Až...

Až těžkým hříchem stane se cit
a příliš pomalým milování
a cesta k němu ještě delší,
pití vína zvrhlostí,

Na lidovou notu

Almárka prázdná
na nic ti není,
jak srdce prázné
bez potěšení.

První jarní den

Dnes je ale krásně.
Tráva ukazuje zelené špičky,
ptáci zpívají, co to dá.
Pupeny se nalévají

Memento mori

Je mi skoro sedmdesát,
na šestnáct však srdci táhne,
Musím už s tou láskou přestat
nebo si smrtna mě sáhne.

Naposledy

Brali jsme to
jako samozřejmost.
Byla prostě tu,
připravena pomoci

Příliš slušní

Takstrašně jsi mě chtěl,
že jsi zapomněl slovo gentleman
a náruživě ses vrhnul na kořist
tak blízkou a tak snadnou.

Nevyzpytatelná(láska)

Tichá i divoká,
tak jako řeka.
Chvílemi klidná je,
místy zas leká.

Bílá

Bílé jsou patníky,
co měří naše cesty,
bílé jsou perly
a závoj od nevěsty,

Milostné dopisy

Odkusi vypadly,
zapomenuté a věkem zažloutlé,
růžová stužka
jako po babičce

Alžběta Pomořanská a Karel IV

Moje čtvrtá svatba - její první
stařec a dívenka
Trochu hranatá udivovala silou
Tato mužatka mi má přinést děti.

Anna Svídnická a Karel IV.

Lidi by se mi smáli,
kdybych nebyl král.
Jasné čelo mé ženy
mě okouzlilo prchajícím mládím

Anna Falcká a Karel IV

Chtěl jsem tě mít rád
krása sev mém věku miluje tak snadno.
a jmenuje-li se ještě Wittelsbach
Když jsi mi dala dědice,

Přeludy

Na tebe myslím,
když vracím se domů
Teď. Právě tam. ve stínu stromů
se mihla tvoje silueta

Usmívej se!

Když srdce pláče
a není ti hej,
tvůj úsměv říká
"všechno je nej"

Kunhuta Uherská a Záviš z Falkenštejna

Myslel, že k němu našel cestu
ukazoval mu peripetie života,
upozorňoval ho na nástrahy kralování
předevší mu dával víc než otec

Blanka z Valois a Karel IV.

Poslouchala jsi má první tajemství,
kromě polštáře,
družko mých her
a svědkyně slz

Nekonečno

Noc už dávno zhasla
Stále zářivější světlo patří dnešnímu dni
a my jsme si ještě neřekli,
co bychom měli vědět,

Noc u oseckého splavu

Zdáli je slyšet zanícený zpěv opilců
do občasného ticha hučení jezu
cikády vřískají jak pominuté
neúnavně cvrčí cvrčci

Čekání na déšť

Opařité slunce se opíráo všechno
ticho
horký vzduch se tetelí
voda sotva teče

Kde bylo?

Je po dešti
vybíhám bosa ven
řada stromů urychleně suší listy v slábnoucím slunci
třešně kvapem praskají ještě pod zuby

Přišlo to samo

Jako ztracená rukavice
uprostřed posečené trávy
chci usnout
nebylo třeba hledat

Náhlé ticho

Stává se to
Múzy spí,
i když právě teď a víc
by měly promlouvat

Vavřinec

Veselý a smutný
zádumčivý a filosofický
bujný i trpký
s klesající hladinou v lahvi

Modrý Portugal

Radostný
jako vzpomínka
na slunný den
zimní povídání

Cabernet

". zprvu trpké zdá se. "
kolik nám to jen připomíná vín.
Zpočátku ze slušnosti.

