Tajemství, které není pro dva
Nádherná žena v rudém oblečku
na zem si sedá.
Čeká.
Děvenko, pojď ke mně blíž,
Demokracie? Ano, ale ne tahle!
Bylo mi osmnáct,
chodila jsem pyšně volit,
teď ale sama sebe ptám se,
koho tak asi zvolit.
ETAPA ŽIVOTA
Radost, štěstí smích,
proč ne.
Však se nestal žádný hřích.
Psychologie,
MIMOREALITA
Chtěla jsem námitku vznést,
ovšem soudce by mě mohl na kopytech roznést.
Tak se praví, že člověk musí něco snést,
protože jenom tak si může od soudu něco odnést.
SCHŮZKA
Tak prý jdeme na schůzku,
kterou chceme oba,
ovšem zatím jen vidíme,
jak táhne se doba.
JÍZDA
Ale, ale. Ale.
Tak to teda nevíme,
jak tohle vyřešíme.
Musela jsem ihned přijet,
PARTIE
Tři piva na stole,
televize hraje.
Romantika zdá se,
bude dneska v plné kráse.
ZAMÍTÁ SE
Jdeme temnou ulicí,
spontánním krokem,
jako malá holka se obracím.
/Ticho. /
STESK
Racek patří k moři,
tak hledám já tu tebe,
možná.
Kapitán patří k lodi,