O psu a vlku

Víte, rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem je asi jako mezi psem a vlkem.
Živnostník je vlk - dělá si co chce a kdy chce, pokud to nepřežene, tak opravdu cokoliv, akorát riskuje, že bude mít hlad, nepadne-li na kořist.
Zaměstnanec je jako pes - každý den ho čeká plná miska. Ale být každý den uvázaný u boudy.

17. 03. 2004
0
0
1062
Úvahy

Nápadník

Nápadník
Co je to nápadník.
Krabice, album či schránka na nápady
Měl bych si asi pořídit nápadník

27. 01. 2003
3
0
844
Volné verše

Tajuplný ostrov

Tajuplný ostrov
Jdu bez bubnů, trubačů a velké parády
jsem průzkumník paradesantní armády
Nemám čas na dlouhý květnatý proslov

27. 12. 2002
4
0
1061
Vázané verše

Tatínku, kdo je tam za tou zdí?

Tatínku, kdo je tam za tou zdí.
Když jsme byl malý kluk, měl jsem zblázince hrůzu. Mnohokrát se mi zdál takový ten typicky „filmový sen“, jak mě obrovití zřízenci vedou tmavou chodbou a pak za mnou zamykají ocelovou mříž a já marně křičím, že jsem přeci normální, že nejsem blázen a oni se jen chechtají, že tohle tady říkají všichni a odcházejí pryč. Člověk má vůbec hodně iluzí o cvokárně, tak třeba existenci vypolštářovaného pokoje na samouklidňování zuřících pacientů bych si nikdy ve svých představách nedovolil zpochybnit a .

05. 12. 2002
9
0
2720
Povídky

Maličkosti

Maličkosti
Pravda
Svoboda
Láska

03. 12. 2002
3
0
713
Volné verše

Oheň

Oheň
Všechno stojí za prd. - pomyslel jsem si a dopil nechutně zvětralé pivo a postavil sklenici na kraj stolu smírným bouchnutím, aby si ten lenochod, co tady dělá pingla, laskavě všimnul, že jsem dopil.
Nevšimnul, vybavuje se snějakou frajlí, blbec. Tak si zatím párátkem aspoň vyškrabuju mezi zuby zbytky té flaksy, co mi před hodinou přinesl a nechal sežrat a sám se žeru.

25. 11. 2002
6
0
1468
Povídky

Cestovatelka

Cestovatelka
Myslím na Tebe.
Popíjím horkou a hodně silnou kávu
na zeleném otomanu

19. 11. 2002
5
0
780
Volné verše

Zamilovaný divák Shakespearův

Zamilovaný divák Shakespearův
Můj život je tragická komedie,
komedie plná omylů a marná lásky snaha,
nejsem skvělým můžem jako král Jindřich či Julius Caesar,

18. 11. 2002
4
0
792
Vázané verše

Návštěva

Návštěva
Slečno,
mohu Vás pozvat do trochu,
řekněme,

17. 11. 2002
4
0
1018
Vázané verše

Básníci atomového věku

Výběr

Básníci atomového věku
Myslím, že nechci být básníkem
Básníci totiž umírají příliš mladí
na samé ošklivé nemoci

11. 11. 2002
4
0
1051
Volné verše

Ze srdce do klávesnice

Ze srdce do klávesnice.
aneb
Pořád nebo zas.
Přemýšlím jaký jste živočisný druh, dámy a pánové

08. 11. 2002
3
0
1253
Ostatní nezařaditelné

Nápady šílencovy

Nápady šílencovy
Napadlo mne, jestli se třeba už neznáme
z našich minulých životů, anebo z jiných světů.
Třeba z pravěku,

07. 11. 2002
4
0
875
Volné verše

V parku

V parku
Chtěl bych s Tebou sedět v parku
vnímat společně a bezděčně jak stromy a květiny
rozkvétají přenádhernými barvami a voní jarem

02. 11. 2002
1
0
748
Vázané verše

Benátské zrcadlo od bratránka Ponse

Benátské zrcadlo od bratránka Ponse
Zrcadlo, řekni mi, ach, řekni jen,
když na plátno patlám své kýče,
abych se takto vysmál všem,

01. 11. 2002
1
0
969
Vázané verše

Scénář

Výběr

Scénář
Salva smíchu.
Na podiu stojí prázdná židle otočená bokem kpubliku.
Salva smíchu.

31. 10. 2002
5
0
818
Ostatní nezařaditelné

Otázky

Otázky
Moc rád bych se ho někdy pozeptal,
toho tam nahoře, toho nezodpovědného šílence,
co si to napsal, co si to vymyslel,

30. 10. 2002
7
0
1267
Vázané verše

Pozoruji stíny na zdi

Pozoruji stíny na zdi
Pozoruji stíny na zdi
a snažím se vnich rozeznat Tvou siluetu
Stýská se mi.