Chenet

Dlouhý a příjemný rozhovor
slibuje
v hrdle zakřivená láhev
Už s prvním douškem

Merlot

Plnými doušky
hasit trýznivou žízeň
koutky úst nechám téct
těžký Merlot

Předposlední kapitola

Rozesmáté mládí
bystře rozběhlo se s větrem o závod
já směju se s ním tak lehce
však s uzarděním přiznávám,

Druhý břeh

Ocitám se s tebou v jiném světě
jako bych přešla na druhý břeh
mé vlastní nohy už mě nedokážou nést.
přesto, že jsem náhle tak lehká,

Pták v trní

Jak ráda jsem vyzrála
od rozpačitého koktání o ničem
k jiskřivé konverzaci plné vtipu
od mechu a vypůjčeného soukromí

Zaklínání VI

Zaklínám tě ohněm, co hoří v jeskyni
magický kruh lidí s tvářemi němými
tím, co Jana z Arku plála na hranici
plamínkem, co zapaluje žena čekající

Zaklínání V

Zaklínám tě větrem, co podvečerem vane
a roznáší vůni i květy růže plané,
co burcuje tvou mysl, když svobodně si duje
i tím, co v dusnu parném tvář ti ochlazuje,

Zaklínání IV

Zaklínám tě zemí, kterou máš pod nohama
i tou, co jako skála ti tvoří panorama
tou, kterou toužebně vyhlížíš při plavbě,
co tvému domu základ dá při stavbě

Probuzení

Ptala jsem se svého anděla
jako se ptáme kopretiny
co pravda je a co mámení
a on mi těsně nad ránem

K jaru

Slunko ještě zubaté
se směje na celé kolo
bloncám jenom tak
špinavým velkoměstem

Čarodějnice

Při úplňku to vypij
a dej pozor
na koho pohlédneš nejdřív,
protože to ty.

Štěstí

Ta sladká únava
napětí povolilo
tečou mi slzy štěstí
a ty z plna hrdla křičíš do světa

Ty máš ale starosti!

. a v tu chvíli cítíš,
že je nekonečno nekonečné
bloudíš marně
i když cíl tak dobře znáš

Zbabělec

Jsem opravdu dost silná,
abych unesla tvou špatnou zprávu,
že náš svět už není,
že je jenom tvůj amůj,

Strach

Vynořil ses znenadání
uprostřed tmy marnosti
ozářil jsi můj svět
sluncem poledním

Čistě teoreticky

Až jednou
čistě teoreticky
nebudu mít Ikarova křídla
a nepříčetný drajv k slunci

Stále ještě...

Můj svět má všechny barvy duhy
a nic není (na) beton
zachytávám prchající krásu do dlaní
a dávám to, čím přetékám

Kam se to podělo

Myslíš, že se nás to ještě týká:
moderní svět a těžká romantika.
Kosmické lety a ze zkumavky robě.
Rádi se můžeme mítv každé době.

Takový je život

Snad milosrdný čas
obrousí hrany, které znovu rozdírají srdce
marným toužením
snad tě nechám odejít

První setkání

Nedočkavě i váhavě
vstupuju do místnosti
zvědavě už ode dveří
si tisknu do paměti

Věčná láska

Líbil se ti kdysi můj hlas
"je v něm tolik harmonie
jsem muzikant, však víš"
a moje zasněné oči

Pomsta

Jsem tvoje láska - beze jména
možnáabys je té druhé neprozradil
anebo té třetí snad.
Jména se pletou: Jarmila, Iva, Květa, Zdena.

Mládí

Ta nádherná léta volnosti
myslet na ně už je rozkoší
jdem spolu - žádné úzkosti
jen srdce ztěžklé láskou

Důvěrnosti

Kroutí se ti chloupky na břiše
a v důlku pod krkem ti srdce tepe
Když dozní vzdechy je slyšet
jak v galopu prudkém dál si to mete

Příliš pozdě

Budu na tebe křičet,
co všechno jsi mi nedal
To, co jsi mi dal
jsem vzala tak samozřejmě

Únava

V kolenou tíha až do bolesti
myšlenka dávno neletí
jen občas se ztratí cestou
a líná ústa dosvědčují,

Vina

Co jsi to , Bože, asi provedl,
když odpouštíš hojně ty nejstrašnější hříchy.
Vyhnal jsi Evu z ráje jen ze své zatracené pýchy,
že rozhodnout sama o sobě si dovolila

Září

Pavouček lítá na svém laně
jablko vklouzne do médlaně,
když ze stromů je češem v spěchu
černými prstyod ořechů

Pes

Poskakuje si jenom tak
a otvírá mi nové obzory
vleče mě na vodítku okolností
a přitom mě nenápadně připravuje o iluze

