Písmák Pro Ivanku
Můj anděli,nebuď smutný,tvá křídla ti zkrátili,vím, byli k tobě krutý,do bláta tě skopli,zlomený, zvadlý,viděl jsi chvíli,jak jdou těžký mraky,hlasy ti říkaly,že je všechno marný,ale našel jsi síly,se vzchopit, být zas volný,děsy tě nedostaly,křídal jsi dostal nový.
Dies Irae
Když jsem hladověl, vy jste jedli.
Žiznil jsem a vy jste pili.
Co jsem postavil, vy jste zbořili.
Když jsem truchlil, radovali jste se.
Tam odkud pocházím
Tam odkud pocházím, v tom světě,
láska v poupatech růží kvete.
V poupatech růží si hoví slunce,
vůní duhových barev zve do tance.
Láska
Já jsem láska.
Dovol mi být s Tebou,
dotknout se Tě,
pohladit Tě po Tvé tváři;
Poezie pro Novou dobu
Otevřete oči, lidé,
vy kteří jste dlouho spali,
tam za okny číhá jaro,
bubnujíc na okenice,
Dívka s liliemi ve vlasech
Vlasy jí vždy zdobily lilie
a byla krásná jako ranní slunko.
Milovali ji ptáci
a andělé byli její sestry.