Erynwen

V té době jsem celý rok pracovala mezi lidmi a tak, čas od času, jsem prostě potřebovala vypnout, relaxovat a nikoho nevidět, neslyšet a s nikým nekomunikovat. Celkem se mi to dařilo, protože moje tehdejší povolání mi umožňovalo přes léto zmizet. Zmizet z města, zmizet z internetu, zmizet ze sociálních sítí a užívat si klidu a pohody v náručí přírody.
Od zimy jsem se většinou začínala těšit na léto, ale toho roku jsem se opravdu nemohla dočkat a nemohla to čekání vydržet.

12. 04. 2020
0
0
258
Povídky

Zimní dívka

Je už dávno tma, uvnitř chaty svítí veliká petrolejová lampa a v kamnech praská hořící dřevo. V místnosti je příjemné teplo a vůně z ohřívajících se přísad, který tvoří základ výborného grogu, jenž ohřeje posádku chaty na těle i na duchu. Muž stojící u kamen právě přilévá do hrnce mužnou dávku rumu a praví: „Jestli to takto půjde dál, tak zítra bude plší polívka. Já tu potvoru snad roztrhnu, rozpářu, stáhnu z kůže, uvařím a pak zabiju.

11. 04. 2020
1
4
365
Jen tak pro radost

Poprvé

Je sobota brzy ráno, polovina srpna, roku dvoutisícího osmnáctého. Malé modré motorové vozidlo se zvolna přibližuje k parkovišti za nádražím. Do cíle zbývá ještě pár set metrů, motor spokojeně přede a žena za volantem se usmívá. Všechno stihla tak, jak si to naplánovala, za chvilku se setká s kamarády a společně vyrazí za dobrodružstvím.

09. 04. 2020
1
5
449
Jen tak pro radost

Příběh jednoho květnového pondělí

Je teplá květnová noc roku dvoutisícího dvacátého prvého. Pomalu se blíží půlnoc a všude je tma. Vložnici, bytě, domě, vesnici, a konec konců vcelém širokém okolí je tma, jak už to tak touto dobou většinou bývá. Na posteli pod přikrývkou leží postava a neklidně se vrtí.

04. 07. 2021
5
7
356
Jen tak pro radost

Poslední den na Zemi

V této části planety je slunce ještě za horizontem, ale nebude to trvat dlouho a začne svou dnešní pouť oblohou. Část přírody se pomalu probouzí do dalšího dne a druhá její část se naopak pomalu chystá na posilující spánek. Noc byla velmi klidná, vlastně jsem neměla nic na práci. Až teďka k ránu to vypadá na další společnou cestu.

09. 03. 2021
1
4
180
Povídky

Dušičky

Dušičky vyšly na pondělí a to se, ohledně počasí, mimořádně vyvedlo. Teploty přiměřené začátku listopadu, mlha hustá tak, že by se dala krájet a do toho občas mrholilo a občas i pršelo. Kdyby někdo mohl počasí objednávat, tak by to jistě objednal zrovna takto. Prostě dušičky jako ze katalogu meteorologické kanceláře.

17. 01. 2021
4
7
237
Jen tak pro radost

Ohlédnutí

Sníh,
odkudsi letící,
přistál mi na řasách,
oči lesknoucí,

16. 11. 2020
6
8
283
Blbůstky

Večer u krbu aneb Kapitola třináctá

Ve Lhotě, vlastně v celém jejím širokém okolí, panovalo již takové šero, že by jej většina lidí nazvala spíše tmou. Vládlo večerní ticho a temnotu jen tu a tam narušovala svítící uliční lampa. Po ztemnělých kamenných schodech pomalu stoupala postava v kápi a krok za krokem se přibližovala ke dveřím ve třetím patře cihlového domu. V ruce klíče, přes rameno tašku a v obličeji poněkud unavený výraz.

25. 10. 2020
2
7
251
Jen tak pro radost

Ve frontě

Všimla jsem si jí vlastně náhodou, stála přede mnou ve frontě u pokladny. Zaujala mě svojí postavou. Nezvykle vysokou postavou. Tmavohnědé rozpuštěné vlasy v délce pod lopatky, maskáčové tričko, tmavomodré džíny, kolem pasu uvázanou fialovou mikinu, na nohou tenisky.