Svatební III

Jen nechej svoje sny ve větru vlát
dneska se to smí
ty sny, co se nám přicházejí zdát
než zhasne hvězda poslední

Dvě kostky cukru

Přestal jsi míchat cukr v kávě,
protože prý sladkost tekla z mých řádků
přestal jsi míchat a viděl právě
jak z kostky drolí se zrnka popořádku

Srpen

Náruč plná kopretin
v žhavém slunci vzácný stín
rozpálenou hlavu zchladí,
vodou z tůně tělo hladí

Zamilovaná II

Oslněná mžourám ve slunečním dni
ztěžklé nohy podklesávají v kolenou
sladká závrať točí ještě poslední kolo
vratce a nejistě se vracím do známého světa

Léto II

Už rozkvetly lípy
s omamnou vůní skýtají nám svůj stín
vyzařují klid
v činorodém bzučení

Hrrr

Jsi moje radost ze života
prudká a nakažlivá
Nelze trpělivě usrkávat
z poháru touhy

Červenec

Napsat si seznam zkusím
co všechno v červenci musím:
posbírat lesní jahody
válet se celé dny u vody

Vzpomínka na Kraków

Ranní milování

Já ještě teplá ze spaní
ty rychle chvátáš k přijímání
šeptáš mi svoje vyznání
spánkem máš zastřený hlas

Rozhovor

To víš, děvče, mám o tebe strach:
co kdyby tě využil a potom někam plách´.
Ale, mami, nesmíš se tak bát,
vždyť s nikým neumím se tak jako s ním smát.

Vášeň

Miluju tvůj rychlý dech
cítím ho někde na šíji
tlumený výkřik i vzdech,
kdyžs vteřinou horkou pomíjí

Smysl života

Zapomenutý vonící kapesníček
a dýmka ještě páchnoucí tabákem
pečlivě uschované hodinky na řetízku
medailonek s podobou, která nám vzdáleně někoho připomíná

Červnová

Navzdory každému vkusu
(tomu snobskému trochu více)
má od jahod červenou pusu
a z třešní náušnice

Předtucha

To je divná noc To je divná noc
zlověstnázlověstná
mám strach, že se něco stane mám strach, že se něco stane
kde je ten kluk. kde je ten kluk.

Nelituji

Přeťal jsi mohutný řetěz konvencí
zlomil slábnoucí odpor studu
přemohl zdráhání ostychu
z posledního zákoutí nejhlubších sklepení

Rok

Opojná hudba věčného času
Vivaldiho smyčci nám zas srdce jímá
Nechá nás prožít nekonečnou krásu
s obyčejným jménem: jaro, léto, podzim, zima

Májová

Je čas pro vlahý vánek,
který ti neklid přináší,
který ti bere spánek
a dává tušit, co láska obnáší

Konečně!

Rozběhla jsem se životem
a byla pestrá jeho paleta
Všechno, co bylo za plotem,
znamenalo jít do světa:

Přichází tak potichu...

Je to zvláštní jev: myslím na Tebe, chci Ti něco říct a nemám možnost. Ve chvíli, kdy se s Tebou dostanu do kontaktu, a to jakéhokoliv - osobního, telefonického, mám Ti napsat SMSku nebo mail, tak nějak nevím co říct, co napsat, na jakékoliv téma. Rozumíš tomu. Máš to taky tak nebo Ty slova nikdy neztrácíš.

Přání pro tento den i pro celý život

Na dlouhou, předlouhou cestu
chystám výbavu pro nevěstu:
z pavučinek střevíčky
pro sen, co běhá pod víčky

Čím krmím Múzy já

Čím krmím Múzy já
Neprozraďte to, ale. trápením
. když ždímám promoklé srdce,
v němž je více slz než v polštářích

Modlitbička k Múze

Smiluj se, Múzo překrásná
vždyť už jsem na sračky
a v těžké depce
na hlavě natáčky

Zaklínání III

Zaklínání III
Zaklínám tě vodou, co přes kameny běží
tou co jako vločka padá na sta věží
co je jako led tvrdá a smrtící

Věčná poezie

Věčná poezie
Kdyby svět přišel o básníky
ach. to je strašná představa
všichni by byli politiky