26. 10. 2002
3
0
1039
Volné verše

Špatná báseň

Výběr

Špatná báseň Určitě mnohem lepší básně už vznikly na marodérském lůžku kdy leckterý jiný nýmand pokoušel napsat se ve variaci na přečtené a milované povzbuzen horečkou aby udělal radost nějaké bláznivé holce a ukrátil sobě dlouhou chvíli Kdyby mohl vstát a jít a začít znovu a jinde a líp Kdybych byl filosofem s šedými prsty od stránek stařičkých knih plných vší moudrosti a hlavně těžkého staletého prachu co chodí ulicí la Pigalle den co den ve starém zeleném notně už obnošeném fraku a co ho pitomý císařský úředník v zájezdním hostinci zve Hansem Jacobem zpupně a směšně zároveň pro nedostatek taktu Tebe bych hledal v těch knihovnách a po Tobě pátral v Těch spisech a k dovršení ne dramatu ale jen absurdní lidské komedie dávali by mne pak studentům za vzor co archetyp muže jenž život svůj zasvětil touze po vědění věnoval jen práci se vědě Netušíce,
že jenom proto neboť ten Tvůj voňavý krámek s květinami všech tvarů a barev s tisíci exotických jmen míjel jsem přemítaje o tom kdo jsme a nebo kam jdeme netečně hloupě a pošetile celý svůj život den co den Kdybych byl třeba malířem takovým tím ještě nepříliš uznávaným ve snobských uměleckých kruzích co nedostatek své inspirace zaplaší pitím levného vína z krabice Míchal bych barvy na upatlané zaschlé paletě a daroval Ti pochybnou nesmrtelnost na kusu plátna napnutém na rámu červotočivém a chatrném a v podkrovním neuklizeném ateliéru dělal Ti nemravné návrhy až všichni kritici světa by potom za sto let psali odborné úvahy a dlouhé precizní studie o příčinách tvého podivného úsměvu nevědouce, že mi tenkrát prostě jen došla červená barva Anebo kdybych byl cestovatel takový ten osmahlý chlapík v tropické přilbě co ráno snídá hořký chinin boje se malárie proklestil bych si pralesem cestu až k neobjevenému vodopádu Nechal bych na sluncem rozpálená záda padat ty provazy studeného stříbra a představoval si že jsou to Tvoje prsty Možná že bych se divil proč máš tak studené ruce a potom bych vodopádu dal Tvoje jméno a nakreslil neumělými tahy do notesu kus mapy Pod Jižním křížem a lehkou moskytiérou posílen nejlepší pravou skotskou z dodávek koloniálního parníku bavil bych se tam představami jak si tak tečeš a zprudka padáš ze skály studíš mě a lechtáš k zbláznění a vůbec si nevíš že jsi to Ty Kdybych byl kupcem z Orientu co kouří hašiš z vysoké vodní dýmky a čtyřikrát za den velebí Allaha ukláněje se na Východ kde tuší posvátnou Mekku dozvěděl bych se pověst o Tvé kráse od žebráka na bazaru starověkého Tripolisu a obrátil chod své znavené karavany někam k Tvé domovské oáze kde bych Tě poznal podle Tvých hlubokých očí ostatně co už smí cizinec spatřit z půvabů beduínské dívky že a potom s Tvým otcem šejkem udělal bych asi poprvé v životě naprosto nevýhodný obchod neboť bych smlouval tak malinko jenom aby se necítil uražen Večer bys pak v mém stanu tančila jen pro mne na perském koberci a já bych podvedl s Tebou celý svůj harém dřív než by nad Saharou vysvitlo pro nás dva slunce Nejvíc mne polekalo když jsem si sám sebe představil jako skutečného básníka toho co se nocí na vratkých nohou dovleče až k Tvým dveřím s lahví absintu nedopitou a zbytkem cigarety jak mlsný kocour zaškrábe Ti na dveře bude Ti vrnět v náručí po celý zbytek noci slibovat Ti svou věčnou lásku a druhý den se zas vypaří dřív než se vrátíš domů z práce s poslední tvojí stokorunou v kapse Na Tvoje zrcadlo a jasně že Tvojí rtěnkou napíše Ti dalších pár lží těch co ho právě napadnou a které stejně zapomene určitě dřív než přejde na druhou stranu ulice ale Ty si je budeš pamatovat navždy a budeš jim věřit Konečně byla by to asi lepší báseň než tato.

25. 10. 2002
17
0
1870
Volné verše
Nahoru