05. 09. 2020
8
10
256
Jen tak pro radost

Radost

Byl vlahý, letní večer po slunečném, ale ne parném dni. Kolik bylo hodin nevím, ale byla již tma. Oheň v ohništi vesele plápolal a šířil kolem sebe teplo, světlo a jen minimum dýmu, který navíc většinou stoupal kolmo vzhůru.
Kolem ohně sedělo dvanáct postav.

16. 08. 2020
9
14
613
Jen tak pro radost

V sobotu večer a v neděli ráno

„Mám toho po dnešku dost. Ještě zatáhnu roletu a jdeme spát. “
„Prosím, nechej roletu vytaženou. “
„Proč.

27. 05. 2020
9
13
706
Jen tak pro radost

Divadelní

Prázdné jeviště -
židli inspicienta
tiše kryje prach.
Spící divadlo -

14. 05. 2020
8
12
613
Blbůstky

Sváteční ráno

Dubnové ráno.
Sluníčko pomalu stoupá na oblohu a začíná nabírat sílu.
Leží na posteli a kouká kolem sebe. Probudila se bez budíku, sama od sebe.

05. 05. 2020
6
11
578
Jen tak pro radost

Kapitola dvanáctá - definitivně poslední aneb jak je to ve skutečnosti

I u tohoto příběhu by mohlo platit ono klasické „Osoby a události tohoto příběhu jsou smyšlené, jakákoli podobnost se skutečností je jen neúmyslná a náhodná. “ Nicméně je tu několik ALE a na ta se právě teďka podíváme.
Děj příběhu je zasazený do fiktivní Lhoty, která má svůj reálný předobraz a tím je severočeský Malečov a jeho okolí. Mám ten kraj ráda a vždy se tam ráda vracím.

02. 05. 2020
1
2
225
Próza na pokračování

Kapitola jedenáctá a poslední (skoro)

Blížilo se léto, vědci a doktoři přišli na způsob, jak Nemoc porazit a tak počet nakažených začal razantně klesat a zrovna tak se velmi snížila úmrtnost pacientů. Venku začínalo být opravdu krásně, příroda asi chtěla lidem vynahradit tu zkoušku s Nemocí a tak se snažila seč mohla. V půlce června došlo k ukončení nouzového stavu a na začátku července skončila i poslední mimořádná opatření. Život se začal vracet do normálního stavu, lidé si začali opět zvykat na pohled do tváří ostatních lidí a nastal čas si pořádně oddechnout.

01. 05. 2020
1
0
219
Próza na pokračování

Kapitola desátá

„Byl už podzim, všude kam oko dohlédlo zlátlo javorový listí a já se vracel po pěti letech bojů pod vlajkou Spojených států…“ linulo se slabě ze sluchátek. Seděla u stolu a nevnímala okolí. Před sebou měla sešit a kalamář, v ruce redispero a do toho sešitu cosi zapisovala. Nad stolem ji svítila lampa, jinak měla, dle svého zvyku, všude zhasnuto.

30. 04. 2020
0
0
205
Próza na pokračování

Kapitola devátá

Michal postával před firmou, chodil po chodníku sem a tam a čekal, až pro něj jeho nastávající přijede. Měla toho dne nějaké zařizování ve městě a tak se domluvili, že ho vyzvedne a pak pojedou spolu domů. Věřil, že se to povede a nikde se nezdrží. Mluvila totiž i o knihkupectví a to bývá někdy na dlouho.

28. 04. 2020
0
0
188
Próza na pokračování

Cesta do práce

Vesnické ráno,
zabouří turbomotor -
je spokojená.