Probuzení

Probuzení
Odřená, otlučená, ubitá
hromadou zklamání
množstvím ztrát

Míjení

Míjení
Slyším jenom
nekonečné ticho
a potom

Svatební

Svatební
Že bílé sukýnky smutek tají
a štěstí největší jen velkým bolem vyvážit se může
to přece dávno dávno všichni znají

Špatná služba

Špatná služba
Na JIPce umíral kluk
všichni jsme pro něj plakali
byl tak mladý

Nevěsta

Nevěsta
Ve zlaté záři
splněných přání,
nadějí a snů

Slepý

Slepý
Tvých tisíc přání
zamknulo mi ústa
a ve tvých výkřicích

Všem mým láskám

Všem mým láskám
Tak, lásky moje. Nechci se k vám vracet
a vy jistě nechcete mi zas u nohou klečet,
houpačky a kolotoče, chce se mi z vás zvracet,

Leť!

Leť.
Má lásko s křídly Pegasa
a kopyty divokých koní,
nenech se chytit do lasa,

Až za hrob

Až za hrob
Vzdychám tu spolu s Chéniérem,
že láska to je krutý cit
a v krvi namočeným pérem

Balady a smutné básně

Balady a smutné básně
Dělej co dělej trápení pěkné není.
Nač zpívat o mukách tvých či mých, o soužení,
co něhu a čistotu podivnou alchymií

Nejlepší lék?

Nejlepší lék.
Ne, neděje se nic
jenom čas běží,
jak je jeho zvykem

Post bellum

Post bellum
Když nemůžu v noci spát
jak často se to stává.
dívám se do ticha tmy

...abych mohla žít

. abych mohla žít
Až tvůj pohled ještě více zněžní
a z mých pohybů se stanou kočičí,
pak mé ruce do svých lehce vezmi

Tisíckrát

Tisíckrát
Řekl jsi mi aspoň tisíckrát,
že nevíš, co se může stát,
na mně že chceš vždy vzpomínat

Taky řešení

Taky řešení
Na kterou strunu jsi mi brnkl,
že se tě nemůžu vzdát.
Copak mi rozum zcela frnkl,

Zlá hra

Zlá hra
Ještě jsi neotevřel ústa
a už jsi lhal
ještě jsi nevyslovil lež

Gratulace

Gratulace
Aby už zima skončila vkrátku
přeju Ti, milá Jarmilko, v svátku.
Jaro ať nabídne slavnostní menu

Únor

Únor
Třeskutý, krutý a lítý mráz
přináší únor, a ten je i v nás
V závějích sněhu všechno zapadlo

Kdo jsi?

Kdo jsi.
Byla to výhradně tvoje volba
mohl jsi kdykoliv odejít. jen tak
jenže

Do dna

Do dna
Víno prý dobré
v poháru krásném
osud mi nabídl:

Oddechový čas

Oddechový čas
Jen ještě počkej
až se vstřebá hematom z šoku
pomine hořkost z ponížení

Dozvuky

Dozvuky
Stačí dotyk slova
úryvek známé melodie
a už zase tonu v slzách

Aréna

Aréna
Mým soupeřem je život
drží mě ve svém klinči
Nesmím ho jen tak minout,

Málo platno

Málo platno
Už není cesty zpátky
poslední stržen je most
naposled bouchla jsem vrátky

Přáníčko pro Brack

Přáníčko pro Brack
Já malé poupátko
přeju Ti jen krátko:
- prostorný a bez slépek dům

Leden

Leden
Leden je výměna kalendáře
Leden je měsíc dvojí tváře
Ta jedna tvář se dívá zpátky,

Novoroční přání

S jasnou lící
svižným krokem
polibme se (si)
s Novým rokem.

Vánoční nostalgie II

Vánoční nostalgie II
Nejlepší rum
je ten povoznický
nebolí po něm hlava

Vánoční nostalgie

Vánoční nostalgie
Vracím se domů jen v duchu,
když vánoční je čas
jen zvonům dopřeju sluchu,

Pro všechny přání k Mikuláši!

