Písmák koloběhy
koloběhem kolem břehu
němě měním něhu sněhu
křik a skřípot, křup. . a sníh
slepý leží v závějích.
klk
klk v klk vpleten
střev řev smeten
prd hrd na styl jízdy
ooups, mokráč baví gizdy
abstrakty
v iluzorní abstrakci
vymyslel jsem atrakci
kolotoč ve tvaru krychle
poblil jsem se velmi rychle.
pravda
na každém šprochu
pravdy je tak akorát
trochu nuda, ne.
dvěstě
sto roků ještě
než svět se stane
místem k pochopení
spíš
žil, byl
žil, byl, jeden chlap s vizí
ostatním byla ta vize cizí
a že neměli už dost mříží
skončil ten vizák tam na kříži
muž, který zabil svou duši
ve starých knihách
z dálných hor hlasy
ostrov naděje.
pojď
pojďme milá moje
za hromádku hnoje
tam průzkumem bojem
zjistíme si, co je
čtení
když čtu některá slova
jako bych slyšel zpívat anděla
tak poezie znova
mě lepším. čistším udělá
baba
v kůži ohrnutá
zařízlá do hněda
mírně čpící
běda praděda
až
až vyčpí puch toho
čeho bylo příliš
hovno a cosi
co z východu leze
kule
kuká kule kuléru
teď jsi vole v maléru
kuku kuku
černej buku
stíny
stínem kráčím sám
vlastně sám se svým stínem
kdo z nich skončí dřív.