, proboha, snad si už zase nehraješ na dohazovačku. Nechápu, že ti pořád nedochází, jaká je to ztráta času.

17. 07. 2010
2
3
1405
Próza na pokračování

Tvé vzkazy čtu mezi oblaky

Tvé vzkazy čtu mezi oblaky
Toužím se za ně odměnit
tvým rtům
Jen kdyby nebyly

26. 06. 2009
20
30
2978
Volné verše

Srdce vytržené z kontextu

„Nechci, abys tam jela. “
„Prosím tě, nedělej mi to ještě horší. Já musím…“
„Ne, to nemusíš. Máš jen strach rozhodnout se a učinit ten zásadní krok.

23. 06. 2009
14
52
6271
Ostatní nezařaditelné

Pavučiny

Poklesnout v kolenou
a v srdci jen ticho
dívat se do černa
vhlavě

22. 06. 2009
7
8
3268
Volné verše

Slovům nevěrný

Dnes ráno říkal jsi
Jen tebe miluji
Tak proč už necítím
ústa tvá

12. 06. 2009
24
38
3474
Smíšené verše

Mamince

Jsi pro mne slunce,
které nikdy nezapadá,
vždy svítí na mé cestě
a nedovolí zabloudit v tmách.

09. 06. 2009
15
34
2892
Jen tak pro radost

Amor gitano

Svá slova poskládám z tvých písmen
jsem jako vetmě utopený svícen
cikánko kroužící
Tvé dlaně na duši mě pálí

07. 06. 2009
12
30
5805
Smíšené verše

Předpověď počasí

Povídej Rosničko
Povídej pohádku
Zasvítí sluníčko
či schováš svět do mraků

06. 06. 2009
3
28
2479
Blbůstky

Vstávám

Vstávám,
Dobré ráno, Cizinče.
Říkám,
Dobré poledne, Příteli.

06. 06. 2009
6
13
2090
Miniatury, hříčky

Úzkost

Každou noc
čekám jen
Až srdce tvé
zapadne

06. 06. 2009
10
15
2260
Volné verše

Víc než jen slova

1. ČÁST - Zbloudilá
Vítr si pohrává svlasy
Do očí navál písek
A smísil se susychajícími chladnými slzami

03. 06. 2009
5
15
4133
Ostatní nezařaditelné

Waiting for

Čekám na tebe,
I‘m waiting for you
protože vím, že přijdeš včas
because I know you‘ll come in time

03. 06. 2009
8
16
2503
Volné verše
Nahoru