Přání k Mikuláši
Až tě večer čerti lapnou,
až nad tebou pytel zapnou,
nebraň se a neměj zlost,

PROSINEC

PROSINEC
Na ztichlou krajinu jiskřivý snížek napadá
končící rok se do dlouhých nocí propadá
V těch nocích lze vzpomínat, co všechno jsme ztratili

Skloňování

Skloňování
Vítr ve vlasech mi řekl,
že jsem správně na tomto světě
Bez větru ve vlasech nemůžu být

Výčitky

VÝČITKY
Už jsi někdy slyšel
o snech, co se jen jednomu zdají
o hrníčcích, které přetékají

Než zavřu dveře

NEŽ ZAVŘU DVEŘE
Dál mému srdci jsi milý,
nepadl mezi nás stín,
jenom už nějakou chvíli

Co je to?

CO JE TO.
Jsem tě stále plná,
i když jsi odešel
Sedím nehnutě

Pavana za lásku

PAVANA ZA LÁSKU
Plakat se sluší
Když někdo odejde
jako by trochu umřel

Zbabělá

ZBABĚLÁ
Jen najít sílu odtrhnout se
zapomenout jak duše spolu zněly
a v hudbě sfér si rozuměly

Jak ten čas letí...

Jak ten čas letí.
"To jsme se ale dlouho neviděly. "
"Nu ano, kolikpak je to let. "
"Jistě hodně.

Ženská logika

Ženská logika
"Každý muž nad průměrem je ten pravý. "
". to záleží na úhlu pohledu, drahá. "
".

Jen tak

JEN TAK
Měl líbivou mladou tvář
a srdce donchuana,
jen pootevřel můj snář.

Tak pozdě?

TAK POZDĚ.
Na liduprázdném nádraží
udivená pokladní
prodala nám jízdenku

Cesta ke štěstí

CESTA KE ŠTĚSTÍ
Jsou důležitější věci,
proto už dávno neuklízím
pánskou návštěvu upozorním

Romantice odzvonili

ROMANTICE ODZVONILI
Funguju jako sklad
vyhořelého paliva
stačí jiskra

Proč jsem střízlivá

PROČ JSEM STŘÍZLIVÁ
Samá záhada
trocha romantiky
hodně toužení

Jak dlouho?

JAK DLOUHO.
Před fortnou
stojím a čekám
s prázdnýma rukama

Přeludy

PŘELUDY
Šeptá a křičí
pobízí a zrazuje
naléhá a brání

Po milování

PO MILOVÁNÍ
Ve světle noci
s něhou horkou
z chladnoucí vášně

Odměna

ODMĚNA
Poslední krůpěj potu z čela
sis setřít, mámo, zapomněla,
když zbavila ses přesladkého břímě,

Podzim

Podzim
Vítr už fouká ze strniště
a my se ještě léta držíme jak klíště
a ještě všemi barvami hraje náš čas

Jak dál???

Jak dál.
Beznaděj kradených chvilek
tajeného štěstí
láska k zalknutí

Listopad

LISTOPAD
Poslední barevné listy ze stromu
rve vítr nedočkavý
Lhostejný milenec: vítr i ty

SBOHEM

SBOHEM
Tiše
tě nechám odejít
k ostatním láskám

Rozchod

ROZCHOD
Vychladlý čaj nezahřeje
vagon odstavený na vedlejší koleji
dešťové kapky štípou

ČELNÝ NÁRAZ

ČELNÝ NÁRAZ
nedočkavého objetí
shodil mi brýle
polibky tak hladové,

DOBROU NOC

DOBROU NOC
Přeju ti, ať se Ti přisní
ta láska, co Šalamoun král
vepsal do Písně písní

RYTÍŘ

RYTÍŘ
Nevzal jsi mě za ruku,
aby mi nechybělo společné teplo
Neřekl jsi mi: moje milá,

To je kalamita, pane Jonáš!

TO JE KALAMITA, PANE JONÁŠ
Nejhorší je stav, kdy je člověk natolik chytrý, aby si uvědomil, že je blb, ale natolik hloupý, že s tím nemůže nic dělat.