27. 04. 2020
1
7
446
Blbůstky

Lesní

Lesní noční klid,
oheň již dohořívá -
lidé budou spát.
Večerní ticho,

27. 04. 2020
5
4
595
Blbůstky

Kapitola osmá

Michal se zvolna oblékal a zrovna zapínal knoflíčky u košile. Arwen se nakrucovala před zrcadlem a kontrolovala, jestli je všechno v pořádku a nevypadá moc tlustě. Měla na sobě svoje milované antracitové šaty, přes ramena žlutý šátek a přemýšlela, nad tím, jestli to takto stačí, nebo by to chtělo ještě něco malého přidat.
„Tedy tobě to dneska sluší,“ řekl Michal a chvilku se na ní jen tak koukal.

25. 04. 2020
1
0
196
Próza na pokračování

Kapitola sedmá

Arwen byla doma a dělala takové ty nudné ale nutné činnosti, skoro by se dalo říci, že naprosto přízemní. Luxovala, uklízela a pak se pustila do žehlení. To ji, na rozdíl od jiných činností, relativně baví, takže u toho už konečně přestala brblat. Vyndala desky, zapnula gramofon a u žehlení si zpívala.

23. 04. 2020
0
0
180
Próza na pokračování

Kapitola šestá

Doslova pár dní po nočním potlachu Arwen s Michalem osaměli. Katka, Gimli i Johny využili možnosti, přidali se k ostatním cestovatelům a vyrazili ke svým domovům. Jejich města byla sice pořád uzavřená, ale lidé dostali možnost se do nich vrátit, ačkoli to znamenalo v nich pak již zůstat až do konce nouzových opatření.
Arwen vyzvídala, jak se cestovatelům podařilo přijet, když by se to dělat nemělo.

21. 04. 2020
0
0
220
Próza na pokračování

Kapitola pátá

Její fantazie začínala pracovat na plné obrátky. Po stezce již nešla ta relativně nenápadná paní, kterou znají sousedé nebo kolegové z práce. Byla tu skutečná elfka. Stejně, jako před časem na arkádách Bruntálského zámku byla skutečná Prázdnota bojující o nadvládu nad světem s Ruprechtem Falckým, nebo v lese s dětmi se loučící Paní vod, jenž právě vyhrála souboj se Suchomorem.

19. 04. 2020
0
0
184
Próza na pokračování

Kapitola čtvrtá

Ačkoli nemusela, stejně toho dne jela do práce. A to z několika důvodů. Prvním z nich byl fakt, že měla nějakou rozdělanou práci a chtěla ji dokončit, nebo v ní alespoň pokročit. Druhým důvodem byl fakt, že potřebovala vyzvednout nějaké věci v jedné firmě.

18. 04. 2020
0
0
216
Próza na pokračování

Kapitola třetí

Podle všeho začínal hezký den a tak se parta rozhodla, že opět vyrazí ven. Do lesa se pořád ještě smělo chodit a lidí tam bylo velmi málo, takže to bylo příjemné i bezpečné zároveň. V posledních dnech toho nachodili opravdu hodně, postupně zdolávali všechny větší i menší kopce v okolí. Arwen se omluvila, že tentokrát nikam nepůjde, že raději zůstane doma.

17. 04. 2020
0
3
268
Próza na pokračování

Ahoj mami

„Ahoj mami. Tak se zase jednou shledáváme. Naučený stereotyp mě nutí říci, že tě ráda vidím. Taková ta zdvořilostní fráze.

16. 04. 2020
4
8
509
Povídky

Kapitola první

Dokola kolem stolu seděla skupinka lidí. Lid obojího pohlaví, kamarádi a přátelé. Poslouchali večerní zprávy z rádia. Každý měl před sebou plecháček nebo hrneček.

15. 04. 2020
1
0
241
Próza na pokračování

Kapitola druhá

Do ticha odpoledne se ozval charakteristický hlas naftového motoru. Černá Octavia projela pod okny a zatočila na parkoviště, kde po chvilce manévrování přistála na svém obvyklém místě a po malé chvíli se motor zastavil.
Posádka bytu se zrovna domlouvala, kdo tentokrát vezme ven Psisko na procházku, ale zvuk přijíždějícího auta je zaujal. Vykoukli z okna a začali na řidičku hulákat a pokřikovat.

15. 04. 2020
0
0
263
Próza na pokračování
Nahoru