Písmák Nepodara
Nepodara
Čas od času vás potká překvapení i tam, kde to léta dobře znáte a nic překvapujícího neočekáváte. Mimo krátkých období se zdržuji převážně na chalupě, polosamotě, vpodhorské oblasti Jeseníků, kde vokolí bydlí jen několik starousedlíků. Nevlastním psa ani nic jiného, zvířecího. Tedy nevlastnil jsem.
B ě ž c i
Přes mých krásných devatenáct let jsem si volna moc neužila. Můj otec, bývalý aktivní sportovec, snil o tom, že i já půjdu v jeho stopách. „ Znalecky „ posoudil mé dvanáctileté, již vytahující se tělo a rozhodl, že budu závodně běhat, pokud možno co nejdelší tratě. S chápajícím, alespoň to tam vypadalo, pokyvováním hlavou, vyslechl mé námitky a nářky, že nemíním spoustu let trávit běháním dokola po hřišti, do úplného zblbnutí , uprostřed štěrku a prachu, když mám tak ráda přírodu .