Věčnost

VĚČNOST
Chci být tvá první, se kterou jsi začal své účty psát
chci být ta jediná, které se můžeš vždy odevzdat
chci být i jednička v předlouhých zástupech krásných žen

Láska

LÁSKA
Koupu se v paprscích slunce,
které nenašlo odvahu vyjít
ze suchých očí tečou potoky slz,

Západ slunce

ZÁPAD SLUNCE
K Ave zve klinkání zvonku
z kapličky chráněné zákonem
lehký podvečerní vánek odkudsi přivěje

Spolu

SPOLU
Zchromlí úprkem za štěstím
s polámanými křídly
vzájemně se podpíráme

Vzpomínka na Vídeň

VZPOMÍNKA NA VÍDEŇ
Je to jen prospekt. Vyhoď to, mami.
Já hledím němá na obrázek známý:
byli jsme tam spolu. Vteřina snivá

ZAKLÍNÁNÍ II

ZAKLÍNÁNÍ II
Ty daleko, já blízko
ty vysoko, já nízko
ty v poušti, já v moři

ZAKLÍNÁNÍ

ZAKLÍNÁNÍ
Závora dlouhá závora krátká
otvírám dvířka otvírám vrátka
při bledém měsíci čaruji, hleď

Záměna

ZÁMĚNA
Víš vůbec co je láska. :
když oheň v krbu praská
chladnoucí ruka tě laská

Dotyky

DOTYKY
Tak jako vánek nadzvedne ti vlas
jak záblesk ve tmě se tvůj úsměv mihne
jak kapka deště zašeptá tvůj hlas

Žárlivý valčík

ŽÁRLIVÝ VALČÍK
Zamknu tě
zavřu tě
svážu tě

Poezie

POEZIE
Jen se zlehka dotknout
a už běží fantazie
doprovázená přízraky

Průhledná lež

PRUHLEDNÁ LEŽ
Dusíš smích
ve své dlani
tajíš pláč

Oáza

OÁZA
Pohlédni letmo do kalendáře
jak málo času už ti zbývá
pak k oáze otoč svoje tváře,

Vzpomínka

VZPOMÍNKA
Byla to láska na první pohled,
co na žádné konvence nebere ohled
tak čistá, jasná a ryzí,

Cti mne se zapadajícím sluncem

CTI MNE SE ZAPADAJÍCÍM SLUNCEM
Přišel jsi na tento svět nahý
přišel jsi na tento svět bezbranný
přišel jsi na tento svět nevědomý

Tajemství

TAJEMSTVÍ
Co toužící žena milenci šeptá
na tekoucí vodu má se psát
Co něžný muž se jí pak zeptá

Amen

AMEN
Dnes pohár vína na mně dej si.
Už nevolám do tmy: kde jsi.
Těžce, leč zvykla jsem si,

Léto

LÉTO
Do louky plné vlčích máků
s tebou tak klesnout v objetí
naslouchat jasné písni ptáků

Pády

PÁDY
Vždy, když se mě láska dotýká
na peruti orla k nebi mířím
se závratí se v té výšce potýkám

Opaky

OPAKY
Bez radosti nepoznal bys smutek
bez lenosti říz by neměl skutek
bez bolesti nebylo by štěstí

Setkání

SETKÁNÍ
Ten stesk, co na mně padl
ten květ, co ve váze zvadl
i to, že je mi zima

Přání

PŘÁNÍ
Chtěla bych mít před očima
vždycky, když večer usínám
tvou tvář s očima planoucíma

Vyznání II

VYZNÁNÍ II
Mám ráda proudící vodu,
vítr i ohně žár
a ze všech lákavých plodů

Zamilovaná

ZAMILOVANÁ
Chodím a bloumám
jak bludná ovce
Nevím, co já chci

Vyznání

VYZNÁNÍ
Studí nás kapky rosy,
když jdeme trávou bosi
Zpívají první kosi

Zapomínání

Zapomínání
Třese mnou zima z nevyspání
z hostiny noci jasmín dovonívá
kos už naladil si píseň ranní

Hra

HRA
Proletěl jsi mým životem
tak jako létavice
jak míč, co skončil za plotem

Říjen

ŘÍJEN
Mlhy se válí po blatech
a kraj je tichý jako dech
jak pára, co stoupá od pusy

Ticho

TICHO
Slyšet tvůj dech
vedle mého
vložit svůj vzdech